IX. sjezd ČMKOS včera zvolil nové vedení na příští roky. Josef Středula již počtvrté předsedou. Dnes je na programu vytýčení strategie odborové centrály do roku 2030.

Včera, v Praze, začalo dvoudenní jednání IX. sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Hlavním úkolem prvního dne jednání bylo zvolit nové vedení ČMKOS na příští čtyři roky. Josef Středula byl znovu, již po čtvrté, byť těsnou většinou, zvolen předsedou ČMKOS. Na programu dnešního, druhého dne jednání je projednání a schválení programových dokumentů ČMKOS na léta 2026 až 2030.

Josef Středula, jako předseda největší odborové centrály u nás, nejprve přivítal pozvané hosty, tj. prezidenta České republiky Petra Pavla, předsedu Senátu Miloše Vystrčila, předsedu Poslanecké sněmovny Tomio Okamuru, ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku a ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce. Zároveň omluvil vicepremiérku a ministryni financí Alenu Schillerovou z důvodu jednání Poslanecké sněmovny, a zároveň i vicepremiéra ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka z důvodu jeho jednání se zahraniční delegací. S tím, že se na jednání sjezdu dostaví později.

Sjezdu se dále zúčastnili: prezidentka Konfederácie odborových zväzov Slovenské republiky Monika Uhlerová, prezident Svazu průmyslu a obchodu ČR Jan Rafaj, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký, prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček a vrchní ředitel sekce zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Vaňásek. Za druhou odborovou centrálu, Asociaci samostatných odborů, byl přítomen její předseda Bohumír Dufek.

Mezinárodní rozměr sjezdu ČMKOS zajistila promítnutá videozdravice generální tajemnice Evropské odborové konfederace Ester Lynch a generálního tajemníka Mezinárodní konfederace odborových svazů Luca Triangle.

Opustit model subdodavatelské ekonomiky!

Předseda ČMKOS Josef Středula, ve svém úvodním projevu, představil řadu požadavků a doporučení odborů ke zlepšení ekonomické a sociální situace v České republice. V první řadě konstatoval, že Česká republika by měla opustit model subdodavatelské ekonomiky. To znamená, jít cestou výrobků s vyšší přidanou hodnotou.

Podle Josefa Středuly by mělo být i moderní stavebnictví, a také dostavba nedostatkových bytů. Načež poznamenal, že odbory zároveň podporují i vybudování infrastruktura pro obranné účely, současně i výstavbu dálnic. Prostě všeho, co s tím souvisí. Dále uvedl, že prostředky státu by měly být využity na další rozvoje systému sociální péče a její ochrany.

O dopadech inflace na vývoj naší ekonomiky!

Josef Středula se poté zaměřil na charakteristiku ekonomického vývoje od počátku 90. let, do současnosti. Na promítnutém grafu dokumentoval vývoj inflace u nás. Konstatoval, že v roce 1990 dosahovala inflace 60procentního růstu. Přičemž dodal, že právě „inflace je přesně to, co naše zaměstnance trápilo. Jen se o tom nahlas nemluvilo“. Současně poukázal na to, že tehdejší inflace prakticky zničila příjmy našich občanů.

Načež uvedl, že při vstupu České republiky do Evropské unie, v roce 2004 byla nám slibována konvergence naší ekonomiky s ekonomikami vyspělých západoevropských států. Ovšem, podle něho, v současné době, dochází, nikoliv ke konvergenci ekonomik, ale divergence, zdá se, ještě neskončila.

Své tvrzení dokumentoval na ekonomickém vývoji, k němuž došlo v letech 2022 až 2023, kdy u nás nastala kumulovaná inflace ve výši 33 procent. Zároveň poznamenal, že dodnes není vyrovnána ztráta kupní síly u zaměstnanců privátního a veřejného sektoru. Podle různých předpovědi k dorovnání této ekonomické ztráty může dojít v roce 2028. Načež podotkl, že členové odborů, a jejich rodiny, musí každý den chodit do obchodu a platit vysoké ceny potravin a dalšího zboží.

Krize na Blízkém východě zdramatizovala ekonomickou situaci

Josef Středula se dále zmínil o současné krizi na Blízkém východě, která v posledních týdnech velmi zdramatizovala ekonomickou situaci ve světě i u nás. Poznamenal, že pokud bude, tato krize, pokračovat, lze očekávat inflaci ve výši kolem 8 až 8,5 procent. Ovšem, jak dále poznamenal, tento vývoj lze očekávat v případě, když vláda, v symbióze s ČNB, by nepřijala žádná opatření proti tomuto možnému vývoji. V této návaznosti ocenil že vláda přistoupila k využití zákona o cenách, s tím, že zastropuje cenu paliv. Podle něho, by se takto vysoký růst cen paliv promítl do cenových hladin úplně všeho, tj. od růstu cen ve službách, potravin a bydlení. Vláda, společně s ČNB, musí postupovat tak, aby zkrotili možnou inflaci. Neboť, případná inflace, v naznačené výši, by hrozila stagnací naší ekonomiky, či dokonce i možným poklesem. „Nikdo si nepřeje, aby optimistická čísla, tj. 2 až 3 % růstu, byla vymazána. Také by mohl hrozit i růst nezaměstnanosti. Od současných 3 procent až na případných 5 procent,“ podotkl Josef Středula.

V této návaznosti uvedl, pokud jde o vývoj reálných mezd, stále ještě není u nás vyřešen propad výše mezd, který nastal v letech 2022 až 2023. Vždyť, možný propad výše mezd by mohl dosáhnout až minus 4 procent, což by znamenalo další ztrátu kupní síly občanů.

Zaměstnanec by měl být středobodem pozornosti společnosti!

Josef Středula poté konstatoval, že zaměstnanec by měl být středem pozornosti celé naší společnosti. Dokladoval to slovy, že zaměstnanec a důchodce platí do veřejných rozpočtů více než 85 % veškerých příjmů. Načež konstatoval, že v případě DPH je to téměř 20 %, u spotřební daně jde takřka 8 %, daň z příjmů fyzických osob činí 9 % a pojistné je výši 38 %. K tomu je nutné připočítat zdravotní a sociální pojištění a pojištění ve prospěch obcí a měst. Načež si položil řečnickou otázku, zda si tím, zaměstnanci, nezaslouží vyšší pozornost ze strany politiků? Načež dodal, že zaměstnanci a jejich rodiny si zaslouží více benefitů, nikoliv zhoršování sociálního postavení, kdy se tak stalo za minulé vlády, v rámci přijetí tzv. konsolidačního balíčku.

Zaměstnanost a nezaměstnanost středem pozornosti odborů!

Podle Josefa Středuly se, Česká republika, pohybuje na jednom z nejvyšších míst v oblasti zaměstnanosti, v rámci zemí EU. Ale na druhé straně, nezaměstnanost i nás, za poslední rok, stoupla téměř o 1procentní bod. Růst je patrný ve všech krajích, podotkl Josef Středula. Proto také vyzval vládu, aby se na situaci, zejména ve slabších regionech, zaměřila.

V této souvislosti poznamenal, že ČMKOS si, před lety, za svůj hlavní cíl vytýčila růst mezd a platů, kdy k tomu přijala slogan „Konec levné práce“. Mimochodem, ČMKOS, již na minulém sjezdu, zmiňovala snahu o zkracování pracovní doby při zachování stejného výdělku. Dalším požadavkem odborů, tj. ČMKOS i ASO, je zastropování důchodového věku na 65 letech. Tudíž, jde o snížení věku odchodu do důchodu ze současných 67 let, které prosadila předchozí vláda, zpět, na původních 65 let.

Josef Středula se poté zaměřil na otázku požadavků zaměstnavatelů na navyšování kvót na přijímání cizinců. Zdůvodnil to tím, že při rostoucí nezaměstnanosti u nás, by tyto kvóty neměly být zvyšovány. Přičemž to dal do souvislosti s ukrajinskými zaměstnanci, kterých je u nás nejvíce. Podle něho jde o to, že Ukrajinci, oproti českým zaměstnancům, mají značně nízkou průměrnou mzdu, což jim nedává pocit o srovnatelných podmínkách. Odbory, aby nedocházelo mezi nimi k sociálnímu napětí, požadují, aby, u nás žijící Ukrajinci, pracovali za stejných podmínek, jako čeští zaměstnanci.

Heslo Konec levné práce platí pro odbory i nadále

Podle Josefa Středuly odbory nesouhlasí s tím, aby se mzdy českých zaměstnanců oddalovaly od mezd ve špičkových evropských zemích. Ale zároveň ocenil, že, v posledních letech, mzda, v České republice, rostla. Jenže, bohužel, ve stupnici mezd a platů, se nacházíme v horší třetině zemí EU. Odbory požadují toto zásadním způsobem změnit. Podle ČMKOS je nutné přibližovat mzdovou a platovou úroveň k vyspělým zemí EU. Proto jednotlivé odborové svazy budou požadovat dynamický růst mezd a platů. Načež konstatoval, že před několika lety vyhlášené heslo „Konec levné práce“ je pojmem systémovým.

Josef Středula se dále zaměřil na otázku zvyšování minimální mzdy. Vždyť, podle odborů, je minimální mzda u nás na nízké úrovni. Například, při přepočtu na euro, je minimální mzda v Polsku o 200 euro vyšší než česká. Načež Josef Středula, přímo od řečnického pultu vyzval přítomného ministra práce a sociálních věci Aleše Juchelku o jednání o tomto problému. Podotkl, že Česká republika by měla, ve výši minimální mzdy, Polsko dohnat a předehnat. Zároveň dodal, že si myslí, že to Česká republika dokáže.

Ovšem, v této návaznosti, dále podotkl, že česká minimální mzda, v otázce parity kupní síly, je přímo katastrofální, neboť jde je o třetí nejnižší úroveň, to je ze všech zemí EU. Podle něho je to neakceptovatelné! Přičemž konstatoval, že vláda a odbory by měly najít cestu, jak tuto situaci vyřešit. „Věřím, že zaměstnavatelé, nebudou v tomto bodu, proti tomu,“ dodal. Dále prohlásil, že odbory požadují zrychlení růstu minimální mzdy, a zároveň i posílení sociálního vyjednávání a kapacity sociálních partnerů. Podle něho, pokud budou seriózní partneři na druhé straně stolu, tak se odbory, se zaměstnavateli, dohodnou.

Požadavek na návrat zaručených mzdových tarifů!

Josef Středula, v této návaznosti, poznamenal, že odbory požadují návrat zaručených mzdových tarifů v soukromé sféře. ČMKOS si, jak konstatoval, na jejich zrušení stěžovala u Evropské komise. Odbory jsou přesvědčeny, že, ze strany bývalé vlády, to byl špatný krok s tím, že zrušení zaručených mzdových tarifů pro soukromou sféru, bylo neodůvodnitelné. Podle něho to lze velmi rychle napravit. Obzvláště, když zaručené platové tarify, jsou stále platné ve veřejné správě, dodal.

Uvedl také, že od počátku roku 2024, došlo, v rámci vládního, tzv. konsolidačního balíčku, k zásadním změnám v tvorbě Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP), kdy z původních 2 procent, byla tato částka snížena na 1 procento. Odbory, tudíž požadují návrat na výši 2 % v rámci FKSP. „Předem děkuji pane ministře, že se na tom, v budoucnosti, dohodneme,“ dodal Josef Středula, když tato slova opět směroval k ministru práce Juchelkovi.

Požadavky odborů na sociální dialog a kolektivní vyjednávání

Josef Středula, v další části svého vystoupení, se zaměřil na sociální dialog a kolektivní vyjednávání. V této souvislosti se nejprve zmínil o směrnici EU o minimální mzdě, kdy EU prosazuje, aby se minimální mzda zvýšila na 50 procent průměrné mzdy, či na 60 procent mediánu. Podle něho Česká republika k těmto číslům zdaleka nedosahuje. Vždyť je se nachází na třetím místě od spolu stupnice. Načež poznamenal, že nyní by se, tato neutěšená situace, měla napravovat, ale odbory by rády dosáhly na 50 % průměrné mzdy nebo 60 % mediánu.

V této návaznosti uvedl, že Akční plán na podporu kolektivního vyjednávání, který vyžaduje směrnice EU, dokáže situaci změnit natolik, že Česká republika k tomuto cíli dojde. Přičemž podotkl, že odbory si dovedou představit uzavření generální dohody, která by se vztahovala na celou Českou republiku, s tím, že otázka obsahu této generální dohody, bude předmětem další debaty.

Požadavků odborů, k vláda a zaměstnavatelům, je povícero!

Poté Josef Středula odbočil k dalšímu požadavku odborů, a to k možnosti podpořit uvolnění členů odborových orgánů z pracovního procesu alespoň na část pracovní doby. Poznamenal k tomu, že neuvolnění funkcionáři odborů dělají svoji práci, v rámci svého zaměstnání, a pokud jde o hájení zájmů spoluzaměstnanců, musejí tak činit po pracovní době. Proto odbory požadují aby, vláda schválila možnost, aby část svého pracovní doby, mohli věnovat tomu, pro co je zaměstnanci zvolili do jejich funkcí. Inspirací by v tomto směru mohlo být Slovensko, či Německo. „Naši odboráři by si to, po 36 letech, zasloužili,“ konstatoval.

K dalším požadavkům odborů patří zkrácení pracovní doby na 37,5 hodiny, a to ve všech profesích. Podotkl, že v kolektivních smlouvách, je na toto snížení pracovní doby pamatováno ve více než 80 procentech případů, ale 5 týdnů dovolené by mělo platit pro všechny.

Josef Středula se také zaměřil na otázku snížení věku odchodu do předčasného důchodu u rizikových povolání. Kriticky se vyjádřil na adresu bývalé vlády, která, sama o sobě, snížila, původně dohodnutý počet rizikových povolání, s tím, že odbory požadují, aby snížení věku se týkalo 13 rizikových povolání.

Dále poukázal i na to, že dochází ke snahám o revizi závislé práce, to je k zaměstnávání lidí na IČO, to je k tzv. švarcsystému. „Nesmíme připustit, aby se, tímto způsobem, změnil zákoník práce,“ zdůraznil Josef Středula.

Promluvili představitelé státu a hospodářských kruhů!

Na sjezdu ČMKOS vystoupili i vrcholní představitelé státu a své pozdravné projevy přednesli i zástupci hospodářských kruhů.

Prezident Petr Pavel zdůraznil význam sociálního dialogu pro fungování ekonomiky a připomněl, že prosperita vyspělých zemí je často spojena s aktivní rolí odborů. Podle něj musí Česko projít transformací směrem k inovacím a vzdělané pracovní síle. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se připojil s důrazem na podporu výroby s vysokou přidanou hodnotou, zatímco šéf Sněmovny Tomio Okamura (SPD) varoval před dopady levné zahraniční pracovní síly na mzdy domácích zaměstnanců. Ta vládu dále vystoupili ministr práce a sociálních Aleš Juchelka (ANO) a ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Za zaměstnavatele promluvili prezident Svazu průmyslu a obchodu ČR Jan Rafaj, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký, prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček a vrchní ředitel sekce zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Vaňásek.

Josef Středula obhájil funkci předsedy ČMKOS pro čtvrté období

V závěru prvního dne jednání sjezdu, proběhla volba nového vedení ČMKOS, kdy předsedou se opět, již po čtvrté, stal Josef Středula. Na sjezdu ho delegáti a delegátky znovu zvolili do čela této odborové centrály, kdy získal 90 ze 176 možných hlasů. Josef Středula měl dva protikandidáty. Uspěl hned v prvním kole volby. V čele největší odborové centrály zůstává pro čtvrté čtyřleté období. Místopředsedy ČMKOS byli znovu zvoleni Radka Sokolová a vedoucí oddělení lidských zdrojů centrály Lukáš Němec.

Na programu dnešního, sobotního, dne jednání sjezdu, je vytýčení a schválení programových dokumentů na období let 2026-2030.

Miroslav Svoboda