Koronavirová krize upozadila konferenci o budoucnosti Evropy, která má zodpovědět otázku, kam má integrace v následujících letech směřovat. Instituce však o její podobě jednat nepřestaly a podle některých politiků je téměř připravena.

Chorvatské předsednictví Rady EU, které mělo konferenci původně letos v květnu odstartovat, zaměstnala koronavirová pandemie. Na „občanskou agoru“, prostřednictvím které si mají evropští aktéři, od občanů přes stakeholdery až po politiky, rozhodnout o budoucí podobě sedmadvacetičlenného bloku, se tak během jara poněkud zapomnělo.

Věci se daly do pohybu krátce poté, co Evropský parlament (EP) v červnu vyzval Radu, aby ministři členských zemí dospěli ke společné pozici. Je to právě europarlament, který konferenci přikládá velký význam a tlačí na její brzké odstartování.

Platí to například o europoslanci Guyi Verhofstadtovi (RE), který je znám pro své profederalistické smýšlení. Podle něj už není času nazbyt, protože Evropská unie není na budoucnost patřičně připravená.

Na druhé straně pomyslné barikády stojí například český europoslanec Jan Zahradil (ODS, ECR). „EP má samozřejmě od této konference velká očekávání, protože spoléhá na to, že její pomocí protlačí další eurofederalistickou agendu,“ sdělil Zahradil redakci EURACTIV.cz. „Upřímně řečeno, já se této konference spíše obávám, než bych ji vítal,“ dodal.

Kdo bude lídr?

Po výzvě Parlamentu přijala Rada ke konferenci svoji pozici, ve které nakonec reflektovala i otázku koronavirové pandemie. Nyní je na europarlamentu, Evropské komisi (EK) a členských státech, aby našli shodu v otázce konkrétní podoby konference. A podle zástupců „bruselské bubliny“ se k tomu schyluje.

To v září potvrdila i předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. „Jsme téměř připraveni konferenci o budoucnosti Evropy odstartovat,“ řekla.

Zbývá však vyřešit ještě dvě klíčové otázky – kdo bude „fóru“ předsedat a kdy se začne. Kromě koronavirové pandemie je to právě výběr předsedy konference, který jejímu zahájení brání. Instituce a členské státy se totiž zatím na konkrétním jménu neshodly.

„Snaha EP prosadit na předsedu konference fanatického eurofederalistu Guye Verhofstadta budí nevoli některých členských států, proto se celý proces protahuje. Také představa, že by se vše odehrávalo jen online, asi nepůsobí zrovna přitažlivě,“ poznamenal Zahradil.

Jakmile se státy dohodnou na tom, komu svěří křeslo předsedy konference a umožní to epidemiologická situace, může diskuse o budoucnosti Evropy odstartovat. „V podstatě je všechno domluveno, otevřená zůstává pouze otázka, kdo bude konferenci předsedat,“ uvedl pro server Politico.eu unijní diplomat.

Kromě Verhofstadtata se nabízí i další jména, například bývalá dánská premiérka Helle Thorning-Schmidtová, expremiér Itálie Enrico Letta, bývalá prezidentka Litvy Dalia Grybauskaitėová, bývalá italská europoslankyně Emma Boninová či německá europoslankyně Gabi Bischoffová, která je v Parlamentu členkou pracovní skupiny zaměřené na konferenci. Diskutuje se také o bývalém finském premiérovi a neúspěšnému kandidátovi na předsedu Evropské komise z roku 2019 Alexandru Stubbovi či o nynějším brexitovém vyjednavači Michelovi Barnierovi.

Až k občanům

Rozhovory o předsedovi se však odehrávají za zavřenými dveřmi mezi europarlamentem, členskými státy a Komisí, přitom klíčovým bodem celého projektu konference je důraz na participaci občanů a „bottom-up“ diskusi.

Uzavřená volba předsedy se nelíbí například sdružení organizací i jednotlivců Citizens Take Over Europe (CTOE), které usiluje o posílení postavení občanské společnosti v EU. Podle CTOE výběr předsedy nekoresponduje s předeslaným nastavením konference, která má být co nejinkluzivnější a orientovaná na občany, a narušuje tak kredibilitu projektu.

Před centralistickým přístupem ke konferenci už Unii dříve varoval i Evropský výbor regionů, který má být jakožto reprezentativní těleso unijních municipalit jedním z aktérů diskuse. Pokud chce EU naplnit ambice konference, přiblížit se občanům a nechat je se skutečně zapojit, tak podle předsedy výboru ​Apostolose Tzitzikostase neuspěje, pokud budou instituce konferenci vytvářet shora a nezahrnou do ní dostatečně i regionální lídry.

Výbor regionů je jednou z klíčových „spojek“ mezi evropskou úrovní a samosprávami v členských zemích. Regionální lídři, které sdružuje, jsou jedním z mála „nástrojů“, jak s Unií propojit občany.

„Výbor není jen hlasem regionů v Bruselu, když přijde na ovlivňování rozhodovacího procesu EU, jeho cílem je také sblížit občany a evropské instituce,“ uvedl pro EURACTIV.cz předseda skupiny Socialistů ve Výboru regionů Christophe Rouillon.

„Diskuse o budoucnosti Evropy bez účasti měst a regionů je jako stavba domu bez předchozího položení základů,“ dodal s tím, že pokud regiony spojí síly, mohou toho hodně ovlivnit.

http://api.traq.li/story/viewall3/22082/150674117:304184727,304186622,304157389?sig=d08ca8c434876844373b4c680f3a0c61dfd43cdce4f0858e687e62ff1f546c08&order=0