O kontrolách kvality vepřového masa, aktuálním vývoji počtu chovaných prasat a také i projektu „Zrozeno v EU“ se hovořilo na tiskové konferenci Agrární komory ČR, která se uskutečnila ve čtvrtek 23. května 2019 v Praze.

V úvodu tiskové konference vystoupila mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimíra Nováková, která uvedla, že do projektu „Zrozeno v EU“, který se uplatňuje v celé Evropské unii, v České republice plně zapojila Agrární komora ČR. V podstatě jde o informační a výchovný projekt, jehož cílem je informovat širokou veřejnost o kvalitě produkce potravin ve státech Evropské unie. Mimochodem, jak se novináři dále dozvěděli, projekt „Zrozeno v EU“, který je zaměřen informativně a komunikačně zaměřen na české a slovenské spotřebitele, plně podpořila Evropská unie, a to finančně ve výši 70 % celkové sumy výdajů.

Ekonomický vývoj vedl k poklesu počtu chovaných prasat

Poté se ujali slova prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek a předseda Svazu chovatelů prasat Josef Luka. Novináři se dozvěděli, že vepřové maso je druhé nejoblíbenější maso v Evropě. V Evropské unii se chová 148 milionů prasat, zatímco v České republice se chová celkem 1,5 milionu prasat, což je, podle Josef Luky, historicky nejnižší stav počtu prasat od počátku sledování počtu chovů prasat.

Zdeněk Jandejsek k tomu prohlásil, že právě od vstupu do Evropské unie v roce 2004 začal u nás počet prasat silně klesat, a to v důsledku postupného rušení jejich chovů. Jestliže v roce 2004 bylo v České republice 2,9 milionu kusů prasat, tak v roce 2018 to bylo již jen oněch 1,5 milionu kusů. Přirozeně, že snižování počtu chovů prasat u nás, byl důsledek ekonomického vývoje, který nastal po našem vstupu do EU.

V této souvislosti Zdeněk Jandejsek poukázal na to, že Agrární komora ČR vždy vyzývala vládu ČR a ostatní státní orgány k tomu, aby byla přijata opatření, která by další pokles počtu prasat zastavila. Právě to se podařilo za této, současné vlády, kdy český stát podpořil chovy prasat výrazněji, oproti minulosti, i finančně. Takže, výsledkem loňského roku bylo, že se podařilo počet prasat u nás v roce 2018 zvýšit o 0,1 %. Což je, podle obou představitelů Agrární komory ČR, jenom dobře, že k dalšímu výraznému propadu počtu prasat u nás již nedošlo.

Vrátit soběstačnost vepřového masa alespoň na 80 %!

Zdeněk Jandejsek dále poznamenal, že roční spotřeba vepřového masa v Evropské unii je 45,9 kg masa na osobu. U nás je stabilní spotřeba vepřového na úrovni 41,5 kilogramů masa na osobu. Vepřové tak představuje největší podíl z veškerého spotřebovaného masa v České republice, konkrétně 46 procent.

V této návaznosti se přirozeně stočila řeč i na otázku poklesu soběstačnosti ve vepřovém mase, kdy prezident Agrární komora ČR vysvětlil, že soběstačnost České republiky v komoditě vepřového masa činí 35–50 %, a to na základě toho, podle jakých kritérií se to sleduje a počítá. Konstatoval, že dovoz vepřového masa z Německa činí 33 %, ze Španělska 25 % a z Polska 10 %. Přičemž se také dováží i z jiných zemí, například i z Belgie.

Zdeněk Jandejsek, tak i Josef Luka, poté zdůraznili, že je potřeba zvýšit spotřebu vepřového masa, vyprodukovaného u nás, s tím, že to to povede ke snížení dovozů vepřového masa ze zahraničí a v konečném důsledku i k opětovnému zvýšení soběstačnosti. „Je zapotřebí opět zvýšit soběstačnost České republiky ve vepřovém masu, a to alespoň na úroveň 80 %,“ prohlásil Josef Luka.

Kontrola kvality a malá dopravní vzdálenost

Když se hovořilo o spotřebě vepřového masa u nás, logicky se oba představitelé Agrární komora ČR věnovali otázce původu surovin pro přípravu jídla. Naši spotřebitelé totiž, zejména po dovozech vadného masa z Polska, jak jsme nedávno zažili, chtějí znát nejenom místo, odkud suroviny pro jejich vaření pochází, ale i v jakém prostředí zvířat žila.

Zdeněk Jandejsek i Josef Luka dále uvedli, že v České republice je každý chov prasat kontrolován Státní veterinární správou z hlediska dodržování podmínek pro jejich chov. Na jatkách je u poražení každého kusu přítomen státní veterinář, který provádí kontrolu masa. Ověřuje se například, jestli maso neobsahuje antibiotika. Teprve po ní je maso uvolněno k prodeji. Pravidelně jsou odebírány vzorky a prováděny rozbory na nepovolené látky (těžké kovy, antibiotika apod.). Státní veterinární správa výsledky každoročně zveřejňuje na svých webových stránkách. Případné problémy jsou v jednotkách případů, přitom jen prasat je v České republice poraženo přibližně 2,5 milionů kusů ročně.

Zdeněk Jandejsek v této návaznosti poukázal na to, že od porážky, bourání, cesty na pult prodejny až k domácímu zpracování by měla u čerstvého masa uplynout co nejkratší doba. Poznamenal, že například maso ze Španělska se k nám dováží 10 až 12 dní, z Belgie 7 až 8 dní. Zkrátka s dovozem z větší vzdálenosti souvisí i kvalita masa dodaného na trh u nás. Zároveň uvedl, že starší maso je tmavší, zatímco čerstvé maso, tedy z jatek na našem území, je růžovější. Proto je, podle něho, ideální, pokud se živočišná zemědělská produkce může spotřebovat do pár desítek nebo maximálně stovek kilometrů od místa výroby. Také je dobré vědět, kde například byla prasata chována a kde byla poražena. To je dohledatelné na etiketě každého kusu prodávaného baleného masa. Ideální možností je kupovat takové maso, které za sebou nemá dlouhý transport. Samozřejmě nejlepší možností je kupovat maso od místního chovatele

Původ vzniku masného výrobku má být na etiketě

Podle Zdeňka Jandejska musí být každý výrobek označený etiketou, ze které spotřebitel zjistí vše potřebné. Takže tam má být název výrobku, který je definovaný právním předpisem. To je například vepřová plec, krkovice nebo panenka. Následuje údaj o zemi, ačkoli všechny výrobky jsou označovány místem vzniku, u potravin je situace vzhledem k jejich dlouhé a komplikované výrobě jiná.

Podle Zdeňka Jandejska masné výrobky totiž mohou být postupně vyráběny v několika zemích. Ať se jedná o chov, porážku či balení. Současná legislativa však nařizuje, že musí být označena poslední země, kde došlo k nějaké změně výrobku. To však u masa vede k naprostému matení spotřebitelů! Oválná značka s CZ a číslem provozovny neznamená, že maso pochází z České republiky. Maso může pocházet z Polska, Německa či Španělska. Stačí, aby bylo dovezeno v půlkách a v České republice bylo jen rozbouráno a zabaleno, vysvětlil Zdeněk Jandejsek.

Dále se novináři dozvěděli, že údaj, označující chov vepřového masa, označuje tu zemi, ve které bylo zvíře chováno. Místo porážky má být na etiketě uvedeno vždy velmi jednoznačně. Co se týče původu zvířete, pokud je uvedený, spotřebitel ho najde nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž, že zvíře se v dané zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od chovu, je zde nutnost doložit i zemi narození zvířete. Pokud chce mít spotřebitel jistotu, odkud pochází jeho nedělní pečínka nebo krkovice na grilu, měl by se zaměřit na původ masa. Například by tam mělo být označení původu: Česká republika, Německo, Španělsko apod.

V následné diskusi se novináři logicky zajímali o kvalitu masa, které je v České republice dodáváno na trh. Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek i předseda Svazu chovatelů prasat Josef Luka je ubezpečili, že systém kontrol v České republice, ať již při produkci a výrobě masa, tak i při jeho prodeji, zajišťuje, že české maso je vysoce kvalitní. To se přitom o některých masných výrobcích, dovážených k nám ze zahraniční, nedá říci. Proto by čeští spotřebitelé měli ve svém vlastním zájmu vyhledávat na pultech maso vyrobené v České republice, uvedli oba představitelé českých zemědělců.