Výsledky statistik Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v domácnostech za 4. čtvrtletí a celý rok 2016 indikují dobrou situaci na tuzemském trhu práce. Údaje přináší pro 4. čtvrtletí míru zaměstnanosti 15–64letých v nejvyšší hodnotě od počátku tohoto sledování (72,9 %). Míra nezaměstnanosti klesla pod úroveň hodnot předkrizového roku 2008 a byla nejnižší ze všech zemí EU. Také výsledky podnikových statistik ČSÚ ukázaly významný nárůst evidenčního počtu zaměstnanců, který byl provázen růstem průměrné mzdy.

Výsledky VŠPS za 4. čtvrtletí 2016 ukazují setrvalý růst ekonomické aktivity obyvatel a zejména zaměstnanosti, která se meziročně zvýšila o 111,0 tis. na 5 186,9 tis. osob. Počty pracujících výrazně rostly v sekundárním i terciárním sektoru ekonomiky. Míra nezaměstnanosti zároveň klesla na historické minimum; počet nezaměstnaných (dle definice ILO) se tak dostal pod dvousettisícovou hranici (192,5 tis. osob). Začala se snižovat také dlouhodobá nezaměstnanost, když počet lidí hledajících zaměstnání déle než rok klesl na 74,8 tis., nejméně od roku 1997. Počet volných pracovních míst hlášených na Úřadu práce rychle rostl a v červnu 2016 přesáhl hranici 130 tis., nad kterou poté osciloval.

Předběžné údaje podnikové statistiky ČSÚ popsané trendy potvrzují. Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané se ve 4. čtvrtletí 2016 zvýšil o 1,6 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, to je početně o 60,7 tis. Stálá poptávka po pracovních silách tlačila na růst výdělků, takže celková průměrná mzda vzrostla nominálně o 4,2 %. Ještě výrazněji se zvýšil medián mezd (mzda prostředního zaměstnance odvozená z matematicko‑statistického modelu mzdového rozdělení), a to o 6,0 %. Uvedené signalizuje,  že výrazněji se zvyšovaly spíše mzdy zaměstnanců s průměrnou a podprůměrnou mzdou, zatímco vysoké mzdy rostly pomaleji a nárůst nejvyšších platů byl velmi střídmý. Kromě ekonomických důvodů může být jedním z vysvětlení i zvyšování minimální mzdy.

Trh práce v roce 2016 v některých detailech vybočoval z dosavadního vývoje v ČR. Patřily k nim výrazný růst mezd (více než dvojnásobný proti průměru) u zaměstnanců v ozbrojených silách, větší příliv rumunských a bulharských státních občanů a naopak snižující se ochota občanů Slovenské republiky pracovat v Česku.