V těchto týdnech a měsících v Bruselu, ale i v jednotlivých členských zemích EU, probíhá velice intenzivní diskuse, jak by měla vypadat Společná zemědělská politika po roce 2020.

V článcích a rozhovorech, které jsme k tomuto tématu zatím zveřejnili, jsme publikovali převážně stanoviska vedoucích činitelů Agrární komory ČR, včetně jejích členských organizací, jako je například Zemědělský svaz ČR. Rovněž na naše webové stránky zařazujeme stanoviska a názory i dalších odborníků na oblast zemědělství. Přirozeně, že zde zveřejňujeme názory a postřehy našeho předsedy ASO a OSPZV-ASO Bohumíra Dufka, který je, za zaměstnance, členem Evropského hospodářského a sociálního výboru, což je poradní orgán Evropské komise.

O názor, jaké jsou zájmy České republiky a jak se daří je v rámci této diskuse prosazovat, jsme požádali i Ministerstvo zemědělství ČR. Z jejich tiskového oddělení jsme dostali souhrnnou zprávu, na jejíž přípravě se podíleli odborníci z několika příslušných odborů ministerstva zemědělství, a kterou nyní publikujeme.

Program SZP pro období 2014-2020 ještě nekončí

Z diskuse ke Společné zemědělské politice (SZP) po roce 2020 by se na první pohled mohlo, čtenářům všech zveřejněných příspěvků, zdát, že teď v roce 2018 již pomalu končí současná SPZ pro programové období 2014-2020. Jenže, nemylme se, když jsme se na to dotázali v rámci našeho zjišťování faktů o SZP na ministerstvu zemědělství, obdrželi jsme odpověď, že nikoliv. Přičemž jsem k tomu dostal i tyto zajímavé údaje. SPZ 2014-2020 rozhodně nekončí pro Program rozvoje venkova, neboť výdaje v rámci tohoto programu jsou způsobilé k výplatě až do roku 2023. To znamená, že zemědělci, potravináři a lesníci, kteří podali úspěšně žádost o dotaci, budou vypláceni ještě 5 let z rozpočtu PRV 2014-2020. K 30. dubnu 2018 bylo v rámci všech podpor PRV vyplaceno již přibližně 32 miliard korun. Střednědobé vyhodnocení dopadů podpory bude provedeno v roce 2019, nicméně již nyní můžeme konstatovat na základě výstupů, že bylo v rámci investičních opatření podpořeno například 1 333 projektů k modernizaci zemědělských podniků, 259 projektů na rozvoj potravinářských podniků, 338 projektů na podporu lesnické techniky a technologií pro zpracování dřeva, 767 podnikatelských plánů mladých zemědělců, 5 inovativních projektů spolupráce zemědělců, potravinářů a výzkumných institucí a 64 projektů podporujících diverzifikaci a cestovní ruch.

V rámci agroenvironmentálně-klimatických opatření je každoročně podporováno udržitelné hospodaření na travních porostech o výměře zhruba 900 tisíc hektarů, v režimu integrované produkce je obhospodařováno 5 tisíc hektarů ovocných sadů, přibližně 11,5 tisíce hektarů vinic a více než 7 tisíc hektarů orné půdy. Dále bylo například nově zatravněno více než 7 tisíc hektarů orné půdy či bylo založeno 2,3 tisíce hektarů biopásů. Rovněž je zajištěna podpora ekologického zemědělství na celkem 495 tisících hektarech zemědělské půdy. Zároveň dochází i k podpoře udržitelného zemědělství v horských a podhorských oblastech. Více než 800 zemědělců získalo podporu na zlepšení životních podmínek dojnic a vybraných kategorií prasat.

Jenom pro vysvětlení, v rámci Programu rozvoje venkova byla vyhlášena tři kola příjmu žádostí o dotaci a zájem žadatelů několikanásobně převyšuje disponibilní prostředky – zaregistrováno bylo téměř 10 tisíc projektů s požadavkem na dotaci ve výši asi 20 miliard korun, přičemž rozpočet operace na celé období je přibližně 11 miliard. Z prvních dvou kol jsou již patrné výsledky tj. realizace zhruba 1 450 projektů za asi 2 miliardy korun (z toho 77 % finančních prostředků směřuje do projektů živočišné výroby a 23 % do projektů rostlinné výroby).

Cílenou podporou do sektoru živočišné výroby je rovněž opatření Dobré životní podmínky zvířat, kdy podpora kompenzuje zvýšené náklady a ušlé příjmy vzniklé v důsledku přijatého závazku souvisejícího se zajištěním lepších životních podmínek dojeného skotu a vybraných kategorií prasat. Prostřednictvím žádostí o podporu podaných v letech 2015 až 2016 bylo podpořeno celkem 822 299 velkých dobytčích jednotek (VDJ) skotu a 116 017 VDJ prasat

Společná zemědělská politika po roce 2020 a český pohled na ni

Společná zemědělská politika po roce 2020 musí z hlediska ČR i nadále představovat základní nástroj pro zajištění strategické míry produkce potravin v EU, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a udržitelný rozvoj venkovských oblastí. Základním přístupem k novému období musí být snaha o zjednodušení, uvádí se ve stanovisku tiskového oddělení ministerstva zemědělství, které shrnulo všechny odpovědi příslušných pracovníků MZe do této zprávy. Česká republika v této souvislosti vyzdvihuje potřebu řešení aktuálních výzev a problémů tj. vývoje populační a bezpečnostní situace ve světě, změny klimatu, poklesu biodiverzity, zabránění degradaci půdy, ochranu vody, dobrých životních podmínek zvířat, zvyšování energetické účinnosti a zajištění dostupnosti kvalitních potravin při zachování tradičních sektorů rostlinné a živočišné výroby. Tyto výzvy jsou celospolečenským veřejným zájmem, týkají se tak všech zemědělských podniků. ČR proto trvá na rovnosti přístupu k podmínkám a podporám pro zemědělce a potravináře členských států, bez diferenciace tak, aby striktně ocenila příspěvek zemědělců k naplňování konkurenceschopnosti, produkčních a neprodukčních funkcí SZP. Podpora by tak měla být zachována zemědělským podnikům bez ohledu na jejich velikost.

ČR považuje za prioritu podporovat udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti ochrany klimatu a adaptace na jeho změnu. Vysoká produktivita musí být propojena s udržitelností

Za efektivní řešení ke zvýšení konkurenceschopnosti považujeme vyšší podporu cílených investic do moderních technologií v zemědělství, lesnictví (včetně zpracování dřeva) a potravinářství. Důležitou roli při naplňování tohoto cíle bude mít podpora inovací, vědy
a výzkumu, dnes tzv. zemědělstvím 4.0 a smart farmingem.

Zemědělství vykazuje dlouhodobě se zhoršující trend nevhodné věkové struktury pracovních sil v porovnání s ostatními sektory národního hospodářství. Na tuto situaci je třeba reagovat podporou plynulé generační obměny a zefektivnit podporu mladých zemědělců tak, aby se co nejvíce snížily překážky pro začínající podnikatele.

Ke zvýšení kvality života na venkově je nezbytné nejen zabezpečení základní infrastruktury, ale i zajištění pracovních příležitostí. Navrhovaná řešení, která hodlá uplatnit ČR, jsou například podpora diverzifikace zemědělského podnikání a podpora mikro a malých podniků mimo sektor zemědělství, podpora zajištění občanské vybavenosti na venkově jako prostředku stabilizace populace malých obcí, rozvoj iniciativ na místní úrovni založených na principu řízení „zdola nahoru“ (CLLD; využití zkušeností a dobré praxe metody LEADER).

Boj o návrat k soběstačnosti v živočišných komoditách!

Největším problémem českého zemědělství v posledních 28 letech a zejména po vstupu do EU v roce 2004 bylo snižování produkce živočišné výroby. O to zhodnocení současné situace v této oblasti jsme požádali ministerstvo zemědělství.

Dozvěděli jsme se, že pokud jde o komoditu mléko, míra soběstačnosti má stále rostoucí tendenci a to i přes pokles stavu dojnic. Dochází totiž zároveň k neustálému navyšování užitkovosti, která v roce 2017 činila 8 222,5 litrů na dojnici za rok. Kladná je i bilance zahraničního obchodu. Ve vývozu ovšem převažuje vývoz mléčné suroviny a v dovozu dovoz zpracovaných mléčných výrobků.

V komoditě vejce byla v roce 2017 dosažena 84% soběstačnost, přičemž jde o nejvyšší soběstačnost od roku 2013. Soběstačnost v komoditě drůbeží maso, se v roce 2017 pohybovala na úrovni přibližně 66 %. V komoditě drůbeží maso došlo k postupnému poklesu v úrovni soběstačnosti z 85 % v roce 2010 na úroveň 65 % v letech 2015–2017. Nejméně příznivá je situace v komoditě vepřové maso, kdy soběstačnost poklesla z úrovně 63,8 % v roce 2010 na úroveň 51,9 % v roce 2017.

Prioritou Ministerstva zemědělství je podpora živočišné výroby. To znamená podpora tohoto sektoru v rámci unijních a národních dotačních programů. V případě vepřového masa - komodity s velmi nepříznivým vývojem, kde je obrovská konkurence na unijním trhu především od chovatelů z Dánska, Nizozemska, Německa a Španělska, musíme zdůraznit jeho tuzemskou podporu prostřednictvím národních ozdravovacích programů, unijních programů zaměřených na dobré životní podmínky zvířat a také v roce 2018 nově zavedenou podporou na zlepšení životních podmínek v chovu prasat. Obdobná situace je v komoditě drůbeží maso v rámci její podpory z národních dotačních programů v návaznosti na zavedení režimu kvality. Užitkovost a kvalita práce českých chovatelů hospodářských zvířat se i díky těmto opatřením může poměřovat se světovou špičkou.

Ministerstvo zemědělství s ohledem na strukturu, charakter a neprovázanost prvovýroby, zpracovatelského průmyslu a obchodních řetězců již několik let apeluje na profesní nevládní organizace ve věci zavedení režimů kvality na jednotlivé živočišné produkty s cílem oslovení konečného spotřebitele. Podobně MZe zavedlo podmínky úředního uznávání odbytových organizací – tzv. organizací producentů, od nichž lze očekávat posílení vyjednávací síly producentů. V této souvislosti je také klíčovou prioritou MZe problematika zákona o významné tržní síle.

Současně za zásadní považujeme posílení motivace spotřebitelů k preferenci domácích potravin zvýšenou kvalitou a zlepšení postavení producentů ve vztahu k odběratelům. To jsou systémové cesty, jak zvrátit, nebo ještě vylepšit soběstačnost u živočišných komodit za část prvovýroby s přesahem i do zpracovatelského průmyslu.

Liberalizace mléčného trhu a reakce našich zemědělců

Produkce mléka v ČR je ovlivňována především vývojem na trhu s mlékem v EU i ve světě a vývojem výkupní ceny mléčné suroviny. V období krize na trhu s mlékem v EU docházelo i v ČR k meziročním poklesům produkce. V období zotavování trhu a růstu ceny rostla produkce, a to až o 6,5 % meziročně v lednu 2018. V současné době dochází opět k mírnému poklesu výkupní ceny, což je sezónní jev, a tudíž již zpomaluje i nárůst produkce syrového kravského mléka. Pokud jde o mléčné výrobky, v roce 2017 vzrostla výroba jogurtů, tvarohů a sýrů. Naopak poklesla výroba másla. Mléko a mléčné výrobky se z ČR v roce 2017 vyvezly do 82 zemí světa. V meziročním porovnání (leden až prosinec 2017/leden až prosinec 2016) došlo ke zvýšení finanční hodnoty vývozu o 14,9 %, tj. přibližně o 2,37 miliardy korun. Celkem 73,7 % finančního objemu vývozu představuje export do 4 zemí (do Německa 32,4 %, na Slovensko 21,0 %, do Itálie 12,8 %, do Polska 7,5 %). Do zemí EU-28 se v daném období vyvezlo 87,8 % podílu z finanční hodnoty vývozu mléka a mléčných výrobků. Podíl vývozu do třetích zemí představoval v daném období 12,2 %. Vývoz do třetích zemí tvořily převážně Bangladéš, Libanon, Malajsie, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Thajsko, Kolumbie, Libye, Filipíny. Předmětem obchodu s těmito zeměmi byly zejména sušená syrovátka a sušená mléka, dále bílé sýry a Eidam, v případě Libye i kondenzovaná mléka a konzumní plnotučné mléko.

Zrušení kvót ve výrobě cukru a naši pěstitelé cukrovky

Dne 30. září 2017 skončily cukerné kvóty v sektoru cukru, každý cukrovarnický podnik nyní může vyrábět libovolné množství cukru, což přineslo velkou nadprodukci cukru v EU, řada členských států osela navíc na jaře o 20 až 30 % cukrové řepy více. Důsledkem těchto skutečností je velmi dramatický pokles cen bílého cukru na trhu EU na historická minima. Dle posledních údajů EK cena bílého cukru v rámci EU k lednu 2018 činila 374 EUR/tunu, přičemž v říjnu 2017 cena bílého cukru byla ještě 422 EUR/tunu. Jde o historicky nejnižší cenu bílého cukru v EU od doby sledování (od roku 2006). Nepříznivým vlivem pro Českou republiku, která má statut čistého vývozce cukru, je také posilující koruna. Cukrovarnické podniky čelí velkému konkurenčnímu tlaku ze strany ostatních členských států.

Co se týká pěstitelů cukrové řepy, situace pro ně také není příznivá, jelikož prodejní cena bílého cukru na trhu EU se promítá do prodejní ceny cukrové řepy a vyvolává její pokles. Navíc s ukončením cukerných kvót skončila platnost minimální ceny cukrové řepy, která byla pěstitelům garantována a činila 26,29 EUR/tunu.

Co se týká stanoviska Evropské komise, tak dle vyjádření zástupců DG Agri (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova) v současné době žádná mimořádná opatření na podporu sektoru cukru přijímat nehodlá a chce nadále sledovat situaci na trhu s cukrem, protože dle jejího vyjádření se neodehrává nic nenadálého.

Pokles pracovníků v zemědělství a celková zaměstnanost na venkově

Venkov se dlouhodobě potýká s migrací mladých lidí do měst za prací. Ve venkovských oblastech je problém nedostatku pracovních příležitostí umocňován nižší koncentrací výrobních podniků i podniků nabízejících služby, a tedy potenciálních zaměstnavatelů. V rámci PRV se touto problematikou zabývají např. operace Investice do nezemědělských činností a Podpora agroturistiky, jejichž cílem je napomoci generační obnově v zemědělství a usnadnit diverzifikaci do nezemědělských činností, a stimulovat tak vytváření pracovních míst, přičemž jsou podporovány stavební a technologické investice v zemědělských podnicích vedoucí k rozdělení aktivit do dalších oblastí, aby tak byl zajištěn nový zdroj příjmů z nezemědělských činností. Podpora má vedle ekonomických přínosů pro příjemce dotace řadu dalších pozitivních faktorů pro venkov - umožňuje udržet pracovní místa a vytvářet nové pracovní příležitosti i pro nekvalifikované pracovní síly, napomáhá udržet zdroje i posílit ekonomický potenciál v regionu a přispívá k zachování nebo rozvoji služeb na venkově, a tím ke stabilizaci venkovských oblastí. Cílem na úrovni programu je vytvořit 1 100 pracovních míst, v rámci dosud schválených projektů se žadatelé se prostřednictvím těchto dvou operací zavázali vytvořit alespoň 430 pracovních míst.

Dalším významným prvkem rozvoje venkova v řešení problematiky zaměstnanosti je využití metody LEADER, která probíhá prostřednictvím místních akčních skupin (dále jen „MAS“). MAS je místní partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem působící na vymezeném subregionálním území, pro něž navrhuje a provádí strategii. Ke konci roku 2017 bylo schváleno celkem 178 strategií. Počet obyvatel MAS, kterým byla schválena strategie, je více než 6 milionů. Rezervovaná alokace pro tyto MAS je celkem přes 4 miliardy korun. V první vlně výzev MAS bylo vyhlášeno 88 výzev od 87 MAS. První projekty konkrétních žadatelů byly registrovány počátkem května 2017.

Jak podchytit zájem mládeže o práci v zemědělství?

Zemědělství vykazuje dlouhodobě se zhoršující trend nevhodné věkové struktury pracovních sil v porovnání s ostatními sektory národního hospodářství. Na tuto situaci je třeba reagovat podporou plynulé generační obměny, což znamená zaujmout mládež. V souvislosti s tím je každý rok zemědělství propagováno prostřednictvím známých a veřejností hojně navštěvovaných výstav jako je Země živitelka či TechAgro. Důležité jsou také vzdělávací akce pořádané Celostátní sítí pro venkov. V nedávné době to byl například cyklus workshopů ve spolupráci s Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů „Mezigenerační výměna zkušeností v agrárním sektoru“, jež cílil na mladé začínající zemědělské podnikatele s možností získat inspiraci pro své podnikatelské aktivity a vyměnit si zkušenosti se zástupci úspěšných podnikatelů a žadatelů z PRV.

Ve zprávě MZe se dále uvádí, že konkurenceschopnost zemědělského sektoru negativně ovlivňuje nedostatek absolventů zemědělských oborů v praxi. Tyto studijní obory je nutné podpořit. V současné době je v ČR celkem 27 středních a vyšších zemědělských škol s možností pokračování studia na 3 univerzitách zaměřujících se na danou problematiku (ČZU, Mendelova a Jihočeská univerzita).

Snahou je motivovat co nejvíce studentů ke studiu na zemědělských školách. Zemědělství je ovlivněno nástupem moderních technologií a mládež má v tomto ohledu čím zaujmout. Moderní nebo chcete-li, precizní, zemědělství počítá např. s drony, GPS navigacemi nebo bezpilotními traktory. Ministerstvo zemědělství národními dotacemi podporuje vybrané zemědělské školy k nákupu nejmodernější techniky, aby přilákaly nové žáky. Zároveň podporujeme praktickou výuku ve školách, kdy jsou z dotačního programu podpořeny zemědělské subjekty, ve kterých studenti praxi vykonávají. Ministerstvo zemědělství věnuje velkou pozornost vzdělávací a osvětové činnosti zaměřené na děti a mládež, mezi kterou patří např. program Škola na farmě, projekt Příběh potravin nebo Příběh vědy – mladý výzkumník.

Jak udržet mladé lidi na venkově?

Pro mladé lidi je určena operace Zahájení činnosti mladých zemědělců, jejímž cílem je podpořit zahájení aktivního podnikání mladých zemědělců (v živočišné a rostlinné výrobě) v zemědělských podnicích prostřednictvím podpory podnikatelského plánu. Celková alokace na tuto operaci na období PRV 2014-2020 (včetně národních zdrojů) činí 1,35 miliardy korun. Žadatelem může být osoba, která dosáhla ke dni podání Žádosti o dotaci věku 18 let a zároveň k témuž dni není starší 40 let (nedosáhla věku 41 let), dosáhla minimální zemědělské kvalifikace, nebo za stanovených podmínek dosáhne, a zahajuje zemědělskou činnost poprvé jako vedoucí podniku.

V rámci tří kol o dotaci požádalo přes 1400 mladých zemědělců, podpořeno zatím bylo 767 podnikatelských plánů.

Z dosavadní praxe z hlediska výrobního zaměření podniku vyplývá, že nejčastěji jsou finanční prostředky čerpány na chov skotu, smíšenou výrobu, polní výrobu vinohradnictví
či zahradnictví. Méně často jsou zastoupeny projekty na ovocnářství produkci mléka, či chov prasat a drůbeže.

Co se očekává v kapitole zemědělství státního rozpočtu na rok 2019?

V kapitole zemědělství očekávají pracovníci MZe, že bude navýšena, a to oproti výhledu na rok 2019 stanovenému vládou, který je nižší než schválený rozpočet na letošní rok. Navýšení je nutné prosadit zejména v národních dotacích do zemědělství. Další navýšení se bude MZe snažit uplatňovat u Společné organizace trhu pro mléko a ovoce do škol, dále pro národní dotace do lesního a vodního hospodářství a na spolufinancování Programu rozvoje venkova.

V této souvislosti MZe konstatuje, že národní dotace jsou nedílnou součástí dotační politiky ministerstva zemědělství a slouží především k podpoře restrukturalizace a zvýšení konkurenceschopnosti českého agrárního sektoru. Stát jimi výhradně z národních zdrojů přispívá k udržování produkčního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkova. Jednoznačnou prioritou MZe je snaha o zajištění maximálně možné alokace finančních prostředků na tyto programy. Za rok 2017 bylo vyplaceno v rámci Zásad MZe asi 3,4 miliardy korun a MZe i nadále počítá s úrovní podpory českého zemědělství formou národních dotací alespoň na této výši, ambicí je zajistit finanční prostředky na úrovni 4 miliard.

Z této zprávy ministerstva zemědělství vyplývá, že vedoucí pracovníci ministerstva zemědělství či funkcionáři nevládních zemědělských organizací při hodnocení Společné zemědělské politiky se spíše věnují úvahám, co by měla obsahovat, a to zejména z pohledu ČR, tak ministerští úředníci mají zase přesný přehled o tom, kam šly vydané peníze ze státního rozpočtu pro zemědělství a co konkrétního je v příštím období zapotřebí podpořit.