Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 17.03.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Stavební produkce klesla v lednu meziročně o 13,2 procenta, jde o údaj očištěný o vliv počtu pracovních dnů. Podle statistiků stála za poklesem vysoká srovnávací základna z loňského roku. Leden 2018 byl v České republice mimořádně teplý a příznivé klimatické podmínky umožnily stavbařům provádět veškeré stavební práce bez omezení. Průmyslová produkce pak v lednu meziročně klesla o 1,1 %. Podle zpravodajství České televize to vyplývá z tiskových zpráv Českého statistického úřadu.

ČSÚ dále uvádí, že produkce v pozemním stavitelství meziročně klesla o 13,1 procenta, u inženýrského stavitelství se meziročně snížila o 13,7 %.

Kromě špatného počasí stavební sektor bojuje i s nedostatkem pracovních sil, podotkla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. To je možné podle ní řešit i najímáním pracovníků ze zahraničí. Podle průzkumu společnosti CEEC si v závěrečném čtvrtletí loňského roku podala žádost o zahraniční pracovníky s vízem třetina ředitelů stavebních společností. Přičemž dále připustila, že poptávka po stavebních pracích bude v letošním roce už o něco nižší. V důsledku poklesu ziskových marží budou firmy podle ní do nových výrobních kapacit investovat o něco méně. Rostoucí úrokové sazby, přísnější regulace i vysoké ceny budou částečně tlumit i poptávku po rezidenčním bydlení. „Za celý letošní rok tak očekáváme, že stavebnictví přidá pouze 0,5 %, po loňských 8,4 %,“ dodala ekonomka Jana Steckerová.

V lednu nastal i pokles v průmyslu

Průmysl klesl v lednu také částečně vlivem vysoké srovnávací základny v loňském roce. Podle ekonoma Komerční banky Viktora „Největší brzdou byl v lednu automobilový průmysl, který vyrobil o 6,9 % méně než v loňském lednu. Nebyl to však jediný sektor, kterému se nedařilo. K poklesu přispěla i výroba plastů a například zpracování dřeva. Naopak letošní zima, o něco tužší než loni, se zasloužila o vyšší výrobu tepla. Vlivem růstu cen se tržby z průmyslové činnosti zvýšily o 0,2 procenta,“ uvedl vedoucí ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Zároveň odhaduje, že zatímco loni průmysl ještě vzrostl o více než 3 %, letos bude jeho dynamika nižší. Konstatoval, že v první polovině roku ho ještě bude brzdit nejasná situace v Německu, v jeho druhé polovině by však už mělo dojít k vyřešení největších nejistot v globální ekonomice a rozjet by se měla i eurozóna v čele s Německem.

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda k tomu poznamenal, že tuzemská průmyslová výroba se v lednu v meziročním sledování propadla druhý měsíc v řadě. Dva měsíční poklesy v řadě nastaly naposledy v první polovině roku 2013, kdy se česká ekonomika dostávala z recese. Za poklesem Lukáš Kovanda vidí čínské a německé zpomalení, brexit, trable v eurozóně a již delší dobu vlastní tuzemská kapacitní omezení.

Z tiskových zpráv k hodnocení úrovně ekonomiky českého průmyslu vyplývá, že loni průmyslová výroba v Česku meziročně stoupla o tři procenta. Rostla pátým rokem po sobě, ale pomaleji než o rok dříve. K růstu průmyslu v roce 2018 nejvýrazněji přispěla produkce počítačů, elektronických a optických přístrojů, kovodělná výroba a produkce elektrických zařízení. O více než pětinu se snížila výroba v kožedělném průmyslu. Tržby v průmyslu meziročně stouply o 3,5 procenta. Nových zakázek ve vybraných odvětvích přibylo o 3,7 procenta.

Nepříznivé zprávy z Německa

Za leden přišly nepříznivé zprávy z německé ekonomiky, která je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem. Spolkový statistický úřad minulý týden uvedl, že ve srovnání s předchozím měsícem se snížily zakázky o 2,6 procenta, zatímco analytici čekali půlprocentní zvýšení. Pokles poptávky po zboží vyrobeném v Německu byl nejvyšší od loňského června. Přičemž domácí zakázky se snížily o 1,2 procenta. Objednávky ze zahraničí se propadly o 3,6 procenta, z toho ze zemí eurozóny o 2,6 procenta a mimo eurozónu o 4,2 procenta. Nižší byla poptávka po polotovarech, kapitálovém i spotřebním zboží. Zpráva tak byla dalším signálem, že začátek nového roku byl pro největší evropskou ekonomiku slabý.

Minulý měsíc statistický úřad potvrdil, že německá ekonomika se koncem loňského roku těsně vyhnula recesi. Hrubý domácí produkt (HDP) zůstal ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem beze změny po poklesu o 0,2 procenta ve třetím čtvrtletí.