Českému zemědělství, v současné době, chybí cca 5000 pracovníků. Podle informací, které zazněly na odborné konferenci „Zaměstnávání cizinců v zemědělství v roce 2025“, kterou, 21. října 2025, uspořádal v Praze Zemědělský svaz ČR, tato situace vážně ohrožuje kontinuitu produkce a potravinovou bezpečnost České republiky. Protože, podle zemědělců, bez zahraničních pracovníků, nebude možné zajistit stabilní výrobu potravin, zejména v rámci živočišné výroby, a to ani v souvislosti s rostoucími nároky na automatizaci a modernizaci výroby.

Zemědělský svaz ČR proto požádal odborníky z různých ministerstev a personálních agentur o výklad nových změn v příslušných předpisech, které se, oproti loňskému roku, v příslušných předpisech změnily.

V první části našich zpráv o průběhu konference, kterou jsme zveřejnili, na webech ASO, 29. října 2025, jsme charakterizovali jednak úvodní vystoupení vedoucího vnějších vztahů a tiskového mluvčího Zemědělského svazu ČR Michala Procházky a zároveň i Jana Srba z Oddělení zahraničně obchodní spolupráce Ministerstva zemědělství ČR.

V této, druhé části, představujeme vystoupení Lukáše Prokeše, z Odboru evropského a mezinárodního práva Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, který hovořil na téma „Možnosti využití vládních programů ekonomické migrace v oblasti zemědělství“.

Lukáš Prokeš nejprve upřesnil, že „cílem vládních programů a projektů ekonomické migrace, je garantovat cizincům, možnost podání žádostí o pobytová oprávnění na příslušných zastupitelských úřadech, a dosáhnout časových úspor při přijímání a vyřizování těchto žádostí“.

Načež dodal, že existuje několik programů ekonomické migrace, přičemž jejich základní rozčlenění, spočívá v zaměření na pracovní pozice, které budou cizinci v ČR vykonávat.

Vysoce kvalifikovaní pracovníci ze všech třetích zemí

Lukáš Prokeš, ve svém vystoupení vládních programech ekonomické migrace uvedl, že firmy mají, přirozeně, zájem o toto využít těchto programů k získání nových pracovníků ze třetích zemí. Načež konstatoval, že jde, v podstatě o dvě kategorie těchto programů. V prvé řadě o kategorii „vysoce kvalifikovaní pracovníci ze všech třetích zemí“, která obsahuje dva samostatné programy. První z nich je „Program klíčový a vědecký personál“, který je určen pro investory, nově založené společnosti, start-upy, výzkumné organizace a technologické společnosti. Nejčastěji zařazované profese: jednatelé, vývojáři softwaru a další IT profese, pracovníci v oblasti marketingu, inženýři ve výzkumu a vývoji, finanční poradci atd.

Druhým programem, v této kategorii, je Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec, který je určen pro společnosti zaměstnávající vysoce kvalifikované pracovníky ze třetích zemí. Týká se těchto nejčastěji zařazovaných profesí: IT profese, obchodní zástupci, lektoři, lékaři, zdravotní sestry, administrativní pracovníci atd. Pokud jde o nejčastěji zařazované zemědělské profese. Do této skupiny patří technici agronomové, veterinární lékaři, technici a asistenti.

Zároveň k tomu dodal, že, díky charakteristice profesí, pro které jsou programy vysoce kvalifikovaný zaměstnanec určeny, ve své podstatě, nenacházejí využití v zemědělství.

Středně až nízko kvalifikovaní zaměstnanci z vybraných zemí

Naopak v zemědělství nachází své uplatnění druhá kategorie vládních programů ekonomické migrace, která se nazývá „středně až nízko kvalifikovaní zaměstnanci z vybraných zemí“.

V prvé řadě jde o Program kvalifikovaný zaměstnanec, který je určen pro společnosti zaměstnávající středně až nízko kvalifikované pracovníky z Ukrajiny, Srbska, Mongolska, Filipín, Černé Hory, Moldavska, Kazachstánu, Indie, Arménie, Gruzie, Severní Makedonie a Thajska. Týká se těchto nejčastěji zařazovaných profesí: montážní dělníci, zedníci, skladníci, řidiči, obsluha strojů, pomocní, kuchaři atd. Pokud jde o nejčastěji zařazované zemědělské profese, jsou to: pěstitelé zemědělských plodin, pracovníci pro pěstění a ošetřování lesa, pracovníci v lesnictví, porážeči zvířat/bourači masa, obsluha strojů na balení, plnění a etiketování, obsluha strojů a zařízení na výrobu, zpracování, uchování potravin, pěstitelé a chovatelé, zpracovatelé ovoce a zeleniny, řidiči a obsluha zemědělských a lesnických strojů, chovatelé a ošetřovatelé, zpracovatelé masa a ryb.

Druhým programem, v této kategorii, je Program mimořádné pracovní vízum pro státní příslušníky některých států pracující v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví, který je v gesci ministerstva zemědělství. Přičemž jde o tyto činnosti: Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti, Lesnictví a těžba dřeva, Výroba potravinářských výrobků nebo Výroba nápojů. Program se týká pracovníků z těchto zemí: Ukrajina, Bosna a Hercegovina, Moldavsko, Gruzie, Severní Makedonie.

Další opatření v oblasti ekonomické migrace

Lukáš Prokeš dále uvedl, že, v rámci těchto vládních programu ekonomické migrace, jsou u nás logicky přijímána opatření na podporu zaměstnávání kvalifikovaných cizinců. Patří sem navyšování kvót, prodloužení platnosti a rozšíření využitelnosti sezonních víz a nařízení vlády, kterým se zavádí volný vstup na český trh práce, to je pro občany z vybraných zemí.

V této souvislosti ocenil i službu, kterou, pod názvem Podpora ekonomické migraci, ve spolupráci, s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, spustila agentura CzechTrade. Jejím cílem je nalezení vhodného a spolehlivého partnera pro české firmy v podobě personální agentury či konzultační firmy, která bude schopna v daném teritoriu vytipovat požadované pracovníky a poskytnout náborový servis. Tato podpora agentury CzechTrade je určena pouze pro pracovníky z vybraných zemích, na které cílí Program kvalifikovaný zaměstnanec. Jde o tyto státy: Filipíny, Srbsko, Černá Hora, Indie, Kazachstán, Gruzie, Arménie a Ukrajina.

Společné podmínky pro zařazení do programů

Poté se Lukáš Prokeš zaměřil na objasnění společných podmínek, které jsou stanoveny pro zařazení do vládních programů ekonomické migrace. V případě vybraného zahraničního zaměstnance musí být, v prvé řadě řádně podána žádost o možnost u nás pracovat. Přičemž, v případě prvního zařazení vybraného zaměstnance do pracovního procesu, je nutné doložit povinné přílohy. S tím, že opětovně je nutné celý proces opakovat, to je po uplynutí doby, po kterou byl zaměstnavatel do programu zařazen, což znamená po uplynutí 1 roku. Lukáš Prokeš k tomu poznamenal, že na účast ve vládních programech ekonomické migrace, nemá žádný uchazeč právní nárok. Načež dodal, že ke každému programu byl vytvořen postup krok za krokem, který obsahuje podrobný návod, včetně upozornění na nejčastější chyby.

Program kvalifikovaný zaměstnanec

Lukáš Prokeš se, znovu vrátil, k Programu kvalifikovaný zaměstnanec, přičemž konstatoval, že na straně zaměstnanců je určen pro středně a nízko kvalifikované profese. Týká se to pracovníků z těchto států: Arménie, Černá Hora, Filipíny, Gruzie, Indie, Kazachstán, Moldavsko, Mongolsko, Severní Makedonie, Srbsko, Thajsko a Ukrajina.

Na straně zaměstnavatelů jde o subjekty, které působí na trhu alespoň 2 roky, s tím, že zároveň, po tuto dobu, aktivně vyvíjí svoji činnost. Samozřejmě, že se, od těchto firem, očekává, že budou mít vypořádané závazky vůči státu, to znamená odvody daní a platby zdravotního a sociálního pojištění. Zároveň je stanoveno, že v těchto firmách musí pracovat alespoň 6 zaměstnanců. Přičemž mzdové náklady firmy musí odpovídat vykazovanému počtu zaměstnanců.

Načež k tomu dodal, že v toto případě platí i mzdové kritérium, které se týká Programu kvalifikovaný zaměstnanec, a od 1. ledna 2025 vyžaduje, aby minimální mzda zaměstnance byla alespoň 1,22násobkem zákonné minimální mzdy. V praxi to pro rok 2025 znamená, že hrubá měsíční mzda zaměstnance nesmí být nižší než 25.376 Kč.

Stanovena jsou i další kritéria a podmínky!

Pokud jde o zaměstnávání pracovníků ze třetích zemí, jak dále Lukáš Prokeš uvedl, musí firmy vycházet ze zveřejněné nabídky v centrální evidenci volných pracovních míst. Zároveň pro tyto firmy platí, že nesmí být firmě udělena pokuta v období 2 let před podáním její žádosti. Z možnosti žádat o zařazení do tohoto systému jsou, logicky, vyřazeny i firmy, které obdrželi pokutu ve výši přesahující 100.000 Kč, a to za nelegální práci, za zastřené zprostředkování zaměstnání nebo jeho umožnění, a porušení povinností kontrolovaných pobočkami Úřadu práce ČR nebo Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), či jiných institucí.

Další stanovenou podmínkou je i to, že byl stanoven zákaz provozování agenturního zaměstnávání, jak samotným žadatelem, tak i zákaz personálního propojení žadatele s agenturou práce dočasně přidělující zaměstnance.

Lukáš Prokeš, v této souvislosti, doporučil spolupráci žadatelů s Centrem na podporu integrace cizinců v příslušném kraji, která poskytuje součinnost při plnění povinnosti cizince, to je absolvovat adaptačně-integrační kurs. Zároveň zde platí i povinnost cizinců absolvovat předodjezdovou informační přípravu. Přičemž dodal, že aktuálně se to týká občanů Mongolska.

Pokud jde o hromadnou žádost, která se týká zařazení 50 a více uchazečů, a to v období 3 měsíců, je nutné předchozí schválení příslušných resortů, s tím, že se k tomu rovněž vyžaduje doložení vyjádření primátora či starosty obce, městské části nebo městského obvodu. Zároveň se vyžaduje i čestné prohlášení o projednání záměru firmy, to je přijmout více pracovníků z ciziny, se svými stávajícími zaměstnanci.

Lukáš Prokeš dále uvedl, že existuje i možnost vyřazení z programu na 1 rok při porušení podmínek programu, účelovém zneužívání, porušení anebo nepravdivém čestném prohlášení, ztrátě schopnosti plnit podmínky programu, neúplném vyplnění zaměstnanecké karty, neumožnění nástupu do zaměstnání, opakovanému ukončování pracovních poměrů v průběhu prvních 6 měsíců (ve zjevně nepřiměřeném rozsahu) a dalších obdobných porušení stanovených podmínek.

Zároveň uvedl, že žádosti se zasílají jednotlivým garantům. Lukáš Prokeš dále hovořili i o silné roli garantů, kteří mají možnost vyžádat si další dokumenty nezbytné pro posouzení žádosti, a to v případě nesplnění podmínek, anebo důvodných pochybností, tak garant tuto podanou žádost do systému nezařadí. Načež dodal, že formulář žádosti se dokládá vždy, alespoň i v případě jednoho uchazeče. Současně se přikládají i povinné přílohy k této podané žádosti. Přičemž upozornil, že nový formulář je společný pro všechny země, s tím, že jsou tak přenášena data do nové databáze ministerstva zahraničních věcí.

Pokud jde o garanty programu, musíme upřesnit, že hlavním gestorem je ministerstvo průmyslu a obchodu, s tím, že garanty programu (na základě svého zaměření nebo regionu) jsou Ministerstvo průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů nebo Asociace malých a středních podniků. Pro zemědělský sektor je určen Zemědělský svaz ČR.

Obecné zásady při vyplňování formuláře:

Lukáš Prokeš neopomněl sdělit i obecné zásady při vyplňování formuláře. Patří k nim například to, že povinné sloupce jsou ve vyskakovacím oknu označeny "(povinné)". Načež dodal, že bez vyplnění těchto údajů, nebude daný řádek do systému importován. Šířku sloupců si žadatelé mohou upravit sami, s tím, že však nesmí změnit jejich pořadí, a ani upravit hlavičku. Datum mají uvádět vždy ve formátu DD.MM.RRRR, tj. např. 09.01.2025. Současně poukázal na to, že je nutné, důsledně vyplnit data „Zařazení zaměstnavatele do KZ (kvalifikovaný zaměstnanec)“ a „Zařazení zaměstnance do KZ“, a to u všech zařazených uchazečů. Přičemž neúplně vyplněné údaje, bude ministerstvo zahraničních věcí grantům vracet k doplnění, protože by bránily generování statistických dat. Takže, až po doplnění všech potřebných údajů, bude možné tato data importovat do databáze. Přičemž, pokud jde o občany Ukrajiny, je nutné rovněž doložit i čestné prohlášení o splnění všech podmínek.

Roční kvóty pro zaměstnanecké karty pro jednotlivé země

Poté se Lukáš Prokeš zaměřil na roční kvóty pro zaměstnanecké karty pro jednotlivé země, které jsou stanoveny nařízením vlády č. 220/2019 Sb., a které jsou následující: Filipíny 10.300 pracovníků, Indie 600 pracovníků, Kazachstán 500 pracovníků, Moldavsko 1500 pracovníků, Mongolsko 3170 pracovníků, Srbsko a Černá Hora 1900 pracovníků, Ukrajina 12.100 (z toho v Kyjevě 1100 a ve Lvově 11.000), Arménie 550 pracovníků, Gruzie 600 pracovníků, Severní Makedonie 400 pracovníků a Thajsko 100 pracovníků.

Načež konstatoval, že kvóty jsou rovnoměrně rozděleny do 12 měsíců. Přičemž každý garant má alokovanou část kvóty, ať již jde o Filipíny, Indii, Kazachstán, Mongolsko, či Thajsko. Zároveň dodal, že aktuální stav kapacit lez ověřit na webu ministerstva průmyslu a obchodu.

Zároveň upřesnil, že žádosti podané účastníky, zařazenými v garanci: Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR nebo agentury CzechInvest se podávají přes Generální konzulát České republiky v ukrajinském Lvově. Zatímco žádosti podané účastníky zařazenými v rámci grantů programu, tj. Agrární komory ČR, Potravinářské komory ČR, Zemědělského svazu ČR, Lesnicko-dřevařskou komory nebo Asociace soukromého zemědělství, se podávají přes náš zastupitelský úřad v Kyjevě a zároveň i přes Generální konzulát ČR ve Lvově. Rovněž hromadné žádosti se podávají přes zastupitelský úřad v Kyjevě a Generální konzulát ČR ve Lvově.

K vystoupení experta Lukáše Prokeše lze jenom dodat, že podrobnosti k programům kvalifikovaný zaměstnanec jsou zveřejněny na webových stránkách ministerstva průmyslu a obchodu.