Záměr Jihomoravského kraje transformovat nemocnice z příspěvkových organizací na obchodní společnosti byl v pátek 28. listopadu v Brně hlavním tématem jednání zástupců odborových organizací z jihomoravských nemocnic s hejtmanem Janem Grolichem.

Hejtman Grolich: mám jasno, chci akciovky

Hejtman Jan Grolich na úvod sdělil, že vedení kraje a on osobně už mají jasno a nyní odborářům chtějí představit záměr transformace nemocnic na obchodní společnosti. Dle jeho názoru je toto řešení koncepční a navrhují ho hlavně proto, že za kraj nejsou schopní zdravotnictví řídit. Politici a úředníci nemají kapacity k řízení a kontrole nemocnic, a proto je nutné, aby vše řešili odborníci. Kraj nechce do řízení nemocnic politicky zasahovat. Po transformaci kraj nechce zhoršit platové podmínky zaměstnanců, měly by být minimálně stejné, a to hejtman garantuje svojí osobou.

Ráno záměr projednali s řediteli nemocnic, nyní jednají s odbory, poté budou jednat s opozicí. Představa vedení kraje je taková, že záměr transformace bude schvalovat zastupitelstvo v únoru. Realizace záměru bude postupná a vzhledem ke způsobu transformace předpokládají, že proces transformace bude trvat dva až tři roky. Závěrem sdělil, že cílem není privatizace – nemocnice chtějí udržet, zefektivnit. Investují do svého a budou pokračovat.

Předsedkyně Danihelková: řízení bude efektivnější

Předsedkyně představenstva Jihomoravské zdravotní Vladimíra Danihelková popsala konkrétní představu transformace a dalšího fungování nemocnic. Kraj zřizuje devět nemocnic a nově se buduje Sanatorium Pálava. Všechny organizace by měly být akciovými společnostmi. Transformace, jak již sdělil hejtman, bude postupná, neproběhne najednou, a to z důvodu nastavení systému řízení, kdy se předpokládá vytvoření vertikálního holdingu. Ovládající osobou bude Jihomoravská zdravotní a. s.

Zdůraznila, že ve většině krajů fungují nemocnice jako akciové společnosti a tento systém řízení je efektivní. Znovu zopakovala, že orgány kraje nemají možnost řízení a kontroly. Orgány a. s. budou k řízení nemocnic kompetentnější než kraj.

Připomněla také odpovědnost statutárních orgánů. Jihomoravská zdravotní a. s. bude řídit nemocnice prostřednictvím představenstev. Tento model bude více vyhovující, společně se budou řešit investice, budou probíhat společné nákupy a spojené nemocnice budou silným partnerem pro pojišťovny.

Změny budou pozitivní také pro zaměstnance. Chápou obavy odborů, a proto s nimi opakovaně jednají, protože se chtějí vyvarovat minulé katarze. Na zaměstnance se bude vztahovat přechod práv a povinností ze zákoníku práce. Mzdy zůstanou zachovány ve výši platů a se změnou bude možné více ocenit aktivní zaměstnance. Místo FKSP bude vytvořen sociální fond, benefity pro zaměstnance budou zachovány.

Hejtman Grolich: zaměstnancům napíšu

Hejtman Grolich zopakoval, že kraj se zavázal ve svém programovém prohlášení, že nemocnice zůstanou v jeho vlastnictví. Zaměstnancům bude zaslán dopis s informacemi, proč dochází ke změně, a ujištění, že transformace nebude mít negativní vliv na jejich odměňování a benefity. Kraj vytvořil webovou stránku, kde bude celý proces popsán a budou zde zveřejňovány důležité informace.

Za stranu odborů vystoupila předsedkyně krajské rady odborového svazu Hana Kudličková, která poděkovala za termín jednání a požádala o vystoupení předsedkyni odborového svazu Dagmar Žitníkovou.

Předsedkyně Žitníková: kontrola odbornější nebude

Předsedkyně Dagmar Žitníková upozornila, že přednesené deklarace a fakta si v mnohém odporují. Slib, že hejtman bude garantem nezhoršených podmínek, je při předpokládané délce transformace dva až tři roky za horizontem jeho volebního období. Zdravotnictví bohužel vždy řídí politici, rozhodují o členech představenstva nemocnic, mohou je stejně jako ředitele příspěvkových organizací odvolat. Tento postup je běžný a byl nedávno uplatněn i v Jihomoravské zdravotní a. s. a opakovaně v jiných případech v kraji. Kraje by měly mít dostatečné kapacity na kontrolu příspěvkových organizací, jedná se o systém nastavení a kvalitní pracovníky. Kontrola před dozorčí rady, ve kterých sedí většinou političtí nominanti, je daleko méně odborná než kontrola přes kraje.

Hrozí vyhlášení konkurzu

V souvislosti s uvedeným počtem nemocnic obchodních společností doplnila, že poměry podle počtu nemocnic jsou jen jedno číslo. Pokud jde o počty zaměstnanců v jednotlivých typech nemocnic, tak v příspěvkových organizacích pracují 2/3 zaměstnanců oproti obchodním společnostem. Konkrétně je v příspěvkových nemocnicích zaměstnáno okolo 100 000 zaměstnanců a v obchodních společnostech asi 55 000.

Upozornila na problémy úhrad a neschopnost mnoha nemocnic obchodních společností fungovat jako samostatné ekonomické subjekty bez veřejné podpory krajů. Systém není v ČR nastaven dobře a příspěvkové organizace jsou ze své podstaty vlastně neziskovými organizacemi, jak fungují jinde v Evropě.

Obchodní společnosti nejsou pro zdravotnictví vhodné. V minulosti v některých krajích hrozilo dokonce vyhlášení konkurzu na nemocnici obchodní společnost. Z poslední doby jsou známé i případy opačné transformace, například Moravskoslezský kraj si po ukončení ekonomického pronájmu vzal zpět dvě nemocnice a provozuje je jako příspěvkové organizace.

Připomněla, že velká část nemocnic obchodních společností, například nemocnice v Královéhradeckém, Plzeňském či Ústeckém kraji, by nemohla fungovat bez veřejné podpory krajů, a to v oblasti jejich rozvoje = investic, ale také do provozu.

Transformace úhrady nezlepší

Řízení centrálních nákupů je možné i nyní, což dokazuje existence Jihomoravské zdravotní a. s. K jednotnému postupu při jednání se zdravotními pojišťovnami sdělila osobní zkušenost, podle níž sjednocení nemocnic a jejich právní forma neměla a nemá vliv na výši úhrad za poskytovanou zdravotní péči.

Ohledně zaměstnanců připomněla, že není možné zaměstnance převést jiným způsobem než podle přechodu práv a povinností, jak je upravuje zákoník práce.

Ke změnám v odměňování znovu zopakovala známé skutečnosti, kdy po transformaci nemocnic nedocházelo k pravidelnému navyšování odměn za práci. Dokazuje to i konkrétní graf, který zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR a který hejtman Grolich zná (viz níže).

Rozdíl mezi platem všeobecné sestry v příspěvkové organizaci a mzdou v obchodní společnosti byl v Jihomoravském kraji v roce 2024 mínus 13 401 Kč.

Konec FKSP a zhoršení benefitů

Kraj není schopen garantovat ani převedení financí z FKSP do sociálního fondu a dlouhodobé zajištění benefitů. Oba fondy mají zcela jiný systém tvorby. FKSP se automaticky vypočítává z objemu mzdových prostředků, sociální fond se vytváří ze zisku po zdanění. V této souvislosti vznesla dotaz: V jaké ekonomické kondici jsou jihomoravské nemocnice? Úhradové vyhlášky z minulých let byly restriktivní a velká část nemocnic je v ČR opět v červených číslech.

Na základě všech uvedených skutečností odbory transformační záměr kraje odmítají.

Kvůli zabezpečení právních postupů a na základě zkušeností získaných s transformací nemocnic v jiných krajích odborový svaz navrhuje, aby mu byly zaslány všechny právní dokumenty, které mají vztah k připravovanému záměru, minimálně ty, které budou upravovat přechod práv a povinností vůči zaměstnancům. Chce se vyjádřit k odměňování zaměstnanců a zajištění jejich benefitů.

Předseda Engel: máme špatné zkušenosti

Předseda LOK-SČL Martin Engel zdůraznil, že také zkušenosti LOK-SČL jsou obdobné jako zkušenosti odborového svazu. I lékaři mají v nemocnicích obchodních společnostech nižší mzdy než jejich kolegové v příspěvkových organizacích. Tabulkové platy mají lékaři i jinde, například v Německu. LOK-SČL odmítá transformaci nemocnic na obchodní společnosti. Garance jistot je pro zdravotníky zásadní.

Odboráři z nemocnic: bude to na úkor zaměstnanců

V další diskuzi se k transformaci nemocnic vyjádřili zástupci odborových organizací, kteří se vzhledem k tématu účastnili v hojném počtu. Zopakovali své názory, že transformace bude na úkor zaměstnanců, že je už dnes možné nemocnice řídit a nakupovat sdíleně přes Jihomoravskou zdravotní a. s., že garance přednesené hejtmanem nelze právně zabezpečit a že i nyní jsou v některých nemocnicích problémy s dodržováním právních předpisů. Očekávají, že po transformaci se situace zhorší. Negativní zkušenosti z jiných krajů tomu napovídají.

Padaly také dotazy na zabezpečení lékařské služby první pomoci a zazněly informace o konkrétních problémech v nemocnicích.

Místopředseda Francl: benefity se zhoršily

Místopředseda OS Lubomír Francl na základě hojně citovaného příkladu povedené transformace jihočeských nemocnic sdělil osobní zkušenost z jejich transformace. Navýšení mezd se podařilo odborům prosadit až po třech letech, které uplynuly od transformace, a na objemech benefitů, které by měli zaměstnanci z FKSP, není nemocnice dodnes. 

Zaměstnanci: jistota platů a benefitů je zásadní

V závěru jednání předala členka dozorčí rady odborového svazu a zaměstnankyně Nemocnice Znojmo Jana Procházková hejtmanovi podpisy téměř dvou tisíc zaměstnanců, kteří podepsali, že chtějí nadále pracovat v nemocnicích příspěvkových organizacích. Zdůraznila, že jistota platů a benefitů je pro zaměstnance zásadní a že mnoho pracovníků nemocnice v případě transformace opustí, čímž dojde k problémům při poskytování zdravotní péče, a to určitě nikdo nechce. Pokud kraji opravdu záleží na spokojenosti zaměstnanců a zabezpečení dostupné péče, tak je nejvhodnější, aby nemocnice zůstaly jako příspěvkové organizace.

Stručné shrnutí postojů:

Kraj chce:

- změnu právní formy nemocnic na akciové společnosti,

- centralizaci řízení v holdingu,

- profesionalizaci managementu,

- zachování podmínek (to ale nemůže v budoucnu zaručit).

Odbory chtějí:

- zachovat příspěvkové organizace,

- garantované platové tarify,

- stabilitu a jistoty bez závislosti na zisku,

- bezpečný provoz bez odchodů zaměstnanců,

- zachování veřejného, neziskového modelu zdravotnictví.