Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 09.08.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Po schválení programu jednání sjezdu a příslušných organizačních záležitostí předseda OSPZV-ASO ČR Bohumír Dufek poté komentovaným způsobem seznámil delegáty sjezdu se zprávou o činnosti za uplynulé volební období. V úvodu svého vystoupení se věnoval otázce boje se suchem, které sužovalo naši zemi v posledních několika letech. V této souvislosti připomněl i odbornou konferenci o zadržování vody v krajině, kterou loni na podzim uspořádal OSPZV-ASO ČR ve spolupráci s Agrární komorou ČR. Ocenil její význam i v tom smyslu, že se jí osobně zúčastnil premiér Andrej Babiš, který si vyslechl názory řady odborníků na tuto problematiku.

Bohumír Dufek se ve svém projevu přirozeně dotkl i významné otázky, která se úzce dotýká českého zemědělství, a to je, jak si na tom stojí čeští a moravští zemědělští prvovýrobci v ostré konkurenci na jednotném trhu EU. Zdůraznil, že mají-li v tomto konkurenčním boji obstát, měli se aktivně sdružovat do odbytových organizací. Hrozí totiž nebezpečí, že se česká zemědělská produkce snižovat, neboť se u nás stále více prosazuje zahraniční konkurence. Připomněl, že se tak děje kvůli špatně vyjednaným přístupovým podmínkám vstupu České republiky do EU v roce 2004.

Zároveň k tomu dodal, že tato konkurence se nejvíce projevuje v tom, že na pultech supermarketů a hypermarketů, které jsou v rukou zahraničních obchodních řetězců, naši spotřebitelé najdou spíše potraviny vyrobené v zahraničí, než ty, které vyrobí čeští a moravští zemědělci a potravináři. Přitom české potraviny jsou kvalitnější a zdravější, než mnohé zahraniční, jak to prokazují kontroly Státní veterinární správy či Státní zemědělská a potravinářská inspekce. V této souvislosti během svého vystoupení Bohumír Dufek rovněž podpořil otázku přijetí novely zákona o potravinách, což by mělo pomoci našim zemědělcům, aby se na pultech obchodů objevilo více jejich potravinářských výrobků než dosud.

V další části svého projevu se Bohumír Dufek zaměřil na otázku pracovních sil v zemědělství, což je dnes vážný problém. Poznamenal, že roste počet zahraničních pracovníků, které zemědělské a potravinářské podniky zaměstnávají, aby nahradily nedostatek lidí u nás, kteří by se věnovali zemědělství. Přičemž uvedl, že se zde projevuje nešvar, že tito zahraniční pracovní neumějí česky, takže se nemohou ani pořádně seznámit s bezpečnostními předpisy. Je to důsledek chybné práce personálních agentur. V tomto směru by český stát měl učinit kroky, aby se v tomto směru udělal pořádek, to je, aby personální agentury byly za špatně provedenou práci postiženy finančně a v některých závažných případech i odebráním licence.

Bohumír Dufek se dále věnoval i otázce růstu mezd u nás s tím, že poznamenal, že průměrná mzda v České republice je nižší, než minimální mzda v sousedním Německu. Konstatoval, že firmy si u nás stěžují na nedostatek investic, přičemž jde o to, že řada firem využívá daňových rájů. Vždyť cca 300 mld. Kč odteče do zahraničí. Ty peníze by přitom mohly být využity i pro investice u nás. Zároveň upozornil i na význam projektu Agrodialog, který je součástí spolupráce s oběma podnikatelskými svazy – Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů.

Bohumír Dufek rovněž vyzdvihl také i angažovanost odborového svazu v mezinárodních strukturách zemědělských odborů v Evropě. Mimo jiné připomněl i svoje osobní členství v Evropském hospodářském a sociálním výboru (EHSV), kde, jako předseda Asociace samostatných odborů, reprezentuje Českou republiku. K tomu musíme dodat, že EHSV je významným poradním orgánem Evropské komise.

Hlavní hostem dopoledního jednání sjezdu byl ministr zemědělství Miroslav Toman, který zdůraznil, že se ministerstvo zemědělství snaží bojovat za zájmy zemědělců u nás i v zahraničí. Konstatoval, že české zemědělstvím v souvislosti s důsledky pandemie koronaviru, a také kvůli předchozím několika letům sucha, čeká nemálo úkolů. Základní otázkou je zajištění dostatku vody pro zemědělce, ale i pro občany. Rovněž je nutné se věnovat i odstraňování následků přemnožení kůrovce u nás.

Zároveň uvedl, že jedním z hlavních úkolů, kterými se ministerstvo, hodlá zabývat, je péče o krajinu. Připomněl, že ministerstvo na tuto oblast své činnosti věnovalo již 13,9 mld. Kč s tím, že na budování závlah v rámci environmentální krajiny bylo věnováno 750 milionů korun. Uvedl, že součástí tohoto úsilí je budování a obnova rybníků. Jen za loňský rok bylo například vybudováno 385 rybníků a malých vodních nádrží. Dále se zaměřil na otázku zajištění pitné vody pro obyvatelstvo, neboť i v této záležitosti se ministerstvo výrazně angažuje. Jde totiž o projekt propojení projektů. Poznamenal, že se to týká jednoho milionů našich občanů s tím, že v přípravě je další projekt, který by měl zabezpečit pitnou vodu pro dalších 2,5 milionu obyvatel. V této návaznosti se věnoval i otázkám ekologie v českém zemědělství, zlepšování hospodaření s půdou a výsadbě lesů s různou skladbou své struktury, zejména postupnému nahrazování smrkových lesů výsadbou listnáčů.

Přirozeně, že se ministr Miroslav Toman vyjádřil k otázce formování Společné zemědělské politiky (SZP) na léta 2021 – 2027. Zdůraznil, že Česká republika zastává názor, že zastropování přímých plateb na plochu by mělo být dobrovolné, nikoliv povinné, Každá členská země by měl mít možnost si zvolit vlastní variantu. Dalším požadavkem ČR je, aby financování Společné zemědělské politiky na příští období by mělo být stejné úrovni, jako tomu bylo v předchozím funkčním období, které končí koncem letošního roku. Zároveň podotkl, že u nás se musí co nejrychleji přejít k  preciznímu zemědělství, což je dlouhodobě využívaný pojem pro moderní přístupy hospodaření v rostlinné i živočišné výrobě, které respektují přirozenou variabilitu výrobního prostředí a snaží se na ni reagovat. V této návaznosti podotkl, že EU tlačí na snížení využívání pesticidů, načež podle statistiky Eurostatu právě v České republice klesá objem využívání těchto chemických přípravků určených k hubení plevelů v rostlinné výrobě, a to na rozdíl od některých vyspělých západoevropských zemí.

Podle Miroslava Tomana vyjednávání o Společné zemědělské politice není ale u konce. Česká republika jak k tomu dodal, nehodlá připustit, aby v našem zemědělství docházelo ke ztrátě pracovních míst. K tomu by mohlo docházet, kdyby EU prosazovala novou strategii, pojmenovanou jako Green New Deal (Nový zelený úděl), příliš aktivně, a to bez ohledu na podmínky, které jsou příznačné a specifické pro každou členskou zemi zvlášť. Jde totiž o to, aby se nesnížila konkurenceschopnost EU, a jejích členských zemí, vůči zemím, které strategii Nového zeleného údělu nezastávají. Miroslav Toman zároveň poznamenal, že například americký ministr zemědělství nedávno prohlásil, že uplatňování politiky Green New Dealu poved ke snížení objemu zemědělství v EU. Proto je toho názoru, že by se uplatňování strategie Nového zeleného údělu mělo pozastavit do doby, než se Evropská unie vyrovná s následky koronavirové pandemie, která postihla celý svět, včetně Evropy.

Dalším pozvaným hostem byl i člen představenstva Agrární komory (AK) ČR Zdeněk Jandejsek, který byl v letech 2017 - 2020 jejím prezidentem. Ve svém vystoupení především připomněl postupnou ztrátu soběstačnosti České republiky ve výrobě základních potravin, k níž postupně došlo v uplynulých letech. Podle něho je zapotřebí to změnit. Jednou z možných cest, jak toho dosáhnout, je to, že naši občané budou kupovat domácí potraviny a nikoliv potraviny dovážené ze zahraničí. V této návaznosti uvedl, že Agrární komora ČR před časem přišla s myšlenkou novely zákona o potravinách, která by zvýšila podíl domácích potravina pultech obchodů, a to zejména v supermarketech a hypermarketech, které jsou v rukou zahraničních obchodních řetězců. Podle něho se ale kolem přijetí tohoto zákona rozpoutala u nás velká diskuse, v níž neměla Agrární komora ČR příliš velké možností vysvětlit podstatu této novely zákona. K tomu můžeme dodat, že v médiích zazněly většinou názory proti, kdy docházelo ke zveřejňování i zkreslujících až nepravdivých informací. V této souvislosti Zdeněk Jandejsek uvedl, že i když to před rokem vypadalo tak, že 70 % našich občanů věří argumentům protivníků přijetí tohoto zákona, tak - díky vysvětlovací politice členů Agrární komory ČR - se nyní tento poměr u našich občanů obrací ve prospěch přijetí tohoto zákona. Poznamenal, že lidé u nás si začínají totiž uvědomovat rozdíly v kvalitě domácích a zahraničních potravin, kdy naše potraviny jsou kvalitní a bezpečné. Zároveň dodal, že je přesvědčen, že zákon bude nakonec přijat.

Načež se Zdeněk Jandejsek věnoval i dalším otázkám českého zemědělství, jako je úrodnost a ochrana půdy, ochrana životního prostředí u nás. Konstatoval také, že je zapotřebí zkracovat dodavatelské řetězce, to je nevozit potraviny přes celou Evropu. Konstatoval, že Čechy a Morava jsou v podstatě jeden region. To by si měli, podle něho, uvědomit zejména v Bruselu!

V rámci diskuse se ujal slova i další pozvaný host - člen představenstva Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Lubomír Burkoň z Trutnova. V úvodu svého vystoupení vysvětlil, že členy svazu jsou podnikatelé, kteří řídí zemědělské podniky, které po r. 1989 vznikly privatizací bývalých státních statků. Ke své vlastní činnosti ve funkci ředitele společnosti FARMERS spol. s r.o. uvedl, že sice řídí podnik, který není velký na to, aby konkuroval větším zemědělským podnikům, ale svými potravinářskými výrobky zásobuje trh v celé republice. Zároveň sdělil, že se svými výrobky nesnaží proniknout na pulty supermarketů a hypermarketů, ale svoje potraviny dodává především svým vlastním odběratelům, a to na objednávku. Uplatňuje také metodu prodeje ze dvora a dodává své zboží i na farmářské tržnice. V této návaznosti konstatoval, že jde o to, naučit naše spoluobčany jíst naše potraviny. Zároveň však poznamenal, že pro řadu z nich je tím rozhodujícím momentem cena potravin.

V závěru svého vystoupení se Lubomír Burkoň věnoval vážným problémům českého zemědělství. Upozornil na problém mladé generace, která by nahradila do důchodu odcházející zemědělce, a která dnes na českém venkově chybí. Připomněl, že počet zaměstnanců v zemědělství klesá. Přitom však, jak dále podotkl, automatizace a robotizace nenahradí všechny profese, zejména ne ruční práci v živočišné výrobě. Proto apeluje, aby se průměrná mzda v zemědělství, která se pohybuje kolem 27.000 korun, zvýšila. Jenže, podle něho, se zemědělští podnikatelé setkávají s tím, že zejména mladí lidé tvrdí, že je již vysoké platy až tolik nezajímají, protože vyžadují spíše pracovní volno. Aby pracovali jen po určitou dobu a měli tak volno na své vlastní zájmy.

Druhým hlavním hostem odpoledního jednání sjezdu byla i vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerové, která zastupovala nepřítomného premiéra Andreje Babiše, který byl v tomto týdnu na dovolené. Ve svém projevu se věnovala především daňovým otázkám, zejména návrhu na zrušení superhrubé mzdy. Zdůraznila, že vláda ČR to přijala ve svém vládním prohlášení, ale že bude nutné vyřešit výpadek příjmů do státního rozpočtu, což by činilo každý rok 90 mld. Kč. To, podle ministryně Aleny Schillerové, není jednoduchá záležitost. Zároveň upozornila na problém, že zrušením superhrubé mzdy se budou rozevírat i nůžky mezi lidmi, neboť ti, kteří dostávají průměrnou mzdu, by získali měsíčně navíc cca 1800 Kč, zatímco ti, kteří mají více než čtyřnásobně vyšší příjem, než je průměrná mzda, by měli mnohem vyšší příjmy. Navíc, bylo by nutné zrušit i solidární daň, kterou odvádějí ti lidé, kteří mají opravdu vysoké příjmy. V tomto případě zde není také jednoduché řešení, poznamenala. Ale v závěru svého vystoupení uvedla, že věří, že nakonec bude superhrubá mzda zrušena.

K průběhu sjezdu je zapotřebí uvést, že to byl sjezd volební, a proto bylo také zvoleno nové vedení odborového svazu. Jeho předsedou byl opět, na další funkční období, zvolen Bohumír Dufek.

V úplném závěru jednání 9. sjezdu OSPZV-ASO ČR delegáti projednali a schválili programové zaměření OSPZV-ASO ČR na další pětileté volební období. V tomto materiálu zdůraznili, že velmi důležitým tématem činnosti odborů je přirozeně i ochrana zdraví při práci. Konstatovali, že jde především o kvalitní kontrolu pracovních podmínek zaměstnanců v zemědělství, o šetření pracovních úrazů a poradenství zaměstnancům, kteří to potřebují. Mimochodem, odborový svaz již několik let prosazuje, aby byla vytvořena samostatná nekomerční úrazová pojišťovna, která by tuto problematiku pracovních úrazů co nejlépe a nejdůsledněji obhospodařovala.

Zemědělské odbory jsou rovněž toho názoru, že stále více bude potřebné využívat moderní technologie pro kvalitnější informování členské základny. Využívat by se mělo především zapojení do Operačního programu Zaměstnanost, který je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky, dále i prostřednictvím projektů, které jsou uskutečňovány podle paragrafu 320a zákoníku práce, a stejně tak i projekty, které se uskutečňují společně s podnikatelskými svazy. Cílem této činnosti je zvýšení informovanosti zaměstnanců.

Pokud jde o mezinárodní činnost odborového svazu v příštím období, delegáti konstatovali, že nemalou roli zde sehrává i členství odborového svazu v EFFAT (European Federation of Trade Unions in the Food, Agriculture and Tourism). Jeho prostřednictvím odborový svaz může ovlivňovat evropské směrnice a normy v oblasti zemědělství. 8roveň připomněli, že pro působení odborového svazu v mezinárodních strukturách, má také značný význam také členství a aktivní činnost Bohumíra, který je, jako předseda Asociace samostatných odborů, členem Evropského hospodářského a sociálního výboru.

V přijatém dokumentu dále uvedli, že odborový svaz rovněž věnuje zvýšenou pozornost ekonomickým otázkám. V tomto případě jde o to, že Evropská unie připravuje u víceletého finančního rámce zřízení fondu obnovy. Upozornili, že právě tento fond je velmi důležitý pro nastartování ekonomiky členských zemí EU, včetně České republiky, tak také k zajištění investic do infrastruktury ČR. Odborový svaz bude požadovat, aby byl vypracován harmonogram čerpání prostředků tohoto fondu určených pro ČR a jeho schválení formou zákona, a to tak, aby bylo zajištěno využití těchto prostředků v zájmu prosperity ČR.

V popředí zájmu odborového svazu je rovněž i sociální oblast, kdy svaz dlouhodobě upozorňuje na problémy v důchodovém systému, což se týká zejména vypracování řady návrhů na funkční důchodovou reformu. Svaz dále konstatuje, že na současný důchodový systém nejvíce doplácejí ženy. V této souvislosti doporučuje, aby se ženám umožnil dřívější odchod do důchodu, a to v závislosti na počtu vychovaných dětí, například při jednom vychovaném dítěti jeden rok. Současně, aby jim byl vyměřený důchod zvýšen o částku 1500 Kč jako vyrovnání za snížení výdělků. Obě kritéria by byla omezena počtem čtyř vychovaných dětí.

Kromě tohoto programového zaměření pro další období činnosti odborového svazu sjezd v závěru svého jednání přijal usnesení a zároveň i další dokumenty.