Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 29.11.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Zavedení elektronické evidence tržeb (EET) narovnalo podnikatelské prostředí, uvedla ve čtvrtek v pořadu Interview ČT24 generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) Eva Svobodová. Prohlásila mimo jiné, že řada firem, které nepodnikaly poctivě, byla nucena transparentně zviditelnit své tržby. Někteří pak raději ukončili své podnikání a začali pod novým IČO, aby znemožnili finanční správě srovnání tržeb dříve a nyní.

Česká televize k tomu zároveň uvedla, že první etapa EET byla spuštěna 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Poslední fáze bude spuštěna od května 2020 například pro řemeslníky, právníky, lékaře a různé služby.

Eva Svobodová v pořadu České televize sdělila, že výnos EET větší, než se očekávalo. Domnívá se také, že nejsou poctivé firmy, které by si s elektronickou evidencí nevěděly rady. Ani pro drobné podnikatele pak neznamenala téměř žádné náklady. Navíc byly dojednány některé výjimky, například možnost využit off-line účtenek pro nejmenší podnikatele. Chystaná závěrečná etapa EET může mít podle generální ředitelky dopad na domácnosti v tom smyslu, že budou hůře hledat řemeslníka na menší zakázky.

Pokud jde o množství kontrol EET ze strany finanční správy, tak, podle Evy Svobodové, není jich přehnané množství. Zároveň dodala, že se, na druhé straně, nesnižuje celková zátěž podnikatelů různými kontrolami. „Podnikatelé si stěžují na enormní množství kontrol ve firmách z nejrůznějších institucí, které chodí opakovaně“, uvedla. Jako příklad zmínila, že zřízení cukrárny s vlastní výrobou si vyžaduje 30 povolení od různých institucí a úřadů a během prvního roku provozu ji čeká 15 až 20 kontrol.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků proto prosazuje vznik kontrolního webu, který by zaručoval, že k podnikatelům přijde maximálně pět kontrol za rok a mezi nimi bude minimálně dvouměsíční rozestup. Kontroly by se hlásily dopředu, aby se na ně podnikatelé mohli připravit, například si vyhledat doklady.

Výsledky z kontrol by se pak zároveň sdílely mezi jednotlivými úřady (podnikatelé by ale měli vědět, jaká data státní správa sdílí a k čemu to slouží). Toho by, podle Evy Svobodové, mohlo být využito například u kontroly dotačních projektů. Tam se někdy stává, že „různé organizace si vysvětlují různé definice po svém“. 

Eva Svobodová kritizovala také stále vysokou administrativní zátěž podnikatelů. Tu se nedaří snižovat, i přes několikaletou snahu ministerstva průmyslu a obchodu. Vhod by přišel skandinávský přístup, kdy zavedení nové povinnosti je kompenzováno zrušením jiné, či ještě lépe dvou. „Pak se administrativní zátěž stabilizuje, nebo se snižuje“, konstatovala.

Středeční oznámení o růstu minimální mzdy od ledna 2020 hodnotí asociace jako „facku, kterou vláda uštědřila podnikatelům“. Eva Svobodová k tomu uvedla, že asociace nemá nic proti tomu, aby se zvyšovala mzda pro nejnižší mzdové tarify, ale kritizuje, že na to navazuje zvýšení osmi tříd u zaručených mezd. Zároveň to vede k dominovému efektu, kdy přidat chtějí i další pracovníci. Navíc za situace, kdy je na pracovním trhu stále značný nedostatek lidí. Lidé si diktují mzdy, ale chybí odpovídající růst produktivity práce, uvedla generální ředitelka.

Zásadní problém může podle ní nastat i v tom, že rostou platy ve státní správě. A zatímco při krizi se v podnicích mzdy snižují, u úředníků se to nedá očekávat.

Eva Svobodová také zmínila, že firmy registrují zpomalení ekonomického růstu, a proto se chovají obezřetně a šetří. Asociace chce také prosadit, aby investiční pobídky státu šly přednostně do malých českých firem.

Názor odborů ke zvýšení minimální mzdy v roce 2020

Pokud jde o názor Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ke zvýšení minimální mzdy v roce 2020, je potřebné tuto zprávu doplnit i o stanovisko odborů, které ve čtvrtek 27. listopadu vyjádřil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula na webových stránkách ČMKOS. Podle něho, je zvýšení minimální mzdy velmi dobrý signál o tom, že růst české ekonomiky pokračuje a to výrazně. Konstatoval, že vládní koalice tím vyjadřuje důvěru v naší ekonomiku. Podle něho se za minimální mzdu musí vyplatit pracovat a její růst zvyšuje motivaci k práci. Zároveň však uvedl, že ho velmi mrzí, že vládní koalice nevyslyšela prezidenta Miloše Zemana, který podpořil návrh odborů na 15.000 korun. Josef Středula vidí problém v tom, že vzhledem k možnosti připravit se na růst minimální mzdy by bylo pro podnikatele rozhodně vhodnější, aby se o výši rozhodovalo už v polovině roku. Dále podtrhl názor odborů, že na zvýšení minimální mzdy stát rozhodně vydělá, respektive státní rozpočet, místní rozpočty i zdravotní pojištění. Podle odhadu odborů by se měl přínos pohybovat pod pět miliard korun.

  • Zdroj: ČT, ČMKOS