„Střední a východní Evropa je doslova zaplavena ukrajinskou produkcí, a skladové zásoby jsou meziročně výrazně vyšší. Za zhruba dva měsíce začíná sklizeň a hrozí, že evropští zemědělci nebudou mít svou úrodu kde uskladnit a komu prodat a platí to i pro ty české,“ říká v rozhovoru pro květnové číslo měsíčníku AGRObase prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Načež dodal, že na základě údajů z předešlých let Zásoby obilí v České republice jsou asi o 40 % vyšší, ve srovnání se stejným obdobím loni. Zároveň připomenul, že za necelé dva měsíce, v závislosti na počasí a lokalitě, v Česku začínají žně a reálně hrozí, že čeští zemědělci nebudou mít komu prodat a kde uskladnit úrodu z blížící se sklizně.

Podle názoru Agrární komory ČR tuto situaci do značné míry způsobil bezcelní dovoz ukrajinské zemědělské produkce na území Evropské unie, kam se pšenice, kukuřice nebo sója dovážely i přesto, že původně měly směřovat do třetích zemí, respektive k tradičním odběratelům ukrajinské produkce. Ve finále tak ukrajinská pšenice neskončila v zemích s vysokou závislostí na dovozu potravin, ale na evropském trhu, aniž by splňovala přísné kvalitativní parametry, a aniž by byla vypěstována s takovým ohledem na životní prostředí, jaký vyžaduje po pěstitelích Evropská unie. A byznys s ní dělali obchodníci a překupníci, podotkl Jan Doležal.

Na otázku redakce, co je, podle něho, řešením, Jan Doležal odpověděl, že některé země se pokusily úplně zakázat dovoz nejen obilovin, ale i dalších vybraných zemědělských komodit z Ukrajiny. Zároveň konstatoval, že těmto problémům čelí celá Evropa, proto čeští zemědělci rozumí kroku maďarské, bulharské, polské a slovenské vlády, které přistoupily k jednostrannému zákazu dovozu některých komodit z Ukrajiny. (Slovenská vláda toto omezení posléze zrušila – pozn. red.) Podle Jana Doležala, vzhledem k tomu, že jak Česká republika, tak celá Evropská unie, je v produkci obilovin a olejnin soběstačná, není důvod ohrožovat bezpečnost spotřebitele a životaschopnost místních producentů, kteří musejí plnit mnohem přísnější pravidla a standardy produkce. Agrární komora ČR tedy vítá, že české Ministerstvo zemědělství zavedlo přísnější kontroly dovezených obilovin. „Pokud bude prokázáno závažné pochybení v podobě horších kvalitativních parametrů, zákaz dovozu vidíme jako logickou reakci pro bezpečnost spotřebitelů. Evropská komise sice označila tyto jednostranné zákazy dovozu za nepřijatelné, současně je ale třeba říct, že koridory solidarity nefungují, jak bylo slíbeno. Dochází k porušování pravidel a Evropská unie by měla situaci, kterou sama způsobila, aktivně řešit,“ uvedl Jan Doležal.

Na otázku, že Evropská komise navrhla kompenzace, jestli by to českým zemědělcům pomohlo, Jan Doležal odvětil, že si to nemyslí. Má pro to tři důvody. Kompenzace za bezcelní dovoz ukrajinského obilí na evropský trh řeší jen následky, a ještě jen částečně a zatím jen pro některé členy Evropské unie, tedy jen pro ty sousedící s Ukrajinou. To neřeší příčinu problému. „Zaprvé pohybujeme se na jednotném evropském trhu a ukrajinská produkce v zemích sousedících bezprostředně s Ukrajinou nekončí, ale proudí do dalších zemí včetně Česka. Za druhé nejedná se pouze o obiloviny, ale také o olejniny, drůbeží maso, vejce a další komodity. Za třetí hrozí, že finanční prostředky z Evropské unie, o kterých se nyní mluví jako o pomoci pro členy EU, mohou chybět v obálce určené původně na podporu jiných citlivých zemědělských sektorů, s níž zemědělci po celé Evropě už počítali,“ uvedl Jan Doležal.

Na otázku, co by Evropská unie nyní měla dělat, prezident Agrární komory ČR odpověděl, že by měla především zlepšit kontrolní mechanismy, které by zajistily dopravení obilovin a olejnin do místa určení, a ne jejich uskladnění v Evropě. Ty, podle něho, v současné chvíli nefungují. „Ostatně na nedávném jednání zemědělských organizací sdružujících zemědělce v Česku, Slovensku, Polsku a Maďarsku, které organizovala Agrární komora ČR na brněnském veletrhu ANIMAL TECH 24. a 25. dubna 2023, jsme zástupci těchto nevládních zemědělských organizací shodli na nutnosti efektivnějších kontrol. Proto také navrhují následující mechanismus kontroly, který by měl fungovat. Dodávky zemědělských komodit, které směřují z Ukrajiny k jejím tradičním zákazníkům a Evropskou unii využívají pouze k tranzitním účelům, by měly být opatřeny certifikátem obsahujícím cílovou destinaci a způsob využití ukrajinské produkce. Tento certifikát by následně sloužil jako podmínka pro vstup na evropský jednotný trh a byl by kontrolován při vstupu do schengenského prostoru,“ konstatoval Jan Doležal.

Dále uvedl, že zástupci těchto nevládních zemědělských organizací navrhují zákaz dovozu komodit z Ukrajiny obsahující Evropskou unií zakázané látky, jako jsou například některé druhy pesticidů, antibiotik a dalších látek. Dále navrhují zpřísnění namátkových kontrol komodit, jako jsou obiloviny, olejniny a produkty živočišné výroby směřující na trh Evropské unie nejen ze třetích zemí, ale také v rámci samotného evropského trhu. „I proto jsme za V4 s Rumunskem a Chorvatskem podepsali společnou výzvu, kterou jsme odeslali Evropské komisi,“ podotkl Jan Doležal.

Redakce připomenula, že od výzvy již uplynul měsíc, tedy, zda došlo k nějakému posunu? Jan Doležal odvětil: „Bohužel ne. Je evidentní, že Evropská komise odmítá řešit skutečné problémy zemědělců a v tomto případě je třeba se situací zabývat hned. Později už nemusí být co řešit, protože zemědělci otevřeně mluví o útlumu produkce za těchto podmínek.“

Poté pokračoval s tím, že o mezinárodních protestních akcích v Bruselu se mluvilo jen nesměle, ale když se ani po měsíci nic nedělo, došla zemědělcům trpělivost. Agrární komora ČR se proto rozhodla připojit k mezinárodním protestním akcím, které se uskuteční 23. května 2023 před budovou Evropskou parlamentu. Zároveň vyzvala k účasti i svoji členskou základnu.

Jan Doležal dále konstatoval, že na jednu stranu zemědělci musí dodržovat přísná pravidla pro zemědělské hospodaření, ale zároveň proudí na evropský trh komodity, které tato pravidla splňovat nemusí, a jsou i proto levnější. „Členské státy EU ale mají omezené možnosti obrany vzhledem k tomu, že se pohybujeme na jednotném trhu. I malé dítě pochopí, že tohle není fér,“ dodal.

Poté se ho redakce zeptala, jak Agrární komora ČR vysvětluje naší veřejnosti, že k poklesu cen potravin na pultech, nebo alespoň jejich stabilizaci, dochází možná i kvůli levným ukrajinským dovozům?

Jan Doležal odpověděl, že je pravda, že dovoz zemědělských komodit z Ukrajiny tlačí na snižování cen domácí produkce. Ale komora neustále opakuje, že požadavky na zemědělskou praxi na Ukrajině a Evropě jsou diametrálně odlišné. Podle něho je tento vliv na ceny jen krátkodobý, a to hned z několika důvodů. Lze předpokládat, že výhledově dojde k obnovení tradičních obchodních cest a ukrajinská produkce bude opět směřovat k tradičním zákazníkům ve třetích zemích. Pokud ne a bezcelní dovoz potravin z Ukrajiny bude hypoteticky zachován, věřím, že EU bude požadovat dodržování stejných standardů dobré zemědělské praxe, které musí plnit evropští zemědělci, což povede k prodražení zemědělské prvovýroby i na Ukrajině. Odhlédneme-li od obou těchto scénářů vývoje, k opětovnému zvýšení výkupních cen zemědělských komodit na evropském trhu dojde stejně, konstatoval Jan Doležal.

Podle něho, čeští zemědělci, z uvedených důvodů, zvažují útlum produkce. Současná situace má na jejich rozhodování zásadní vliv, a pokud skutečně omezí pěstování plodin nebo chov hospodářských zvířat, prohloubí se závislost na dovozu potravin ze zahraničí. To vytvoří další prostor pro spekulanty, kteří využijí nedostatku na evropském trhu a nastřelí ceny potravin.

Načež dodal, že je zde také i otázka kvality potravin. Uvedl, že v Evropě jsou již potvrzené případy záměrného míchání ukrajinské pšenice s místní produkcí s cílem splnit kvalitativní parametry a snížit riziko zachycení nezdravých potravin v potravinovém řetězci. Současně upozornil, že problémy jsou také s vejci a drůbežím masem, které měly směřovat na evropský trh pouze ze zemědělských provozů na Ukrajině, které schválila Evropská komise. Uvedl, že se také spekuluje, že jsou do Evropy dováženy vejce a drůbeží maso také z neschválených provozů nebo neoznačené produkty. Přičemž nejsou dodržovány standardy welfare (životního prostředí pro zvířata), které evropské zemědělce stojí nemalé peníze.

Nadto se, podle něho, mluví o tom, že ve snaze zakrýt skutečný původ, dochází k přebalování neoznačených ukrajinských vajec a drůbežího masa v Polsku či na Slovensku, čímž dochází ke klamání spotřebitele. Tyto dodávky pak končí převážně v gastronomii, především ve školních jídelnách, nemocnicích, domovech důchodců či jiných sociálních zařízeních.

Na otázku redakce, že se ve veřejnosti hovoří o nepřiměřených ziscích zemědělců, kteří by se mohli uskromnit, kdyby chtěli, prezident Agrární komory ČR Jan Doležal uvedl, že souhrnný zemědělský účet, kterým se tak rád ohání prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza, nedává reálný obrázek o zdravotním stavu českého zemědělství. Poskytuje pouze teoretickou hodnotu zemědělské produkce, tedy je to „v nadsázce přesný součet nepřesných čísel.“ Například zemědělské ceny v oficiálních statistikách nemusí být ve skutečnosti ceny, za které prodal svou produkci zemědělec svému odběrateli ke zpracování či přímému prodeji, ale může se jednat o spekulanta, který si vydělává obchodováním se zemědělskými komoditami. Kromě toho, jak dále uvedl, sám Český statistický úřad varoval před zhoršováním rentability v tuzemské prvovýrobě. To v praxi znamená jediné – náklady rostou rychleji, než se zvyšují zemědělské ceny.

Podle Jana Doležala zároveň souhrnný zemědělský účet opomíjí řadu faktorů, jako jsou odvody na sociálním a zdravotním pojištění, udržování zaměstnanosti na venkově nebo vyjednávací síla při obchodování s odběrateli. Zároveň vysvětlil, že 75 % maloobchodního trhu u nás ovládá 11 obchodních řetězců, které stojí proti 30 tisícům českých zemědělců. „Z toho je jasné, kdo určuje podmínky na domácím trhu a také ceny potravin v obchodech. Čeští zemědělci to nejsou,“ dodal.

Redakce dále uvedla, že se zdá, že zemědělci mají nepřiměřené zisky, uvažuje i česká vláda, když se rozhodla omezit zemědělské podpory v letech 2024 a 2025, s nimiž zemědělci již počítali, a chce dotace snížit o 10,2 mld. Kč. Načež se zeptala, kterých oblastí se to týká?

Jan Doležal odpověděl, že na tzv. Ozdravný balíček 2024/2025 se dlouho čekalo, přičemž se zemědělci na dvouhodinové tiskové konferenci dozvěděli pouze souhrnnou sumu 10,2 mld. Kč škrtů v zemědělství, ale bez uvedení jakýchkoliv detailů, a je tedy obtížné nějakým relevantním způsobem vyhodnotit, co to bude přesně znamenat pro zemědělce.

„Obecně tedy mohu zareagovat na pokles podpor v kontextu problémů, kterým zemědělci čelili v posledních letech. Může to prohloubit potíže především v živočišné výrobě a při pěstování náročnějších plodin. Údaje, které slyšíme od úředníků, si navíc značně protiřečí. Nejdříve mluví o neinvestičních dotacích, potom o zásazích do Programu rozvoje venkova atd. Považuji to za krajně nesolidní přístup vůči chovatelům a pěstitelům,“ řekl Jan Doležal. Současně ale zdůraznil, že řada změn v dotačním systému České republiky bude podléhat schválení ze strany Evropské unie a rozhodně to nefunguje tak, že „česká vláda si pískne a od příštího roku bude všechno jinak“. Současně k tomu dodal, že podobnými politickými prohlášeními akorát vláda naštve zemědělce a těm se také nikdo nemůže divit. Konstatoval, že vláda již zemědělcům část peněz škrtla, kdy v letošním roce došlo ke snížení národních dotací o polovinu na 2,7 mld. Kč oproti loňským 5 mld. Kč. Dále připomněl, že je to již skoro rok, co ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka na zemědělské konferenci v Paláci Lucerna slíbil notifikaci programu na podporu zaměstnanosti na venkově v podobě úlev například na sociálním pojištění. „Nestalo se nic,“ zdůraznil Jan Doležal.

V souvislosti se 32. sněmem Agrární komory ČR, který se má uskutečnit 25. května 2023 v Olomouci, a který je volební, se ho redakce zeptala, jaké své další priority v činnosti Agrární komory ČR vidí v příštích letech, bude-li do funkce jejího prezidenta opětovně zvolen na další tři roky, Jan Doležal odvětil, že „ať dopadnou prezidentské volby jakkoliv, prioritou Agrární komory ČR by mělo do budoucna zůstat narovnání podmínek na jednotném trhu Evropské unie, snížení administrativní zátěže, a především racionalizace požadavků na zemědělské podnikatele. I proto jsme se rozhodli příští Evropskou komisi, ať už její složení bude jakékoliv, vyzvat k předložení dopadové studie Evropské zelené dohody prostřednictvím takzvané Evropské občanské iniciativy“.

Podle Jana Doležala je třeba nadále sledovat a komentovat vývoj domácí zemědělské legislativy a zaměřit se především na zákon o cenách a uvedení do praxe novely zákona o významné tržní síle, které by oba měly přispět k nastavení férovějších podmínek v rámci dodavatelsko-odběratelské vertikály. Velkou rezervu májí čeští zemědělci v ozdravení celé výrobní vertikály a udržení náročných odvětví. Zde musí pomoci stát, a proto Agrární komora ČR musí s vládou a úředníky, ať jsou jakýkoliv, umět s nimi komunikovat.

„Je třeba se zaměřit také na posilování vztahů s médii a udržet povědomí médií i veřejnosti o aktuálních zemědělských tématech obecně, včetně zlepšování mediálního obrazu českého zemědělství u veřejnosti. Věřím, že kurz je nyní nastavený správně, a pokud to tak vyhodnotí i 32. sněm Agrární komory ČR, rád budu v práci pokračovat. Nebude jí málo,“ řekl v rozhovoru Jan Doležal.