Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 20.11.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Poslanecká sněmovna schválila v pátek ráno, dvě hodiny po půlnoci, snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z dosavadních 20,1 procenta. Poslanci tak dali přednost pozměňovacímu návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) před návrhem vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD). Rozhodnutí navazuje na zrušení superhrubé mzdy v rámci daňového balíčku. Ten nyní poputuje k projednání do Senátu. Vláda předpokládá, že by začal platit od ledna příštího roku.

Podle zpravodajství České televize poslanci začali daňový balíček projednávat ve čtvrtek večer ve třetím čtení. Balíček předpokládá například zavedení stravenkového peněžitého paušálu jako alternativy k nynějším stravenkám, dále pak vyšší zdanění cigaret či snížení spotřební daně z nafty.

Strany vládní koalice se ale předem nedokázaly dohodnout na sazbě daně z příjmů fyzických osob po zrušení superhrubé mzdy. To přitom byla nejvýznamnější změna v balíčku s mnohamiliardovým dopadem na státní rozpočet. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) přednesli dva odlišné pozměňovací návrhy. Rozhodnout mezi nimi proto museli až poslanci, konstatovala ve svém zpravodajství Česká televize.

Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek po hlasování uvedl, že přijaté změny povedou v příštím roce k rozpočtovému schodku přes 400 miliard korun a Česká republika tak bude jednou z mála zemí, která bude mít v roce 2021 vyšší deficit než v roce 2020. Dodal, že si toho všimnou negativně i finanční trhy a státu se to prodraží na dluhové službě. Navíc to podle něho ovlivní dlouhodobou udržitelnost důchodového a zdravotního systému.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) k tomu řekla, že dopad tohoto hlasování na příjmy veřejných rozpočtů bude zhruba kolem 130 miliard. Z toho na státní rozpočet 87 miliard, na rozpočty obcí a měst 31 miliard a na rozpočty krajů 12 miliard. Připustila, že jde o velký zásah do veřejných financí, ale zdůraznila, že půjde o přechodné opatření.

Česká televize zároveň připomněla, že Poslaneckou sněmovnou přitom nedávno prošel v prvním čtení návrh státního rozpočtu na 2021, který předpokládá deficit 320 miliard korun. Do něho ještě nebyly započteny dopady připravovaného daňového balíčku.

Jde o největší snížení daní v novodobé historii. Ministryně financí Alena Schillerová přeložený návrh premiéra Andreje Babiše podpořila v diskusi před hlasováním, kdy uvedla, že bude přínosem pro převážnou část ze 4,5 milionů zaměstnanců. Dodala, že příští rok navíc zřejmě neporostou mzdy v soukromém sektoru ani platy ve státní sféře (s výjimkou učitelů). U státních zaměstnanců sama navrhla zmrazení platů. Varovala zároveň, že protinávrh vicepremiéra Jan Hamáčka by zhoršil situaci osob samostatně výdělečně činných.

Česká televize rovněž sdělila, že premiér nebyl v době projednávání daňových změn ve sněmovně přítomen.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) naopak upozornil, že návrh premiéra Andreje Babiše povede ke každoročnímu výpadku příjmů ve výši kolem 90 miliard korun. A to ne po dva roky, jak Jan Hamáček předpokládal po diskusi v koalici a jak to podporuje i prezident republiky Miloš Zeman. „Ale v zákoně to nikde není, že je to na dva roky,“ zdůraznil předseda ČSSD s tím, že to ho zaráží. Znamenalo by to tedy, podle něho, každoroční propad po dobu určitě delší než dva roky. Z toho soudí, že by to vedlo k budoucímu zhoršení kvality veřejných služeb, přičemž použil slovní spoje, že „místo spíše německé kvality ke spíše rumunské kvalitě“, nebo jejich privatizaci. Je to splnění snů o rovné dani, jak ji chtěla v minulosti ODS, dodal Jan Hamáček. Zároveň připustil, že jeho návrh podaný na poslední chvíli by mohl nechtěně zasáhnout živnostníky.

Piráti ho pak ve sněmovně vybídli, aby se tedy vzdal svého návrhu a podpořil jejich návrh, to je variantu poslanců Mikuláše Ferjenčíka a Tomáše Martínka. Ten podle nich tuto slabinu odstraňuje. 

Ministryně financí Alena Schillerová k tomu řekla, že návrh premiéra Andreje nešel z legislativních důvodů napsat jinak. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka označil za obrovský alibismus, že premiér Andrej Babiš časové omezení na dva roky zmínil pouze v důvodové zprávě. Poslanec Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že to považuje za drobný faul ze strany vlády.

Česká televize dále vysvětlila, že zatímco návrh premiéra Andreje Babiše počítal se základní sazbou daně z příjmů 15 procent po zrušení superhrubé mzdy, návrh vicepremiéra Jana Hamáčka s 19 procenty.

Podle Jana Hamáčka bude schválení sazeb daně z příjmů 15 a 23 procent, jak navrhl premiér, znamenat problém především pro sestavení rozpočtu pro rok 2022. „Na rozdíl od návrhu pana premiéra, ten můj návrh nelikviduje veřejné finance a nedělá sekeru 90 miliard do rozpočtu. Mé opatření vytváří nárok na rozpočet asi 15 miliard, premiérovo 90, což bude znamenat snížení dostupnosti veřejných služeb,“ uvedl ještě před projednáváním ve sněmovně Jan Hamáček.

Česká televize k tomu dále uvedla, že nyní je faktické zdanění příjmů zaměstnanců 20,1 procenta. Současně konstatovala, že přijaté daňové změny také předpokládají zavedení stravenkového peněžitého paušálu jako alternativy k nynějším stravenkám a vyšší zdanění cigaret. Dále upozornila, že rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny navrhl do předlohy zařadit například i snížení spotřební daně u motorové nafty o korunu na litr. Zavedeno by mělo být i mimořádné zkrácení odpisové doby u vybraného hmotného majetku, například u strojů nebo aut. Zvýšena má být hranice pro odpisování hmotného majetku a jeho technického zhodnocení z nynějších 40 tisíc koruna na 80 tisíc korun. Návrhy rozpočtového výboru poslanci při hlasování podpořili.

Prošel také návrh Pirátů zrušit osvobození prodeje cenných papírů od daně z příjmů. Týká se to částky, která převyšuje 20 milionů za rok. Ministryně Schillerová zaujala k návrhu neutrální postoj.

Poslanec Zbyněk Stanjura (ODS) v diskusi před schvalováním ve sněmovně uvedl, že návrh premiéra Andreje kopíruje volební program jeho strany, který počítal se zavedením sazby daně příjmů ve výši 15 procent z hrubé mzdy. Proto byla ODS připravena jej podpořit. Naopak návrh vicepremiéra Jan Hamáčka, podle Zbyňka Stanjury, zvyšoval daně živnostníkům o čtyři procenta. ODS vidí hlavní problém rozpočtu na výdajové straně, nikoliv na příjmové. „Je to na dlouhou dobu poslední příležitost výrazně snížit daně,“ řekl k tomu poslanec Jan Skopeček (ODS).

Poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL) vládě vyčetl, že se daňové změny projednávají až šest týdnů před novým rokem. „Daňový systém by měl být předvídatelný a v řádném legislativním procesu,“ zdůraznil s tím, že ani jedno nebylo splněno.

Podle poslance Mikuláše Ferjenčíka (Piráti) se vláda tváří, jako kdyby vynalezla perpetuum mobile na peníze. Podle něho předstírá, že dokáže snížit daně, zvýšit výdaje a rozpočet bude fungovat.

Poslankyně Věra Kovářová (STAN) v diskusi několikrát varovala před negativním dopadem návrhu premiéra Andreje Babiše na veřejné finance, tedy v důsledku i na rozpočty obcí, měst a krajů.

Zástupci SPD i Trikolóry v diskusi ocenili, že návrh premiéra Andreje Babiše převádí peníze do kapes daňových poplatníků.

Podle poslance Jiřího Dolejše (KSČM) byl návrh premiéra na zrušení superhrubé mzdy nepřipravený. Uvedl, že vzhledem k sazbám daně z příjmů 15 a 23 procent by znamenal velký výpadek nejen ve státním rozpočtu, ale též v rozpočtech obcí a krajů. Nepřekvapilo jej proto, že představitelé krajů, měst a obcí žádali, aby pozměňovací návrh neprošel, a pokud projde, aby se schválila změna rozpočtového určení daní.

Česká televize ve svém zpravodajství dále dodala, že premiérův návrh nakonec prošel, ale rozpočtové určení daní se nezměnilo.

„Premiér argumentuje, že mají obce na účtech rezervy. Situace v obcích je ale různá, a pokud přijdou o tolik miliard v příštím roce, jak mají kofinancovat evropské projekty, rozběhnout investice? Říkáme, že v krizové situaci nám evropské peníze mohou pomoct, ale obce na kofinancování mít nebudou, pokud neprojde změna rozpočtového určení daní a přitom projde Babišův návrh,“ obává se poslanec Jiří Dolejš. Dolejš však upozornil, že i předloha vicepremiéra se sazbami daně z příjmů 19 a 23 procent by také, zároveň s navrhovaným zvýšením daňové slevy na poplatníka o 200 korun měsíčně, měla velké dopady na rozpočet. Konkrétně by sice úprava daně z příjmů stát přišla na 20 miliard korun, dalších 15 miliard by ale byl dopad zvýšené slevy na poplatníka, uvedl.

  • Zdroj: Česká televize