Agenturní zaměstnávání umožňuje svou flexibilitou průběžně doplňovat na trhu práce chybějící pracovní sílu, na druhou stranu tento způsob zaměstnávání s sebou přináší i negativní jevy.

Jedním z nich je i nejisté a často nerovné postavení zaměstnanců agentur prácev porovnání s „kmenovými“, tj. vlastními, zaměstnanci uživatele. Pracovněprávní předpisy sice zaručují agenturním zaměstnancům právní ochranu, která je však v mnohých případech ze strany zaměstnavatelů porušována nebo obcházena. Cílem nezákonného chování zaměstnavatelů na tomto úseku práce je nejen úspora mzdových nákladů a dalších nároků zaměstnanců,ale i úspora na zákonných odvodech státu.

Jedním ze stále se rozšiřujících způsobů obcházení předpisů na úseku agenturního zaměstnávání je nahrazování dohody mezi agenturou práce a uživatelem uzavřené podle zákoníku práce obchodní smlouvou uzavřenou podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Tohoto způsobu úpravy vzájemných vztahů využívají bohužel i některé agentury práce, které mají povolení ke zprostředkování zaměstnání, tj. nejen zaměstnavatelé bez tohoto povolení. Obchodní vztah nezaručuje agenturním zaměstnancům rovné zacházení jako s kmenovými zaměstnanci uživatele,i když způsob zaměstnávání je obdobný a kopíruje agenturní zaměstnávání v rámci plnění smlouvy o dílo. Orgány inspekce práce se od roku 2014 při provádění kontrol v této oblasti zaměřují cíleně právě i na tento negativní jev, a to tzv. zastřené agenturní zaměstnávání.

V roce 2015 bylo orgány inspekce práce provedeno celkem 539 kontrol u agentur práce, z toho bylo 250 kontrol zaměřených na dodržování povinností na úseku agenturního zaměstnávání, zejména na kontrolu rovných pracovních a mzdových podmínek agenturních a kmenových zaměstnanců při výkonu práceu uživatele. Tyto podmínky se týkají nejen mzdové oblasti, pracovní doby, dovolené, náhrad, ale také různých benefitů, které uživatel poskytuje svým kmenovým zaměstnancům. Většina kontrol byla souběžně provedena u agentur práce i jejich uživatelů. Zbývajících 289 kontrol z celkového počtu kontrol bylo provedeno v rámci mimořádné kontrolní

akce provedené na podnět Generálního ředitelství Úřadu práce ČR a zaměřené na dodržování informačních povinností agentur práce vůči tomuto úřadu.

Při kontrolách, které se týkaly agentur práce přidělujících v roce 2015 dočasně své zaměstnance k výkonu práceu uživatele, bylo opakovaně zjištěno nejvíce nedostatků na úseku agenturního zaměstnávání. To konkrétně znamená, že agentura práce a uživatel nezabezpečili, aby pracovní a mzdové podmínky nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance uživatele, dohoda agentury práce a uživatele neobsahovala informace o pracovních a mzdových podmínkách zaměstnance uživatele, stejně tak tyto podmínky neobsahoval písemný pokyn, kterým byl přidělen zaměstnanec k uživateli, eventuálně dohoda a pokyn nebyly vůbec sepsány.

Problémem jsou ve velkém počtu zaměstnanci agentur práce zaměstnávaní na dohody o pracovní činnosti (dále „DPČ“). Zákoník práce vymezuje omezené pracovní a finanční nároky těchto zaměstnanců. Ostatní nároky týkající se např. příplatků ke mzdě, úpravy a délky pracovní doby, doby odpočinku, dovolené, náhrad a dalších musí být sjednány individuálně. Zákoník práce zaručuje těmto zaměstnancům agentur práce pouze dodržení výše odměny na úrovni minimální mzdy. Tento jev by dokázala vyřešit pouze změna právní úpravy v tom smyslu, že agenturní zaměstnanci na DPČ by měli stejné pracovněprávní nároky jako zaměstnanci agentur práce s pracovní smlouvou.