ČSSD navrhne koaličním partnerům, aby se tarifní platy pracovníků ve školství a zdravotnictví v příštím roce zvýšily o deset procent a platy ostatních zaměstnanců veřejného sektoru o pět procent. Předseda strany a premiér Bohuslav Sobotka to 11.4.2016 uvedl na tiskové konferenci po zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD.

Sociální demokracie chce v rámci koalice hledat dohodu o růstu platů ve veřejném sektoru ještě předtím, než bude vláda hlasovat o konvergenčním programu, který do značné míry určí parametry státního rozpočtu na příští rok.

"Chtěli bychom, aby se platy zaměstnanců veřejného sektoru zvýšily od 1. ledna 2017 o pět procent. Současně chceme navrhnout, aby u dvou kategorií zaměstnanců, kde jsou pro to prioritní důvody, došlo k růstu vyššímu," popsal Sobotka. Desetiprocentní zvýšení tarifních platů by se podle něj mělo týkat lékařů a zdravotních sester i všech zaměstnanců ve školství.

"Výborná čísla státního rozpočtu za loňský rok a za první čtvrtletí letošního roku nám umožňují, abychom se o příjmy podělili i s těmi zaměstnanci veřejného sektoru, kteří jsou pro všechny občany velmi důležití," prohlásil. Zvýšení platů učitelů i nepedagogických pracovníků minimálně o 10 procent požadují i školské odbory, podle dřívějších informací by to stát včetně odvodů stálo zhruba osm miliard korun. Sobotka podotkl, že i Evropská komise upozornila na to, že profese učitele je v ČR výrazně podhodnocena.

Totéž se podle něj týká i zdravotnictví. Připomněl, že ČR bojuje s nedostatkem zdravotních sester a s konkurencí německého zdravotnictví zejména v pohraničí. "Současně bude sociální demokracie požadovat, aby se v příštím roce zvýšila platba za státní pojištěnce. Tím pádem bychom v systému zdravotního pojištění mohli mít dostatek prostředků na to, aby se tarifní platy sester a lékařů zvýšily o deset procent," řekl. Požadavky na růst odvodů státu opakovaně zpochybnil ministr financí Andrej Babiš (ANO) s odkazem na "černé díry". Podle něj se ve zdravotnictví krade a žádné peníze zvenku se do něj přidávat nemají.

K výraznému navýšení plateb do zdravotnictví vyzývají vládu odbory, nemocnice, lékařská komora a pacienti. Sobotka už dříve uvedl, že nedostatek personálu ve zdravotnictví chce řešit i reformou systému vzdělávání lékařů a zdravotních sester. V registru České lékařské komory je 41.700 činných lékařů, z nich přes 2300 pracuje v zahraničí. Nemocnice hledají prostřednictvím inzerátů tisícovku lékařů. Podle komory by nemocnice potřebovaly přijmout kolem 3000 lékařů, pokud by měly začít dodržovat zákoník práce a počty přesčasových hodin.

České zdravotnictví má podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) dostatek peněz na provoz, ale nemá je na investice. Důvodem je nehospodárnost, například managament státních a krajských nemocnic není motivován k tomu, aby šetřil, řekl dnes Babiš na tiskové konferenci. Podle něj tak nelze problémy zdravotnictví řešit jen navyšováním plateb za státní pojištěnce. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) považuje výroky ministra financí za výsměch zdravotníkům.

Ministr Babiš upozornil na to, že v letech 2014 až 2015 dostalo zdravotnictví navíc 25 miliard korun, zatímco školství jen čtyři miliardy. Včetně roku 2016 je to pro zdravotnictví podle něj navíc až 33 miliard korun.

Podle shodného propočtu odborů a lékařské komory naopak přišlo zdravotnictví v letech krize kvůli úsporným krokům a nenavyšování odvodů státu za děti, důchodce či nezaměstnané, o 30 miliard korun. Pro stabilizaci zdravotnictví by je tam měl stát vrátit, tvrdí lékaři.

"Není možné řešit problém českého zdravotnicí jen tím, že někdo stále křičí navyšte odvody státních pojištěnců. To jsme samozřejmě udělali a podstata je to, že problémy zdravotnictví se neřeší. Myslím si, že české zdravotnictví má dostatek prostředků na provoz, ale nemá je na investice," uvedl ministr. Krátkodobým řešením je podle něj motivovat vedení státních a krajských nemocnic na zlepšení hospodářských výsledků. "Problém je, že státní a krajské nemocnice nemají motivovaný management, aby šetřil. Žijí s tím, že to někdo zaplatí," dodal Babiš.

Ministr zdravotnictví s ním rozhodně nesouhlasí. "Já myslím, že to už není ani veselé, kdyby byl 1. duben, tak řekneme, že je to vtipné, teď už to vtipné není. Myslím si, že je to skoro trošku výsměch zdravotníkům, protože rezervy, které ve zdravotnictví byly, jsou vyčerpány a já si myslím, že je třeba zareagovat realisticky a na tu argumentaci zdravotníků prostě reagovat podle toho, jak ta skutečnost vypadá," řekl Němeček novinářům v Ostravě v reakci na Babišovu kritiku.

Podle Babiše by mělo být zavedeno centrální schvalování velkých investic do přístrojového vybavení, a to na úrovni ministerstva zdravotnictví, financí a Všeobecné zdravotní pojišťovny. Celkově má podle Babiše české zdravotnictví ve srovnání s Evropou vysoce nadstandardní přístrojové vybavení.

Na ministerstvu zdravotnictví rozhoduje o nákupech drahé techniky přístrojová komise. Za dva roky projednala 248 žádostí, nedoporučila 24. Celková odhadovaná roční úspora peněz veřejného zdravotního pojištění u nedoporučených přístrojů činí zhruba 400 milionů korun, uvedl ministr zdravotnictví ve zprávě pro vládu jako součást informace o systémových změnách, které mají zvýšit efektivitu a transparentnost veřejného zdravotního pojištění.

Babiš zároveň řekl, že poslal prezidentu České lékařské komory (ČLK) Milanu Kubkovi dopis, ve kterém se ohradil proti plánům komory v souvislosti s její připravovanou kampaní s názvem Zdravotnictví volá o pomoc. Ta by měla být vedena v první fázi na sociálních sítích, vrcholit by měla s podzimními krajskými volbami. Komora chce učinit zdravotnictví jejich zásadním tématem.

Na kampaň si najala ČLK agenturu, která se osvědčila před pěti lety při kampani s výpověďmi lékařů z nemocnic Děkujeme, odcházíme. Podle Babiše jde o mrhání prostředky, agentura je příliš drahá. Kubek k tomu řekl, že ČLK si může najmout, koho chce. Platí agenturu z příspěvků svých členů.

Ministr upozornil, že podle zákona by měla být ČLK nepolitickou organizací. "Obávám se, že ČLK plní roli odborových organizací a ztrácí legitimitu svých členů," uvedl Babiš. Kubek kritiku odmítl, připomněl, že v širším vedení ČLK pracuje řada lékařů, kteří se vedle odborné práce pro stavovskou organizaci věnují také politice, mezi nimi i členové ANO.

Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek podpoří svolání šéfů koaličních stran (K3) ke zdravotnictví. Zabývat by se mělo nejen navýšením odvodů státu za děti, důchodce či nezaměstnané, které Bělobrádek podporuje, ale také hledat dlouhodobá řešení. Bělobrádek to dnes řekl novinářům po jednání s prezidentem České lékařské komory (ČLK) Milanem Kubkem.

Proti navyšování odvodů státu se staví vicepremiér a předseda ANO Andrej Babiš. Na čtvrteční koaliční radě, která se zabývala rozpočtovými rámci, uvedl, že do zdravotnictví se žádné peníze přidávat nemají. Dlouhodobě mluví o "černých dírách", ve zdravotnictví se podle něj krade.

"Pacient, ani lékařský a nelékařský personál, nemůže být rukojmím takovýchto sporů," zdůraznil Bělobrádek a potvrdil, že je připraven vyvolat jednání koalice o zdravotnictví. Přítomen by měl být ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Cílem je udržet současný vysoký standard českého zdravotnictví, což bez přílivu peněz nepůjde. Současně s přilitím peněz ale je nutné zabývat se systémovými změnami, které podle Bělobrádka jsou "bezpochyby nutné".

K Babišovu zamítavému postoji Bělobrádek poznamenal, že zdravotnictví nejsou jen "oplodňovací kliniky", které Babiš vlastní, ale jsou tu také senioři či děti. "Onkologická léčba nebo léčba chronicky nemocných stojí velké peníze, a to není možné dělat pouze z vůně květin," řekl.

Kubek upřesnil, že stát platí pojistné za 60 procent obyvatel, platby státu tvoří necelou čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Je to 870 korun měsíčně za jednoho státního pojištěnce, přičemž zaměstnanec s průměrnou mzdou odvádí spolu se svým zaměstnavatelem do zdravotnictví měsíčně 3600 korun. Stát je tak podle Kubka "největším dlužníkem".

Kubek připomněl, že za zdravotnictví zodpovídá celá vláda. Problémy se totiž nakumulovaly a v dané chvíli přesahují možnosti řešení jednoho resortního ministra, tedy Němečka, pokud mu celá vláda nepomůže.

"Zdravotnictví je v krizi, zdravotnictví volá o pomoc, je strašně podfinancováno," řekl Kubek s tím, že za současné situace už není ČLK schopna garantovat bezpečnost zdravotní péče. Nemocnice zajišťují péči na úkor nadměrného počtu přesčasových hodin, obcházejí zákoník práce, řekl.

Podle Kubka by se jednání K3 měly zúčastnit také kraje, které za velkou část zdravotnictví zodpovídají, a ráda by se ho zúčastnila i ČLK.

"Já bych řekl, že Česká lékařská komora nepřichází s ničím novým. To jsou věci, které my už několik let navrhujeme. Takže jsme velmi rádi, že teď získáváme podporovatele toho, že zdravotnický rozpočet musí být posílen a věřím, že když teď budeme do vlády zasílat materiál na zvýšení platby za státní pojištěnce, tak že budeme úspěšní," řekl ČTK ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).

Ministr věří, že nyní ministerstvo zdravotnictví získá podporu všech šéfů koaličních stran. "Že při hlasování na vládě budou naše požadavky pro navýšení zdravotního rozpočtu podpořeny," uvedl Němeček.

Zdravotnictví spotřebuje za rok kolem 300 miliard korun. V předchozích letech přišlo úspornými kroky a nenavyšováním odvodů státu o 30 miliard korun, ty by stát měl podle Kubka resortu vrátit. Zatímco Babišova představa o navýšení zní nula, představa odborů je navýšení o 30 miliard korun. Ministerstvo zdravotnictví uvažuje o nárůstu o deset miliard korun.

"Zdravotnictví není perpetum mobile, výdaje na něj rostou v Česku pomaleji než ve vyspělých zemích EU," řekl. Ročně dá ČR na zdravotnictví 7,1 procenta HDP, Německo 11 procent ze svého mnohem vyššího HDP. "Šetřit se dá, ať pan ministr Babiš ale řekne, na kom, zda na personálu, na pacientech, nebo se budou zavírat regionální nemocnice," shrnul Kubek s tím, že ČLK je připravena podílet se opatřeních, jež situaci resortu stabilizují.