Kolem stovky tisíc lidí zůstalo narychlo mimo vládní penzijní změny, které měly určit okruh tzv. rizikových profesí. Počátkem tohoto týden to ve svém zpravodajství uvedl server Echo24.cz. Podle jeho zprávy, místo toho pro ně vznikl speciální návrh, který má, výdaje navíc, přesunout na povinné příspěvky podnikatelů do penzijního připojištění! Server Echo24.cz k tomu dodává, že pro pracovníky v předdůchodovém věku to tak bude nejspíše znamenat, že na dřívější odchod do penze nebudou mít dostatek prostředků. O návrhu, který čelí kritice odborů i podnikatelů, a již dříve ho odmítl i sociální výbor sněmovny, měl včera, tj. ve středu, jednat Senát a rozhodnout buď o jeho schválení, či vrátit Sněmovně s vlastními úpravami.

Echo24.cz k tomu dále uvádí, že přes sto tisíc zaměstnanců z tzv. rizikových profesí, tedy pracujících na pozicích s některými rizikovými faktory a spadajících do tzv. třetí kategorie prací, čeká na verdikt, zda a za jakých podmínek budou mít možnost odejít dříve do důchodu. Tedy konkrétně do tzv. předdůchodu, který je produktem penzijního připojištění, a tedy stojí zcela mimo první důchodový pilíř. Podle návrhu, který měl Senát na programu včerejší, středeční schůze, mají od ledna 2026 začít zaměstnavatelé přispívat na spoření této části zaměstnanců na základě odpracovaných směn.

Podle serveru Echo24.cz, jde o to, že původní úpravu návrhu změny zákona, na které ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDUČSL) pracoval dlouhé měsíce, a to i ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, v březnu shodili ze stolu, to je na poslední chvíli, koaliční poslanci ODS a TOP 09. Vládní verze důchodové reformy předpokládala, pro zhruba 108.000 lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží, možnost dřívějšího důchodu, a to podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé za ně měli platit vyšší odvody, a to o pět procentních bodů. Tedy stejně, jako tomu je v případě pracovníků tzv. čtvrté kategorie.

Spoření s příspěvkem zaměstnavatelů by jim mělo, podle nynějšího návrhu, umožnit zmíněný předdůchod, který jim má umožnit odejít z profese až o pět let dříve. Realita však, pro řadu z nynějších zaměstnanců, bude poněkud jiná, konstatuje Echo24.cz.

Zaměstnavatelé budou dávat, podle schválené úpravy rozpočtového výboru, čtyři procenta vyměřovacího základu již od tří odpracovaných směn. Původní poslanecká předloha předpokládala, že zaměstnavatelé by přispívali od tří do deseti směn třemi procenty a čtyři procenta by posílali od 11 směn.

Dotčená stovka tisíc osob na předčasný důchod nárok automaticky mít nemá, zato má od zaměstnavatelů dostávat příspěvek do penzijního spoření. To, podle redakce serveru Echo24.cz, na jednu stranu znamená, že by s penězi mohli v rámci penzijního spoření nakládat podle svého uvážení. Mohli by je tedy využít buď k dřívějšímu odchodu do důchodu, nebo také až po vstupu do řádné penze. Zároveň to však také znamená, že zvlášť lidé v předdůchodovém věku mohou zapomenout na dřívější odchod do penze ve stejném tempu jako pracovníci čtvrté kategorie.

Echo24.cz k tomu dále uvádí, že pro zaměstnance z třetí kategorie nynější návrh znamená, že si musí nejprve naspořit významné částky. Zmiňovaný předdůchod je totiž výrazně odlišný od předčasné penze. Jde zkrátka o jednu z možností, jak čerpat své vlastní naspořené prostředky z penzijního připojištění. Čerpat ho lze ale pouze z „nového“ doplňkového penzijního spoření, pokud mají lidé prostředky v původním penzijním připojištění, je třeba před čerpáním prostředky přesunout.

Uživatel předdůchodu musí mít podle pravidel naspořeno na každý měsíc, kdy ho bude pobírat, alespoň 30 % průměrné mzdy. To znamená, že v nynějších číslech pro výplatu minimální částky (zhruba 13,5 tisíce měsíčně) musí zaměstnanec na dřívější odchod o rok a čtvrt dříve naspořit minimálně téměř 203 tisíc korun. Pokud by si chtěl s minimální částkou dopřát celých pět let předdůchodu, což je maximální délka jeho výplaty, potřebuje naspořit zhruba 812 tisíc korun. Na druhou stranu, po dobu pobírání předdůchodu platí stát za uživatele zdravotní pojištění a na rozdíl od předčasného důchodu mohou libovolně pracovat či kupříkladu i pobírat podporu v nezaměstnanosti. Z hlediska řádné penze se pak doba pobírání počítá jako doba vyloučená.

Jak ukazují i odhady penzijních společností, zejména pro zaměstnance, kteří by se spořením začali až nyní v předdůchodovém věku, jsou však potřebné částky pro dřívější odchod značně vysoké. Pokud zaměstnanec například začne ve 45 letech a zaměstnavatel mu bude přispívat povinná čtyři procenta z hrubé mzdy 40 000 Kč, naspoří si ze samotných příspěvků zaměstnavatele za 15 let zhruba 300 000 Kč.

Návrh také dlouhodobě kritizují zaměstnavatelé i odbory. Podle tajemníka Hospodářské komory Ladislava Minčiče přenáší zodpovědnost ze státu na zaměstnavatele, zvyšuje administrativní agendu. „Povinné příspěvky do konkrétně určených finančních produktů navíc pokřivují trh a snižují možnosti zaměstnanců svobodně rozhodovat o svých financích,“ uvedl. Hospodářská komora i odbory rovněž kritizovaly také způsob, jakým návrh vzniká, tedy že se o jeho podobě dozvěděly až z médií či že byl předkládán jako poslanecký návrh.

K uvedené zprávě serveru Echo24.cz můžeme jenom dodat, že Senát měl, ve svém programu středeční schůze, zařazen i bod o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří. Jenže, ČTK, ve svém obsáhlém zpravodajství ze středeční schůze Senátu, žádnou zprávu, jak dopadlo hlasování o tomto bodu programu, nevydala. Takže z jejího zpravodajství není jasné, zda Senát o tomto bodu vůbec jednal, a zda ho například neodložil na jindy.