Rétorika řady centrálních bank se změnila ve smyslu, že o krátkodobou inflaci není třeba se zajímat. V nedávném rozhovoru pro server Seznam Zprávy to uvedl generální ředitel J&T Banky Štěpán Ašer. On sám si to interpretuje tak, že svět na cenovou stabilitu rezignoval.

Pandemie covidu změnila celou řadu oborů a Štěpán Ašer je přesvědčen, že se teprve časem ukáže, jestli po současném oživení nepřijde propad. Podle něho si trh bude hledat novou rovnováhu. Souvisí to s tím, že globální nadbytek peněz, jak je různé státy neustále tisknou, potom povedou k tomu, že lidé, kteří si budou chtít uchovat hodnotu svého majetku, budou muset změnit své investiční chování.

V další části tohoto rozhovoru zhodnotil situaci v loňském roce. Konstatoval, že loňský rok byl v mnohém zakonzervovaný. Pandemie změnila chování lidí dlouhodobě. Zároveň uvedl, že režim, ve kterém řada firem běží, nemusí v novém postcovidovém světě fungovat. Současně si položil řečnické otázky: Jak se uživí nebo neuživí firmy v oblasti turistického ruchu? Jak se promění maloobchodní prodej? Jak se trvale změnil způsob práce a s ním poptávka po kancelářských prostorách? K tomu dodal, že to se teprve ukáže. Dále vysvětlil, že v této chvíli končí státní podpory, takže ještě chvíli bude pomáhat zadržená poptávka z doby covidu, ale postupně se začne ukazovat, jaké obchodní modely mají šanci opravdu přežít.

Uvedl konkrétní příklad, kdy například restaurace sice otevřely, ale je těžké sehnat personál. Mnoho lidí z oboru dalo přednost práci od devíti do pěti s jistým smluvním příjmem před extra příjmy ze spropitného a prací do noci. Aby se vrátili k původní profesi, budou chtít více peněz. Je to ale mnohem obecnější jev, který se netýká jen gastronomie. Na trhu chybí pracovní síla, což se promítne do cen. Trh bude, podle něho, hledat novou rovnováhu ve službách, obchodě i ve výrobě.

Poté se zaměřil na charakteristiku chování řady podnikatelů v době covidu. Myslí si, že ze strany mnohých z nich zaznívá filosofie, že mají chuť ještě čekat s tím, že to byl rok covidu, a že to nějak zvládnou, protože mají finanční rezervy. Na druhé straně, zároveň poukázal na to, že někteří podnikatelé to sice vzdali hned na začátku, ale řada z nich měl v sobě víru, že ten rok přežijí. Loňský podzim ale mnohé zaskočil. Podle Štěpána Ašera teď bude záležet, kolik lidí bude v obchodech a restauracích za půl roku, jaké budou objednávky do výroby a jak se budou uvolňovat či zaplňovat kanceláře. Zda se začne více řešit produktivita práce. Současně dodal, že vyšší mzdy nepůjde plně přenést do cen, protože si mnozí nebudou moci dovolit tolik drahé pracovní síly. Jako bankéř je v tomto směru spíše více pesimista. Konstatoval, že riziko, že po oživení přijde propad, je ale reálné.

Na otázku redaktorů, do jakých oborů, by jako bankéř, investoval, odpověděl v tom smyslu, že jsou obory, v nichž nejistota vzrostla. Patří sem určitě kongresová turistika, práce v kanceláři a s tím související využití kancelářských budov. Mnohá odvětví tedy projdou změnou a nikdo nyní neví, jak velká bude a co vše s sebou přinese. Načež poznamenal, že pro náš, středoevropský region, je také velké téma elektromobilita, respektive ústup spalovacích motorů a s tím spojená proměna části domácího průmyslu.

Zároveň ale dodal, že nejistota je samozřejmě vždy také příležitost. Na trhu je obrovský přetlak peněz, které hledají příležitosti ke zhodnocení. Cena investičních aktiv tedy prudce roste a to, co vypadalo, že už z hlediska výnosu nedává ekonomicky smysl, nachází svého kupce právě díky tomu, že těch peněz je tolik. Centrální banky zalily ekonomiky spoustou peněz a otázkou je, jestli se to ve finále projeví bublinami na trhu, nebo to rozeběhne inflaci.

V další části rozhovoru se zaměřil na vysvětlení problematiky levných peněz. V této souvislosti uvedl, že již několik let říká, že „poskytování úvěrů je blbý obor podnikání“. Banky nabízejí peníze, kterých je na trhu hodně, přičemž tato nabídka zoufale převyšuje poptávku. Reálné úroky zůstanou záporné, a tím peníze levné. Je ale otázka, jak vysoká bude inflace, dodává. Podle něho se naštěstí podniká i v privátním bankovnictví, kde naopak klientům banky pomáhají řešit, kam peníze investovat a chránit je před znehodnocením. To má, podle Štěpána Ašera, velkou perspektivu.

Na další otázku redaktorů, co se v byznysu začne odehrávat, až začnou sazby růst, generální ředitel J&T Banky odpověděl, že česká centrální banka jasně avizovala, že začne sazby zvedat. Položil si řečnické otázky: Podívejte se, kolik stojí koruna? Máme ekonomiku, která zvládne euro za čtyřiadvacet korun, nebo to pokácí průmysl? Načež dodal, že současný trend je takový, že u nás i na Západě nominální i reálné sazby dlouhodobě klesají, a nemyslí si, že se to změní.

Poté přešel k otázce dalšího vývoje inflace ve světě i u nás. Konstatoval, že rétorika řady centrálních bank se změnila. Začaly mluvit o tom, že není třeba se zajímat o krátkodobou inflaci, ale řešit střednědobé cíle. Štěpán Ašer si to interpretuje tak, že v tomto krátkém horizontu svět na cenovou stabilitu rezignoval. „Jsme malá otevřená ekonomika a držet sazby v kontextu globálních trhů má podle mě větší váhu než samotná lokální inflace,“ upřesnil.

Načež dále dodal, že banky by se měly soustředit na to, aby pomáhaly financovat smysluplné podnikatelské projekty. Přičemž konstatoval, že spousta peněz z trhu musí někam jít. V Americe je to do akcií a u nás do „cihel“. Prostě je zde taková kultura. Jde o investice lidí, kteří se bojí o úspory. Podle něho se ale vzhledem k příjmům, a cenám hypoték za posledních dvacet let, nemovitosti zase až tak příliš nezdražily, dodal. Lidé, kteří peníze ukládají, jdou za úrokem a vnímají jen nominální částku, kterou jim někdo slíbil vyplatit. Uniká jim, že investiční aktiva zdražují mnohem rychleji než úročené dluhopisy.

Poté redaktoři přešli k otázce dostupnosti bydlení. Podle nich se bydlení stává politickým tématem. V současnosti se objevují návrhy zdanit investiční byty, zvýšit daně z nemovitostí. Mohlo by to trh ovlivnit? Načež Štěpán Ašer odpověděl, že právě tyto návrhy by mohly ovlivnit další vývoj trhu. Přičemž, ale otázkou je, zda by to bylo pro ekonomiku z dlouhodobého hlediska zdravé. Pro spoustu lidí jsou investice do „cihel“ útěkem před inflací. Podle bankéře je potřebné diverzifikovat, nelze vše řešit jen přes reality. „I když věřím, že dlouhodobě půjdou nemovitosti nahoru, pro investory mohou přijít překvapení, právě například v podobě nových daní. A k té dostupnosti bydlení. Nájemní bydlení je dostupné. Tak, aby se nám ještě nestalo, že vyšší daně povedou k vyšším nájmům,“ prohlásil generální ředitel J&T Banky Štěpán Ašer.

Poté redaktoři položili bankéři otázku, zda privátní klienti jejich banky začínají více preferovat nějaký typ investic na úkor jiných aktiv? Štěpán Ašer k tomu prohlásil, že na trhu je, jejich banka, největší aranžér dluhopisů, přičemž je vidět, že si jejich klienti začínají uvědomovat reinvestiční riziko, když při splatnosti dluhopisů mnohdy vidí, že úrok, který získali před pěti lety, už dnes trh nenabízí. Uvědomují si, že pokud nezmění své investiční chování, tak mohou za pět let řešit stejnou situaci. Zároveň vysvětlil, že těmto klientům nejde o to, aby úrok pokryl běžné náklady, ale o to, zda budou jejich děti jednou dobře zabezpečené nebo zda rodinné bohatství skončí s nimi. Podle bankéře v současném světě ochranu dlouhodobého majetku zajistí jen investice do reálné ekonomiky.

Poté Štěpán Ašer dále konstatoval, že kapitálový trh v Evropě nemá velkou tradici, jako v Americe. V České republice máme navíc za sebou 40 let socialismu. Ti, kteří jsou dnes bohatí, jsou většinou první generací podnikatelů. Třicet let podnikali, vydělali velké peníze, které vedle osobního komfortu investovali především zpět do vlastního podnikání. Nikdy neřešili, co jiného s vydělanými penězi dělat. Rozumí svým firmám a oboru, ale se správou finančního majetku nemají často dostatek zkušeností, dodal Štěpán Ašer.

Bankéř dále konstatoval, že kdybychom u nás investovali více peněz do vzdělávání, zavedli výuku finanční gramotnosti, učili děti kritickému myšlení namísto biflování faktů, tak má naše společnost od řady problémů, které se dnes vyskytují, do dvaceti let pokoj a klid.

Poté bankéř Štěpán Ašer rovněž upozornil, že v naší společnosti narůstá sociální nerovnost. Podle něho koncentrace bohatství probíhala vždy a je přirozená. „Dnes je však v tomto svět mnohem transparentnější, a bohužel, i když jsme na tom všichni generaci od generace lépe, postoj společnosti k majetkovým rozdílům se mění a je zdrojem napětí,“ dodal.

Načež dále reagoval na otázku redaktorů, jak vidí nápad Pirátů zavést kapitálovou daň, případně i další různé návrhy, které se ve naší společnosti objevily, to je například vyšší zdanění nemovitostí a obecně majetku. Štěpán Ašer k tomu řekl, že v Americe se každý rok platí daň z auta, daně z nemovitostí. Daně jsou tam také mnohem vyšší než u nás. Debaty jsou tedy legitimní, ale chybí mu k tomu také debata o tom, co by měl stát v dnešní době plnit, jaké služby a v jakém rozsahu a kvalitě by měl nabízet, zda a jak zodpovědně hospodaří. Podle něho hledat další příjmy do státního rozpočtu je totiž vždy snazší než hledat úspory.

Na další otázku redaktorů, co by zavedení takových daní udělalo s přemýšlením lidí o správě svého majetku, Štěpán Ašer odpověděl, že daně hrají podstatnou roli při rozhodování o investicích. Podle něho, když bude druhý, třetí, čtvrtý, pátý byt nebo komerční nemovitost zdaněny úplně jinou sazbou daně z nemovitosti, tak z trhu zmizí kus poptávky. Zároveň se však část takové daně promítne do vyšších nájmů. Načež dodal, že obecně je třeba říct, že vyšší zdanění majetku motivuje lidi k tomu, že více utrácí a méně spoří. Lidé si potom položí otázku, proč budovat rezervy, když mi je stát zdaní.

V další části tohoto rozhovoru se bankéř Štěpán Ašer věnoval problematice kapitálových investic, zejména jejich J&T Banky, což je již mimo oblast zájmu našich čtenářů.