Vláda schválila balík daňových změn, tím se zpřísní podmínky pro vyplácení daňového bonusu na vyživované děti. V rámci schválených změn zákona o DPH se také nově zavádí institut tzv. nespolehlivé osoby. Obce by měly mít rovněž možnost zvýšit maximální sazbu poplatku za vjezd do vybraných částí měst.

Zpřísnit se mají podmínky pro vyplácení daňového bonusu na vyživované děti. Příjmy z nájmu a kapitálového majetku se nebudou započítávat do limitu příjmů, který je nutný pro získání bonusu. "Daňový bonus na vyživované děti se nově poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují aktivních příjmů, to znamená příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti," uvádí předkládací zpráva.

Nově by mělo být možné také platit platební kartou správní poplatky či pokuty. "Doposud zákon nevytvářel vhodné podmínky pro placení daní, cel, poplatků a jiných peněžitých plnění platební kartou. Od příštího roku již bude záležet pouze na rozhodnutí příslušného úřadu, jestli svým klientům nabídne i platební terminál," uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Využití možnosti hradit daň platební kartou předpokládá v první fázi zejména u soudních a správních poplatků, u dovozního cla, popřípadě u pokut v blokovém řízení.

Nyní může daňový bonus na vyživované dítě uplatnit poplatník, pokud jeho roční příjmy dosáhly alespoň šestinásobku minimální mzdy. Do limitu se započítají příjmy ze zaměstnání, z podnikání, z nájmu i kapitálového majetku. Změnu si vyžádal rostoucí počet podvodů v souvislosti s bonusem a rostoucí objem vyplácených bonusů. Daňový bonus vzniká tak, že po uplatnění slevy na dítě se daň kvůli nízkým příjmům dostane do záporné hodnoty. Stát pak tuto "zápornou daň" vyplatí - ročně to může být až 60.000 korun.

Balík zákonů také dále mění místní poplatky. Obce by tak měly mít možnost obecně závaznou vyhláškou stanovit sazbu poplatku za vjezd do vybraných částí měst vyšší než dosud. MF navrhuje růst z nynějších maximálních 20 na 200 korun.

V případě zákona o DPH se zavádí nově institut tzv. nespolehlivé osoby. Tou se může stát fyzická nebo právnická osoba, pokud závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě DPH. Nespolehlivou osobou se ze zákona také stane nespolehlivý plátce DPH, jehož registrace k DPH byla zrušena. Označení nespolehlivého plátce zavedl zákon v roce 2013.

Za nespolehlivou je nyní považována například firma, která dluží za poslední minimálně tři měsíce na DPH více než 500.000 korun. Za nespolehlivou je považována i ta firma, která nemá v pořádku daňové doklady a úřad jí vyměří daň alespoň 500.000 Kč, a také podnik podezřelý z účasti na podvodu. Počet nespolehlivých plátců v registru plátců daně z přidané hodnoty loni stoupl o 3401 firem na 3554.

Proti daňovým únikům navrhlo ministerstvo financí rozšířit přenesenou daňovou povinnost, a to o případy, kdy jsou obchody hrazeny virtuální měnou. Přenesená daňová povinnost je založena na principu, že při poskytnutí služeb nebo zboží nepřiznává DPH prodejce, ale odběratel. Opatření se netýká koncových drobných spotřebitelů, ale plátců DPH, tedy firem a podnikatelů.

MF také navrhlo stanovit pro příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu (do 2500 Kč) obdobný daňový režim, který platí pro dohody o provedení práce. To znamená, že tyto příjmy budou podléhat srážkové dani 15 procent a neprojeví se v obecném základu daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob.