Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 20.01.2022
  • Autor: Miroslav Svoboda

Konec českého ovoce, zeleniny, brambor nebo chmele a méně českého masa a uzenin, za které si zákazníci patrně masivně připlatí. S útlumem zemědělské produkce hrozí soudní spory kvůli zmařeným investicím a ušlým ziskům českých chovatelů a pěstitelů, které stát bude muset zaplatit penězi daňových poplatníků. Česká krajina ztratí svou pestrost. K tomu povedou rychlé a nepromyšlené změny Strategického plánu Společné zemědělské politik, které oznámila současná vláda premiéra Petra Fialy. Tyto myšlenky zazněly včera, ve středu, na společné tiskové konferenci Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jan Doležala změny Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období let 2023 až 2027 ovlivní zemědělské podniky všech velikostí. Uvedl, že vláda chce zvýšit redistributivní platbu neboli platbu na první hektary podniku z původně plánovaných 10 procent na 23 procent. To znamená, že podniky nad 150 hektarů přijdou o část podpor, jejichž sazba bude klesat s rostoucí velikostí. Nejvíce to ovlivní podniky, které provozují náročnější činnosti, jako je produkce masa, masných výrobků, mléka nebo pěstování ovoce, zeleniny, brambor či chmele. Na druhé straně vyšší platba na první hektary není podmíněna jakýmikoliv podmínkami. V této souvislosti zdůraznil, že tyto úpravy vytvoří značně rozdílné podmínky pro hospodaření zemědělců, kteří hospodaří na těchto 150 hektarech a například těmi, které hospodaří na 750 hektarech, a to v neprospěch těch větších.

„Menší podniky se vzhledem k nízké rentabilitě způsobené dlouhodobě nízkými výkupními cenami věnují živočišné výrobě a speciální rostlinné výrobě pouze v omezené míře. Větším podnikům, které se těmito činnostmi skutečně zabývají, pokrývají v současné době dotační podpory pouze tržní ztráty. Jakmile jim podporu snížíme, přizpůsobí se novým podmínkám a přestanou se těmto činnostem věnovat. Místo toho zvolí rentabilnější plodiny, jako je pšenice nebo řepka. Každý podnik v jakémkoliv oboru podnikání – a zemědělství není výjimkou – musí hospodařit s péčí řádného hospodáře, a tedy generovat zisk,“ prohlásil Jan Doležal.

Podle dalších údajů, které zazněly na tiskové konferenci, čeští spotřebitelé tak budou nacházet české potraviny na pultech obchodů stále méně. Soběstačnost Česka přitom nyní dosahuje podle dat Ministerstva zemědělství ČR u zeleniny pouze 36 procent, u ovoce 39 procent, u brambor 73 procent, u vepřového masa 52 procent, u drůbežího masa 65 procent a u vajec 86 procent. Zbytek je nezbytné dovážet ze zahraničí a po oznámených změnách Strategického plánu Společné zemědělské politiky se dovozy potravin z ciziny ještě zvýší. Zákazníci budou vystaveni větší cenové nestabilitě, než jakou zažívají nyní, a pravděpodobně si za základní potraviny připlatí.

Současně se změny projeví také v české krajině, která ztratí svou pestrost. Pokud nebudou dotační podpory podmíněny jakoukoliv produkcí a budou pouze platbou takzvaně na hektary, nebude v zájmu velkých vlastníků půdy věnovat se klasické zemědělské prvovýrobě. Kvůli omezení živočišné výroby ubude organické hmoty do půdy, kterou budou muset nahradit minerální hnojiva, jejichž spotřebu čeští zemědělci dlouhodobě snižují v souladu se společenskou poptávkou a také s cíli Evropské unie. Řada zemědělců, podle informací Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR, současně zvažuje soudní spory či arbitráže za zmařené investice a ušlý zisk. „Chovatelé zvířat investovali do výstavby stájí, aby zlepšili pohodu zvířat. Řada zemědělců investovala do moderních technologií při produkci náročných plodin. Všechny tyto investice přijdou vniveč. Je pochopitelné, že budou žádat náhradu za zmařené investice i ušlý zisk. A tuto náhradu zaplatí všichni občané ze svých daní. Ztrátovou výrobu už nebude z čeho financovat, a i takzvaně minimální snížení rozhoduje o ziskovosti nebo ztrátovosti produkce. Smutné je, že vláda veřejně přiznává, že neví, jaký bude mít chystaná změna dopad na zemědělce a na produkci potravin, a chce její účinnost teprve vyhodnocovat. Tak nerozhoduje žádný odpovědný hospodář,“ upozornil viceprezident Agrární komory ČR a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Na tiskové konferenci vystoupil i viceprezident Agrární komory ČR a předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík, který varoval, že kvůli zvýšení cen českých zemědělských komodit značně vzroste dovoz potravin z Polska. Ostatně Martin Ludvík to při každé příležitosti dokumentuje na situaci v českém ovocnářství, kdy soběstačnost České republiky se u hlavních druhů ovoce pohybuje od 10 do 50 procent. Od českých ovocnářů víme, že například se k nám dovážejí jablka zejména z Italie, ale i z Polska.

V průběhu tiskové konference představitelé Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR Jan Doležal a Martin Pýcha oznámili, že dnes, ve čtvrtek, obě organizace uspořádají protestní akci, kdy čeští zemědělci, na protest proti změnám v nastavení zemědělských dotací, vyjedou se svojí zemědělskou technikou na silnice po celé České republice.

V závěru tiskové konference Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR zdůraznily, že právě kvůli této situaci, která hrozí českým zemědělcům, proto opakovaně vyzývají českou vládu, aby je přizvala k rozhodování o změnách Strategického plánu SZP. Tento dokument, který zásadně mění agrární politiku Česka, může potenciálně poškodit české zemědělství na mnoho let. Zmíněné organizace, které zastupují zemědělské podniky všech velikostí, právních forem a různého výrobního zaměření, jsou nadále připraveny spolupracovat. Dokument, který v těchto dnech musí odsouhlasit česká vláda, má být odeslán Evropské komisi ke schválení do 31. ledna 2022.

  • Zdroj: Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR