Rad hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartita bude spolupracovat při českých aktivitách v EU k zastavení systému emisních povolenek ETS2. Vláda si proto od zaměstnavatelů i odborů vyžádala podklady o předpokládaných dopadech systému ETS2 na domácnosti i průmysl. Chce tím posílit své argumenty pro jednání v EU. Na tiskové konferenci, po jednání tripartity, které se uskutečnilo v pondělí 12. ledna 2026, to to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).

Na tomto prvním zasedání tripartity, tj. po volbách, vláda své sociální partnery, tj. zaměstnavatele a odbory, seznámila se svým rozhodnutím z prosince loňského roku, kdy odmítla systém emisních povolenek ETS 2. Důvodem tohoto odmítnutí, je skutečnost, že tyto emisní povolenky, které se vztahují na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a v silniční dopravě, mají negativní dopady jak do hospodářství, tak i na samotný život občanů. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně, po tomto prosincovém rozhodnutí vlády, oznámil, že navrhne konkrétní řešení na summitu Evropské rady 12. února. Ale to, o jaká konkrétní řešení se půjde, zatím nechtěl specifikovat.

K odmítnutí emisních povolenek vládou se na jednání tripartity vyjádřili i sociální partneři, dále uvedl Aleš Juchelka. Podle něho „sociální partneři vyjádřili své obavy z dopadů systému ETS 2 na domácnosti i konkurenceschopnost české ekonomiky. Vláda jejich obavy sdílí, nebudeme proto tento systém implementovat“.

Zástupci průmyslu i zaměstnanců by tak měli do konce ledna zpracovat pro vládu detailní podklady o dopadech systému emisních povolenek za jednotlivé obory, řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. „Chceme české vládě pomoci získat podporu v Evropské unii. EU se rozhodla darovat naše průmyslové kapacity do jiných světadílů, je to nebezpečné a destabilizující,“ podotkl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Kromě nového systému emisních povolenek ETS2 se tripartita věnovala i současnému systému emisních povolenek, tj. ETS1. Podle zástupců tripartity je, celý systém emisních povolenek, potřeba přenastavit. „ETS1 je šlápnutí vedle, z povolenek se stal spekulativní nástroj,“ řekl k tomu Jan Rafaj. Podle něho je současná cena povolenek výrazně nad původními odhady. Velmi negativní dopad povolenek je, podle něho, patrný v celém průmyslu.

Druhé hlavní téma: Státní rozpočet na rok 2026!

Druhým hlavním tématem tripartity bylo i jednání o státním rozpočtu na letošní rok. Premiér Andrej Babiš s ministrem Alešem Juchelkou, podle Josefa Středuly, přislíbili, že zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců obdrží kompletní dokumentaci rozpočtu. Podle Jana Rafaje by finální návrh měl kabinet představit na přelomu ledna a února. „Je důležité, aby peníze šly na výzkum a inovace, dostavbu strategických projektů či další byznysové priority,“ dodal Jan Rafaj.

Hovořilo se i o zvýšení platů ve veřejném sektoru!

Po skončení tripartitního zasedání má následovat vyjednávání vlády a odborářů o zvýšení platů státních zaměstnanců. platech. Josef Středula k tomu řekl, že loňský požadavek odborů na navýšení platů trvá. Odborová centrála ČMKOS, před jednáním tripartity prosazovala, pro hůře odměňované profese, zvýšení tarifů od ledna 2026 o 9 procent a pro ostatní profese o 5 procent. STato diferenciace má zabránit dalšímu „zplošťování“ tabulek, na které si stěžují i vedoucí státních organizací. Podle Josefa Středuly je situace kritická, neboť více než 140 tarifů se aktuálně nachází pod úrovní zaručeného platu, což je dlouhodobě neudržitelné.

S předchozí vládou expremiéra Petra Fialy se totiž ČMKOS na tom nedohodla, a to pro její odmítavý postoj. Výsledkem bylo, že bývalá vláda schválila jen růst tarifů pro učitele či asistenty ve školství a pro bezpečnostní sbory. S tím, že rozhodnutí o výdělcích ostatních nechala na své nástupce.

Josef Středula dále připomněl, že odboráři, před pondělním jednáním o platech ve veřejném sektoru, nedostali, od současné vlády, žádné podklady. Vycházejí tak pouze z vyjádření ministrů minulé vlády, která ve svém návrhu rozpočtu počítala na přidání s částkou 27 miliard korun. Nicméně, v rámci této diskuse se nakonec našla shoda sociálních partnerů v tom, že odbory by akceptovaly termín od 1. dubna 2026. Ovšem pouze za předpokladu, že bude nárůst natolik výrazný, aby zpětně dorovnal i první tři měsíce letošního roku. Prioritou pro odbory však zůstává celkový objem peněz. Proto se také budou, na následném jednání tripartity, zajímat o to, jak vysoká suma to bude a tyto peníze rozdělí.

Neshoda na věku odchodu do důchodu

Na jednání tripartity se rovněž hovořilo zastropování věku odchodu do důchodu zpět na úroveň 65 let, jak to, dvě hlavní uskupení současné vládní koalice, tj. hnutí ANO i SPD, slíbily v rámci své předvolební kampaně.

Zaměstnavatelé, podle Jana Rafaje, nesouhlasí, s plánem vlády, znovu zastropovat důchodový věk na 65 letech. Odkazují se přitom na demografický vývoj u nás. Proto chtějí s vládou spolupracovat alespoň na motivačních opatřeních, která pomohou lidi udržet v práci i v penzi.

Ale obě odborové centrály, tj. Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů, proti tomuto zvýšení věku odchodu do důchodu na 67 let, jak to prosadila bývalá vláda expremiéra Petra Fialy, již tehdy velmi důrazně protestovaly. Proto také uvítaly to, že by vláda, v rámci splnění svých předvolebních slibů, věk odchodu do důchodzu opět snížila na 65. let.

Ministr práce a sociálních věcí Ale Juchelka potvrdil, že konečné rozhodnutí vlády bude přijato před 26. lednem t.r.

Další témata tripartity

Tripartita projednala také dohodu o poskytnutí příspěvku odborovým organizacím a organizacím zaměstnavatelů na podporu vzájemných jednání na celostátní, odvětvové nebo krajské úrovni, která se týkají důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových a sociálních podmínek. Odbory a průmyslové svazy požádali pro rok 2026 v souhrnu o 39,985 milionu korun a vláda tento požadavek odsouhlasila.

Vláda zároveň sociální partnery informovala o přípravě dohody o poskytnutí státního příspěvku určeného k úhradě nákladů na opatření v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V tomto případě sociální partneři navrhli vládě realizovat devět návrhů nových preventivních opatření, na jejichž realizaci v letošním roce požadují zhruba 19,7 milionu korun. Návrh dohody je momentálně v připomínkovém řízení.