Stavební zákon, který projednávali poslanci, dostal zcela novou podobu. Sněmovna přijala jako jeho nový základ komplexní pozměňovací návrh, který předložil vládní poslanec Martin Kolovratník (ANO).

Podle zpravodajství České televize v úterý v odpoledních hodinách začali poslanci projednávat ve druhém čtení stavební zákon. Součástí druhého čtení, při kterém se obvykle hlavně načítají pozměňovací návrhy, bylo i zásadní hlasování. Sněmovna se měla rozhodnout mezi dvěma komplexními návrhy – jedním od Martina Kolovratníka (ANO) a hospodářského výboru, druhým od opozičního poslance Martina Kupky (ODS). Jako nový základ pro další úpravy prošel návrh poslance Martina Kolovratníka.

Potom sněmovna přerušila projednávání stavebního zákona ve druhém čtení do konce března, aby měli poslanci čas nastudovat novou výchozí podobu předpisu, kterou budou v dalším pokračování druhého čtení zkoušet změnit.

Zejména poslanci činní v komunální politice jako Martin Kupka (ODS) nebo Jan Čižinský (za KDU-ČSL) vládní záměr, a to včetně návrhu Martina Kolovratníka. Z obecní úrovně přišly zásadní výhrady. Svaz měst a obcí ČR požadoval, aby poslanci stáhli návrh z projednávání. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) to označila za politikaření.

Jádro sporu se týká budoucího fungování stavebních úřadů. Kolovratníkův návrh počítá s modelem čistě státní stavební správy, kdy by všechny stavební úřady i s úředníky přešly pod stát. Na vrcholu nové soustavy úřadů státní stavební správy by byl Nejvyšší stavební úřad. Podřízené mu mají být krajské stavební úřady a Specializovaný stavební úřad.

„Největším rozdílem oproti vládnímu návrhu stavebního zákona je přesun prvoinstanční agendy na krajské státní stavební úřady, a to v rámci státní stavební správy, což bude mít za následek například odstranění systémové podjatosti,“ uvedla ministryně Klára Dostálová v úvodním slově.

Poslanec Martin Kupka to označil za neověřený experiment. Upozornil, že podobné cíle jako nynější nový stavební zákon – tedy zjednodušit a zkrátit stavební řízení měly, podle něho, již dřívější novely. Jeho konkurenční komplexní pozměňovací návrh stanovil, že prvostupňové stavební úřady budou nadále fungovat na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností a vybraných obcí prvního a druhého typu určených vyhláškou. Druhostupňovým odvolacím stavebním úřadem měl být krajský úřad. Speciální státní stavební úřad by však povoloval důležité stavby jako dálnice nebo elektrárny.

„V tomto modelu tím, že nedochází k přesunu pracovníků pod státní správu, bude velmi těžko zajistit dodržení lhůt,“ varovala ministryně Klára Dostálová.

K tomuto návrh nového stavebního zákona můžeme jenom dodat, že na základě zkušeností ze zahraničí, zejména ze sousedního Německa, řada odborníků ve stavebnictví upozorňovala již řadu let na to, že je nutné stávající systém stavebního řízení od základu přepracovat, aby se celý proces schvalování staveb urychlil. Vždyť trval řadu let, zatímco ve vyspělých západoevropských zemích je mnohem kratší. Tuto zásadní změnu, který by schvalovací proces urychlila, to je začlenit stavební řízení do státní správy a vyjmout je z kompetence obecních úřadů, a to zvláště v případě významných staveb, jako jsou například dálnice apod., podporoval Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS). Mimochodem, podpořil to i Odborový svaz Stavba. Takže, nakonec se této záležitosti před nějakým časem ujala Hospodářská komora ČR (HK ČR), jejímž členem Svaz podnikatelů ve stavebnictví je. Hospodářská komora ČR proto předložila návrh, který počítal s úplným přechodem stavebních úřadů pod státní správu. Proti tomu velmi ostře vystupoval Svaz měst a obcí ČR, který obhajoval existenci stavebních úřadů v rámci obecní správy. Ministryně Klára Dostálová nakonec dojednala kompromisní řešení s tím, že, jako součást státní správy, vznikne Nejvyšší stavební úřad, krajské stavební úřady a Specializovaný stavební úřad. Zatímco stavební úřady v obcích a ve městech zůstanou i nadále součástí obecní správy.

Z diskuse v Poslanecké sněmovně vyplývá, že Svaz měst a obcí ČR ve své podstatě nesouhlasí ani s tímto kompromisním řešením, které před časem dojednala ministryně Klára Dostálová.

Faktem však je, jak mne před časem informovalo vedení Svazu podnikatelů ve stavebnictví a Odborového svazu Stavba, Hospodářská komora ČR návrh na přechod těch nejdůležitějších stavebních úřadů pod státní správu zdůvodnila především tím, že nyní ve stavebním řízení musí ten, kdo chce stavět, sehnat až 40 razítek, aby mohl začít stavět. To velmi zdržovalo celý proces stavebního řízení. Přechodem z obecní správy pod státní správu by se tento proces měl urychlit tím, že by stačilo jen jediné razítko, které by vydal příslušný stavební úřad, který by si potřebné poklady zajistil u dalších úřadů státní či obecní správy sám.