Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 22.07.2020

Po čtyřdenním maratonu dospěli lídři EU ke shodě ohledně výše finanční pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Kdo je tedy vítězem?

Z nově vyjednaného fondu obnovy ve výši 750 miliard eur, tedy zhruba 20 bilionů korun, budou moci státy začít čerpat už v lednu. Celých 390 miliard eur z celkové částky budou tvořit granty, tedy nevratné dotace, zbytek půjčky. Vyšší podíl půjček, než byl původně plánovaný, a snížení celkové částky přímých dotací o 110 miliard eur vyšel vstříc hlavně takzvaným šetřivým státům, tedy Nizozemsku, Dánsku, Švédsku, Rakousku a nově i Finsku.

Balík s názvem The Next Generation EU zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021–2027 na více než 1,8 bilionu eur. Evropská komise si peníze půjčí na finančních trzích.

Celkovým vítězem jednání je v první řadě Evropská unie jako taková. Už jen proto, že se jí po měsících vyčerpávajících jednání podařilo dohodu uzavřít. „Dokázali jsme to. Evropa je silná, Evropa je jednotná,“ okomentoval výsledek předseda Evropské rady Charles Michel.

Lídři se nakonec shodli i na podmínkách čerpání fondu, které má být podmíněno dodržováním klimatických cílů EU a principů právního státu, a to i přes nelibost Polska s Maďarskem. „Poprvé v evropské historii bude čerpání fondu spojeno s těmito body,“ dodal Michel.

Babiš je spokojený, dohoda ale pamatuje i na jeho kauzy

Andrej Babiš má z výsledku summitu EU podle svých slov radost. Česko bude v příštích sedmi letech z rozpočtu EU čerpat až 35,7 miliardy eur, tedy přes 960 miliard korun, a získalo nakonec o jednu miliardu eur víc, než se původně očekávalo. Dalších 15,4 miliardy eur si pak bude moci za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit.

Českého premiéra se ale týká také 24. bod dohody, v němž se pro něj skrývá nemilé překvapení.

„Komise se vyzývá, aby předložila další opatření na ochranu rozpočtu EU a balíku The Next Generation EU proti podvodům a nesrovnalostem. Ty budou zahrnovat opatření vedoucí k zajištění shromažďování a porovnatelnosti informací o konečných příjemcích evropských dotací za účelem kontroly a auditů, které budou zahrnuty do základních úkonů. Boj s podvody vyžaduje silné zapojení Evropského účetního dvora (EÚD), Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Eurojustu, Europolu a případně i Evropské a Středozemní organizace ochrany rostlin (EPPO), spolu s příslušnými orgány členských států,“ stojí v textu dohody.

Členské státy tak budou muset přijít se systémem ohlašování konečných příjemců evropských dotací, jenž pak bude podléhat evropské kontrole. Koncern Agrofert, který český premiér vložil do svěřenských fondů, je přitom jedním z největších příjemců dotací v Česku. Podle Evropské komise je ale Babiš kvůli firmě ve střetu zájmů. V červnu se k jejímu stanovisku připojili i evropští poslanci, kteří schválili rezoluci odsuzující právě střet zájmů českého premiéra.

Finančně je ale dohoda pro Česko příznivá. Vláda teď bude muset Evropské komisi předložit plán reforem, který bude podmínkou toho, aby mohla čerpat z fondu obnovy určeného pro příští tři roky. Podle českého premiéra by jeho sestavením měl být pověřen vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček.

„Je potřeba naši ekonomiku restrukturalizovat, musíme se soustředit hlavně na investice, musíme se soustředit na naše zdravotnictví… Měli bychom se snažit maximálně urychlit digitalizaci,“ přiblížil podobu plánu Babiš pro ČTK. Chystá se také podpora automobilového průmyslu.

Kompromisy byly vyslyšeny, ale uspěl i tým Merkelová-Macron

Výsledný plán nakonec do značné míry odráží požadavky, které předeslala Šetřivá čtyřka, ale i tak jej francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová označili za „historický“. Německo a Francie spolu s koronavirem těžce zasaženou Itálií a Španělskem přitom původně požadovaly, aby byl balík grantů co největší.

Podle Sebastiana Kurze, rakouského kancléře a zástupce Šetřivých, je dohoda „dobrým výsledkem pro EU i Rakousko“. Reflektuje nakonec i švédské požadavky na výši slev pro přímé plátce do rozpočtu, které budou nově vyšší, a podmínku dodržování demokratických principů k čerpání unijních peněz.

  • Zdroj: Seznamzpravy,cz