Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 29.09.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Souběžně s negativními hospodářskými dopady pandemie nového koronaviru připravila česká vláda několik opatření, která ještě více omezují příjmy státního rozpočtu na příští rok. Podle publicistického pořadu 168 hodin České televize vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) věří, že se z krize půjde proinvestovat a že příjmy zajistí spotřeba občanů, ekonomové jsou ale k takové představě převážně skeptičtí.

Ministryně Alena Schillerová sama k tomu uvádí, že „příjmová strana je zatížena značnými nejistotami“.

V pořadu České tlevize dále zaznělo, že vedle dopadů hospodářské krize, způsobené pandemií koronaviru, se ovšem na příjmy státní kasy podílejí důsledky rozhodnutí současné vlády. Protože avizované zrušení superhrubé mzdy představuje minus 75 miliard. Zrušení daně z převodu nemovitosti minus 15 miliard. Snížení spotřební daně z nafty minus 5 miliard, zpětné uplatnění daňových ztrát pro firmy minus 12 miliard. Tyto návrhy znamenají celkově 107 miliard korun minus, načež, podle České televize, ministryně dosud nepřiblížila, jak bude rozpočet vypadat a jak vysoký bude mít schodek.

„Samozřejmě s nějakou pracovní verzí pracuji, ale dokud nebudu mít celý rozpočet, jak se říká, v ´cajku´, tak to číslo sdělovat nebudu,“ uvedla Alena Schillerová.

Podle České televize se sice objevila i konkrétnější výše schodku, to jest částka 116 miliard korun, ale po jednání s prezidentem Milošem Zemanem, takový deficit ministryně financí dementovala. „Číslo neodpovídá realitě tak, jak s ní dneska po aktuální makroekonomické predikci pracujeme. Nikdy jsem neverifikovala a nikdy nepotvrdila, že deficit je 116 miliard. To je pracovní číslo z nepřesných čísel,“ prohlásila minitryně Alena Schillerová 20. září.

Výdajové nejasnosti přetrvávaly i při jednání ministryně financí s jednotlivými ministry. Například v úterý při debatě o rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí odpovídala velmi obecně. „Bavíme se buď o stovkách milionů, nebo maximálně něco přes miliardu,“ uvedla. „Nesčítala jsem to.“

A podobně nejasná situace je i ve vztahu ke kurzarbeitu. Podle ministryně se zatím dopad nedá přesně vyčíslit. „Nevíme, kolik firem do toho vstoupí, jak moc bude to postižení,“ prohlásila Alena Schillerová.

Ovšem, od ekonomů zaznívají výhrady, jak dále konstatoval pořad České televize. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské česká vláda svými posledními rozhodnutími vysílá trhu a domácnostem signál, že je připravena utratit cokoliv. „A i to, co nemá vybráno a co na daních ani nevybere, protože deficit jinými slovy znamená, že utrácíte víc, než jaké máte příjmy,“ konstatuje Helena Horská.

Situaci, kdy rozpočet a schodek postrádají konkrétní obrysy, si nedokáže vysvětlit ani předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Sředula. „Buďto je to hra před volbami, aby se lidi nedozvěděli, jak to celé vypadá, nebo si to neumí úplně přesně představit, anebo je to ještě jiná otázka. Samozřejmě se vkrádá otázka přípravy rozpočtu pro volební rok (v roce 2021 proběhnou volby do Poslanecké sněmovny). To je taky velký otazník,“ uvedl Josef Středula.

Současně zdůraznil, že vyhlížený propad ve financích nejde pominout a někde se zaplatit musí. „A v tom případě nám chybí celá druhá strana rovnice. Bude to zaměstnanec, jeho rodina? Nebo existuje nějaký jiný obětní beránek, který to má zaplatit? To musí politik říci,“ uvedl k tomu Josef Středula.

Ministryně financí Alena Schillerová určitou představu o příjmech má, a to minimálně pokud jde o rušení superhrubé mzdy a souvztažnou ztrátu pětasedmdesáti miliard. „Asi 75 až 76 miliard zůstane v kapsách našich zaměstnanců. A pro ně to bude velice výrazná pomoc v době krize, která podpoří spotřebu,“ prohlásila Alena Schillerová již v srpnu. Tytéž naděje vkládá do utrácení i nyní. „Chceme, abychom se krizí proinvestovali, abychom podpořili spotřebu. To je náš cíl,“ říká. Přičemž se spoléhá na občany. Podle ní totiž platí, že čím víc peněz lidé dostanou, tím víc utratí. „Počítáme, že se ekonomice bude vracet postupně právě to, že jsme nezaškrtili spotřebu a podpořili investice. Taková je naše filozofie,“ vysvětluje Alena Schillerová.

Ekonomka a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová takový postup zpochybňuje. „Nevěřím argumentu, že peníze lidem nezůstanou v peněženkách a budou utráceny v obchodech. Pomůže to spíše vysokopříjmovým skupinám, které nemají sklon ke spotřebě, zvýšený s každou dodatečnou stokorunou nebo tisícikorunou na výplatní pásce. Takže si myslím, že v tuhle dobu to je opravdu dost nešťastné,“ říká Eva Zamarazilová.

Skeptický je také bývalý ministr financí a zastupitel hlavního města Prahy Ivan Pilný (ANO). „Statistiky všech bank ukazují, že lidé nevědí, co přijde, a začínají šetřit. Představa, že se to (zrušení superhrubé mzdy) přeleje do spotřeby, je poměrně naivní,“ uvedl Ivan Pilný. Připomíná, že normální strategie při příchodu krize je si utáhnout opasky. „Teda ti, kteří můžou, protože jsou lidi, kteří už nemají kam si utáhnout opasek, těm se musí pomoct. Ale očekával bych, že budeme výrazně šetřit a že nebudeme dělat věci, které jsme mohli udělat za dobrých časů, ale teď na ně prostě není doba,“ zdůraznil Ivan Pilný.

Ministryně financí Alena Schillerová si nicméně stojí za svým: „Ekonomika poroste díky neseškrtané spotřebě a investicím,“ prohlásila.

  • Zdroj: Česká televize