S účinností od 1. června 2018 byla po otcovské zavedena další nová nemocenská dávka tzv.  dlouhodobé ošetřovné (zákon č. 310/2017 Sb. kterým se novelizuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění).

Nárok na tuto dávku má osoba (pojištěnec), která pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí. Dlouhodobá péče znamená celodenní každodenní ošetřování, provádění opatření spojených se zajištěním léčebného režimu nebo pomoc při péči o vlastní osobu ošetřované osoby (např. podávání jídla  a pití, oblékání, tělesná hygiena).

Ošetřovanou osobou je fyzická osoba, u které došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci alespoň na 7 kalendářních dnů a je předpoklad potřeby následné domácí péče nejméně 30 kalendářních dnů.

Podmínky vzniku nároku na dávku

• Zaměstnanec (pojištěnec) musí být účasten nemocenského pojištění, a to aspoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících (může jít o různé zaměstnavatele). Po skončení účasti na nemocenském pojištění nárok na dlouhodobé ošetřovné nevzniká. Není nastavena žádná ochranná lhůta.
• Zaměstnanec nevykonává v zaměstnání práci - je uvolněn z výkonu práce, tedy si požádal o pracovní volno dle § 206 odst. 1 ZP – platí zákaz souběhu dávky s výdělečnou činností, tedy nelze u jednoho zaměstnavatele čerpat volno na dávku a u druhého pracovat.
• Zaměstnanec, který uplatňuje nárok na dávku, musí být:
  • manželem nebo registrovaným partnerem;
  • příbuzným v linii přímé nebo sourozencem, tchyní, tchánem, snachou, zetěm, neteří, synovcem, tetou nebo strýcem nebo manželem/registrovaným partnerem/druhem/družkou takové osoby za podmínky shodného místa trvalého pobytu (alespoň 3 měsíce před vznikem potřeby dlouhodobé péče);
  • druhem/družkou ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící ve společné domácnosti za podmínky shodného místa trvalého pobytu (alespoň 3 měsíce před vznikem potřeby dlouhodobé péče).
• Písemný souhlas ošetřované osoby s poskytováním dlouhodobé péče zaměstnancem (ale pozor, nelze, aby někdo pečoval dopoledne a někdo odpoledne, ale mohou se střídat – určité dny v týdnu). Tento souhlas může být kdykoli odvolán.
• Zaměstnanec v uplynulých 12 měsících tuto dávku nečerpal.

Nárok na dlouhodobé ošetřovné nevzniká v taxativně stanovených případech:

• Zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce
• Zaměstnanci účastnému na pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu
• Odsouzeným ve výkonu trestu
• Studentům a žákům z práce vykonávané v době prázdnin
• Vojákům v záloze ve výkonu vojenské činné služby
• Osobám pečujícím o osoby v evidenci

Výše dlouhodobého ošetřovného je stanovena na 60% denního vyměřovacího základu po celou dobu čerpání (do částky první redukční hranice se počítá jen 90%).

Maximální doba čerpání je 90 kalendářních dnů ode dne propuštění ošetřované osoby z hospitalizace (včetně tohoto dne).

Nárok se uplatňuje na tiskopise, který zaměstnanec dává vyplnit zaměstnavateli.

Zaměstnavatel podle nového § 191a ZP není povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno po dobu poskytování dlouhodobé péče jen v případě, že tomu brání vážné provozní důvody. Takže zaměstnance je povinen prokázat zaměstnavateli existenci překážky v práci:

• Existuje ošetřovaná osoba, která vyžaduje poskytování péče v domácnosti – rozhodnutí ošetřujícího lékaře
• Zaměstnanec k ní má zákonem požadovaný vztah – uvádí se v tiskopise žádosti
• Ošetřovaná osoba dala písemný souhlas – podpis na tiskopise

Co to jsou vážné provozní důvody

Tento pojem zákon nijak nedefinuje a bude na zaměstnavateli, aby existenci vážných provozních důvodů prokázal. Z dosavadní judikatury, která se týká  § 241 odst. 2 ZP  (povolení kratší pracovní doby z důvodu péče o dítě, kdy je použita stejná formulace s vážnými provozními důvody),  lze dovodit, že vážnými provozními důvody jsou takové, že vyhovění žádosti zaměstnance by znemožnilo, narušilo nebo vážně ohrozilo řádný provoz zaměstnavatele. Existenci vážných provozních důvodů je třeba zkoumat v konkrétním případě v daném čase. Je třeba zohlednit povahu provozu a další organizačně technické podmínky u zaměstnavatele, počet zaměstnanců, jejich vzájemnou zastupitelnost a možnost či nemožnost dočasně přijmout nového zaměstnance. 

A nakonec pár praktických poznámek:

• Pokud se zaměstnanec bude v dlouhodobé péči střídat s jinými osobami, náleží mu pracovní volno a dávka jen za dny, kdy pečuje on.
• Zaměstnanec se vrací po skončení čerpání dávky na původní práci a pracoviště, ledaže by práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno.
• V době čerpání dlouhodobého ošetřovného nesmí být dána zaměstnanci výpověď.
• Doba poskytování dlouhodobé péče se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.