Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 05.05.2019
Autor článku „MŽP obětuje cenné lesy v chráněných oblastech těžařům“ pravděpodobně nepochopil metodické doporučení MŽP s názvem „Postup asanace kůrovcem napadených porostů v CHKO a MZCHÚ“, proto informace v něm uvedené neodpovídají skutečnému obsahu metodického doporučení MŽP. Tím ovšem došlo k vyvozování nepravdivých závěrů a matení veřejnosti. V naší reakci proto uvádíme nepravdivá tvrzení Hnutí DUHA na pravou míru.

Ministerské doporučení definuje základní přístupy orgánů ochrany přírody tak, aby asanační práce probíhaly v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a zároveň způsobem, aby nebyly ohroženy cíle ochrany a byly adekvátně zohledněny všechny zájmy ochrany přírody, a to samozřejmě včetně lokalit druhové ochrany a lokalit soustavy Natura 2000 apod. Materiál sjednocuje a koordinuje přístup orgánů ochrany přírody. Ovšem je nezbytné zdůraznit, že toto metodické doporučení nenahrazuje a ani nemůže nahrazovat správní úvahu, která přísluší v každém konkrétním případě příslušnému orgánu ochrany přírody a stejně tak dotčený materiál nestanovuje postupy, které jsou v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny.

Hnutí DUHA: V I. a II. zónách CHKO však MŽP připouští zásahy proti kůrovci až v destruktivní míře.

MŽP: Přístup k asanaci je rozlišen dle několika kritérií, například dle skutečnosti, zda se jedná o základní/zvýšený či kalamitní stav kůrovce nebo zda se jedná o přirozené smrčiny, či kulturní druhotné smrčiny. Od těchto charakteristik se odvíjí i přístup k asanaci, kdy např. v kalamitním stavu u přirozených smrčin v I. a II. zónách CHKO doporučuje provádění asanace pouze aktivních kůrovcových stromů, přičemž sterilní pahýly, vývraty a souše se ponechávají bez asanace, a to i v případě, že vytváří souvislé plochy.

Na těchto plochách je umožněn i částečný odvoz dříví, avšak na asanované ploše zůstávají všechny skupiny i jedinci listnatých dřevin a navíc je stanoven minimální objem ponechávané dřevní hmoty do fyzického rozpadu, který je základem pro obnovu lesního porostu a napomáhá zachování biodiverzity v území. Hodnoty ponechaného dříví vychází z metodik zpracovaných pro MŽP externími vědeckými odborníky [1] a jeho ponechání v požadovaném množství je významným posunem z hlediska zájmů ochrany přírody při lesnickém hospodaření oproti stávající praxi. Výše popsaný postup asanace dříví je navíc možný pouze za předpokladu, že je v souladu s nároky a potřebami předmětů ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí a případně dalších zvláště chráněných a z hlediska uplatnění podmínek obecné ochrany vzácných a ohrožených druhů.

Hnutí DUHA: Upozorňujeme na to, že metodika MŽP je velmi nedostatečná zejména pro ochranu I. a II. zón chráněných krajinných oblastí. Na celém území CHKO mohou úředníci dále vydávat výjimky k plošné těžbě smrků. Lesy s menší přírodní hodnotou, ovšem stále cenné, ve III. a IV. zóně, které zabírají většinu území našich CHKO, ponechává MŽP při napadení kůrovcem prakticky bez ochrany.

MŽP: Metodické doporučení nenabádá k udělování výjimek, jak tvrdí Hnutí DUHA, ale naopak, upozorňuje, že v případě, že by asanační práce vedly v I. a II. zóně CHKO k podstatné změně struktury a funkce ekosystému, jde o činnost zakázanou, případné uplatnění daného postupu podléhá tedy udělení výjimky ze základních ochranných podmínek CHKO uvedených v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Zároveň doporučení uvádí, že v případě kalamitního stavu je též nezbytné, aby orgány ochrany přírody vážily použití tohoto postupu s ohledem na stav a situaci lesních porostů mimo zvláště chráněné území, kdy v lesních většinou hospodářských porostech mimo ZCHÚ nedochází plošně k asanaci kůrovcového dříví. V neposledním případě v kalamitním stavu u přirozených smrčin v I. a II. zónách CHKO metodické doporučení umožňuje mimo jiné i neprovádět asanaci např. tam, kde se vyskytují ucelené porosty s rozrůzněnou strukturou vhodné k ponechání samovolnému vývoji.

Metodické doporučení nerozlišuje mezi intenzitou lesnických zásahů v I. a II. zóně CHKO, jelikož pro hospodaření v lesních ekosystémech platí ze základních ochranných podmínek CHKO uvedených v zákoně o ochraně přírody a krajiny stejné legislativní omezení pro obě tyto zóny (viz § 26 odst. 2 písm. c)) a proto by takové dělení nebylo ani účelné.

Návrhy pro regulaci asanačních opatření ve III. a IV. zónách CHKO tam, kde se zároveň nejedná o MZCHÚ, EVL, PO či lokality druhové ochrany a jde většinou o kulturní hospodářské lesní porosty, jsou omezeny možnými legislativními nástroji, které mají orgány ochrany přírody k dispozici pro jejich řešení.

Hnutí DUHA: Metodika dokonce nevylučuje zcela použití jedovaté chemie.

MŽP: Metodické doporučení konstatuje, že použití biocidů v lesních porostech s ohledem na jejich možné dopady je možné jen ve zcela výjimečných případech, resp. pouze v místech, kde předmětem ochrany nejsou stanoviště a biotopy ovlivněné vodou (např. blízkost vodních toků a ploch, mokřady, rašeliniště, prameniště), hmyz či na hmyz vázané druhy (např. hmyzožraví ptáci) apod., a to v případech odůvodněných potřebou zachovat dřevo v kůře (bez odvětvení a krácení), což je z hlediska ochrany přírody za určitých podmínek přínosnější než mechanická asanace loupáním apod.

Doporučení zároveň uvádí, že je nutné individuální posouzení a v případě rozhodnutí o použití biocidů pak stanovení podmínek minimální vzdálenosti od prameniště, vodoteče, termíny možné aplikace s ohledem na počasí apod. Využití chemického ošetření směřuje na skládky dříví primárně mimo území I. a II. zóny CHKO, MZCHÚ a jejich ochranná pásma, EVL, PO a lokality druhové ochrany.

Podtrhujeme zároveň, že použití biocidů je předmětem jednotlivých správních řízení, kdy příslušný orgán ochrany přírody v konkrétním případě posuzuje míru jednotlivých veřejných zájmů.

Ke článku zveřejněném na Ekolistu.cz „MŽP obětuje cenné lesy v chráněných oblastech těžařům“ dodáváme, že každý se může mýlit. Co je ale vážně nepochopitelné, proč se s domněnkami nad výkladem metodického doporučení neobrátí Hnutí Duha nejdříve přímo na MŽP jako na jeho tvůrce a namísto toho své scestné interpretace rovnou pouští do médií? Spekulovat nad tím však po vzoru Hnutí Duha nebudeme.