Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 24.03.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

O tom, jak vliv počasí rozhoduje o úspěchu či neúspěchu sklizně, ať již jde o obilí či jiné plodiny je obecně známo. Nižší výnosy sklizně mají za následek i nižší příjmy financí do pokladny zemědělských podniků. Tyto dopady byly u nás obvykle řešeny státní pomocí, která však také nemusela přijít, a která často nedosahovala potřebné úrovně tak, aby dokázala zemědělcům účinně překonat toto kritické období. Proto také Agrární komora ČR nedávno zdůraznila myšlenku zřízení Fondu těžko pojistitelných rizik, který by pokryl postiženým zemědělcům ztráty, které jsou způsobeny výkyvy počasí.

V rámci Agrární komory ČR se o tomto problému intenzivně diskutuje od počátku letošního roku. Přirozeně, že o této otázce se také hovořilo na 219. Žofínském fóru, které se uskutečnilo 20. března 2018 pod názvem „Český zemědělec a jeho budoucnost. Světlo na konci tunelu?“.

Přítomní zemědělští podnikatelé a odborníci přirozeně očekávali, že ministr zemědělství Jiří Milek bude na tento návrh ve svém hlavním projevu reagovat. Stalo se! Bohužel, z jeho slov vyplynulo, že Fond těžko pojistitelných rizik vznikne nejspíše nejdříve až za rok. Podle ministra se na tomto návrhu již začalo v rámci ministerstva zemědělství pracovat. Sešla se dokonce pracovní skupina, ale na nějaké závěry asi budeme muset ještě počkat. I když ministr Milek toto opatření osobně podporuje, zatím, podle jeho slov, není jasné, zda půjde o samostatnou akciovou společnost, nebo zda fond bude spadat pod ministerstvo zemědělství.

O vzniku a existenci tohoto Fondu se mezi zemědělci hovoří již desetiletí, ale stále neexistuje. Bývalé vedení ministerstva zemědělství chtělo stihnout schválení fondu co nejrychleji, měl původně fungovat od roku 2016, pak do voleb v roce 2017, ale ani to se nestihlo!

Ministr Milek přítomné dále informoval, že řešením potíží při vzniku Fondu je pověřen předseda představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) Zdeněk Nekula. Do měsíce by měly, podle něho, být jasné základní obrysy fondu. Vyslovil přání, aby do fondu přispívali zemědělci a stát v poměru jedna ku jedné. V případě nadměrných srážek v období sklizně nebo sucha z něj budou zemědělci čerpat peníze. Firmy, které by do fondu nepřispěly, by čerpat nesměly, konstatoval ministr Milek.

Takže, kolem zřízení Fondu těžko pojistitelných rizik, je zapotřebí ještě vyjasnit řadu otázek, které logicky vznikají, uvažuje-li se o tom kdo fond bud spravovat, kolik financí se do fondu bude odvádět apod. To je zásadní a velmi důležitý úkol pro členy pracovní skupiny, aby v dohledné době předložili vedení ministerstva zemědělství příslušné návrhy.