Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 30.10.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Z koronavirového propadu se ve třetím čtvrtletí částečně zotavila i ekonomika Evropské unie. HDP se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 12,1 procenta. V prvním rychlém odhadu to v pátek oznámil, podle zpravodajství České televize, evropský statistický úřad Eurostat. Podobně v zemích eurozóny ekonomika vzrostla o 12,7 procenta. Je to nejvýraznější vzestup od roku 1995, kdy se tento údaj začal sledovat.

V meziročním srovnání hospodářství dál klesá, i když tempo jeho propadu výrazně zpomalilo. V EU činil meziroční pokles 3,9 procenta po propadu o 13,9 procenta v období duben až červen. V eurozóně tempo poklesu zpomalilo na 4,3 z 14,8 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím zaznamenaly růst všechny členské země, ze kterých jsou údaje k dispozici. V meziročním srovnání naopak všechny země klesly.

Nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenala Francie, kde ekonomika stoupla o 18,2 procenta. Ve Španělsku se HDP zvýšil o 16,7 procenta a v Itálii o 16,1 procenta. Pomaleji se kromě české ekonomiky zotavuje i ekonomika Litvy, kde se HDP zvýšil o 3,7 procenta.

První rychlý odhad je založen na dílčích údajích, které se budou dál zpřesňovat. Další zprávu o vývoji HDP za třetí čtvrtletí Eurostat zveřejní 13. listopadu.

Eurostat v pátek zveřejnil také statistiky nezaměstnanosti, ta se v EU a zemích eurozóny v záři oproti srpnu nezměnila. Zatímco v celé sedmadvacítce bylo bez práce 7,5 procenta lidí, ve státech platících eurem to bylo 8,3 procenta. Nejnižší nezaměstnanost měla v září i nadále Česká republika, kde bylo podle Eurostatu bez práce 2,8 procenta lidí.

Ve 27 zemích unie bylo v září bez práce téměř 16 milionů lidí, z toho 13,6 milionu v eurozóně. Proti srpnu nezaměstnaných mírně přibylo v EU (o 42 tisíc) i v eurozóně (o 75 tisíc), jde však méně než o desetiny procent z celkového počtu. Výrazně nejvyšší nezaměstnanost v celé unii mělo v září Španělsko, kde jako v jediné zemi překročila desetiprocentní hranici a činila 16,2 procenta.

Eurostat dále uvedl, že v září se mírně snížila míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, která však stále zůstává vyšší než loni. V EU bylo bez práce 17,1 procenta mladých a v eurozóně 17,6 procenta. To je v obou případech o sedm desetin procentního bodu méně než v srpnu.

Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými má Německo, kde činila šest procent. Pod deseti procenty byla i v Česku, na Maltě, v Polsku a v Rakousku. Ve Španělsku je naproti tomu stále bez práce více než 40 procent mladých, o téměř deset procentních bodů více než před rokem.

Údaje Eurostatu vycházejí z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.

  • Zdroj: Česká televize