Po opakovaných urgencích se zástupci odborů v čele s předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkovou a předsedou Lékařského odborového klubu Martinem Engelem v pátek 21. února odpoledne setkali s jihomoravským hejtmanem Janem Grolichem (KDU-ČSL), aby projednali záměry kraje ohledně dalšího fungování nemocnic a možné změny jejich právní formy. Hejtman odborářům sdělil, že kraj čeká na analýzu, kterou zadal společnosti Jihomoravská zdravotní, a. s., a která má být pro představitele kraje podkladem pro další rozhodování.

Pro uklidnění situace a jako závazek ke svému programovému prohlášení Rada Jihomoravského kraje přijala Deklaraci Rady Jihomoravského kraje.

Deklarace má pět bodů, v nichž se uvádí, že

- kraj nechce omezovat péči ve svých nemocnicích,

- všechny nemocnice dál zůstanou v majetku kraje,

- zisk z nemocnic nebude vyváděn mimo nemocnice, ale bude reinvestován,

- odměňování zaměstnanců bude minimálně na úrovni nařízení vlády o platech,

 - zaměstnancům zůstanou benefity, které nyní dostávají z fondu kulturních a sociálních potřeb.

Odboráři v reakci na představenou deklaraci sdělili, že už jednotlivé body ukazují na směr, kterým se chce kraj vydat a se kterým odbory zásadně nesouhlasí. Znovu zopakovali, že nesouhlasí se změnou právní formy nemocnic z příspěvkových organizací na obchodní společnosti. Takové transformace proběhly v mnoha krajích a zaměstnanci se s nimi potýkají dodnes ve formě nižších mezd. Rozdíly mezi platem a mzdami všeobecných sester jsou známé, jedná se až o 10 000 Kč měsíčně v neprospěch mezd.

Navíc deklarace nemůže garantovat budoucí podmínky. Deklarace je právně nezávazný dokument a politické reprezentace se rychle mění.

Odměňování zaměstnanců nemocnic se podle právních forem organizací zásadně liší:

• Nad nařízením vlády je zákoník práce, který garantuje pro zaměstnance odměňované mzdou nižší příplatky, než mají zaměstnanci odměňovaní platem.
• V zákoníku práce dnes už není ani institut zaručených mezd, jedinou jistotou je minimální mzda, která je naprosto nedostatečná.
• Benefity z fondu kulturních a sociálních potřeb jsou jen v příspěvkových organizacích.
• Benefity v obchodních společnostech lze poskytovat pouze ze sociálního fondu a ten se vytváří ze zisku po jeho zdanění.
• Obchodní společnosti jsou obecně pro zdravotnictví, které má fungovat jako veřejná služba, nevhodné a ve většině Evropy obchodní společnosti ve veřejném zdravotnictví nenajdeme.
• Naše příspěvkové organizace jsou obdobou neziskových organizací, jak je známe jinde.

Hejtman Grolich zopakoval, že v současné chvíli není nic definitivní, a že k dalšímu rozhodování proběhne ještě řada jednání.

Bylo dohodnuto, že další schůzka s odbory se bude konat nejpozději v květnu.

Na závěr odboráři znovu zopakovali nesouhlas se změnou právní formy nemocnic na obchodní společnost, a s tím, aby rizika nesli zaměstnanci v podobě nízkých mezd.