·         Ukazuje výkonnost členských států v řadě digitálních oblastí

·         ČR je na až 18. místě v EU

·         Nejlépe si vede místní byznys - díky malým a středním podnikům, které využívají eCommerce

·         Pokulháváme ve využívání internetových služeb - hlavně eGovernment, zábava a sociální účely

·         Mezi nejlepšími zeměmi EU (Dánsko, Finsko) a těmi nejslabšími (Rumunsko, Bulharsko) je velká                 mezera

·         Celých 44 % Evropanů  nemá ani základní digitální dovednosti (elektronická pošta)

·         Zároveň roste počet uživatelů: 79 % používá internet aspoň jednou týdně, oproti 76 % před rokem

·         70 % uživatelů internetu čte zprávy on-line, oproti 64 % v roce 2013

Jak je na tom vaše země s digitální transformací? Evropa je na dobré cestě, ale mnohé země mají ještě co dohánět

Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2017 ukazuje, že EU dosáhla pokroku, ale mezi nejdůležitějšími digitálními hráči a zeměmi, které vykazují nižší výkonnost, je stále příliš velká mezera. K využití všech výhod jednotného digitálního trhu je třeba vynaložit více úsilí a investic. 

Evropská komise dnes zveřejnila výsledky Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2017. Tento index uvádí výkonnost 28 členských států EU v široké řadě oblastí, od konektivity a digitálních dovedností až po digitalizaci podniků a veřejných služeb.

Andrus Ansip, místopředseda Komise pro jednotný digitální trh, k tomu řekl: „Evropa se stále více digitalizuje, ale mnoho zemí musí zintenzivnit své úsilí. Všechny členské státy by měly více investovat, aby mohly plně využívat výhod jednotného digitálního trhu. Nechceme dvourychlostní digitální Evropu. Naopak bychom měli spolupracovat na tom, aby Evropská unie dosáhla v digitální oblasti na světové scéně vedoucího postavení.“

Z indexu vyplývá, že EU celkově pokročila a ve srovnání s loňským rokem zlepšila své výsledky v digitální oblasti o 3 procentní body[1], ale pokrok by mohl postupovat rychlejším tempem a mezi členskými státy existují rozdíly (digitální mezera mezi zeměmi s nejvyšší a nejnižší mírou digitalizace činí 37 procentních bodů ve srovnání s 36 procentními body v roce 2014). Na špičce indexu DESI jsou v letošním roce Dánsko, Finsko, Švédsko a Nizozemsko, po kterých následují Lucembursko, Belgie, Spojené království, Irsko, Estonsko a Rakousko. Tři nejlepší digitální hráči v EU jsou na vedoucích pozicích rovněž celosvětově a předstihli Jižní Koreu, Japonsko a Spojené státy. Ze zemí EU dosáhly největšího pokroku Slovensko a Slovinsko. I přes mírné zlepšení některé členské státy jako Polsko, Chorvatsko, Itálie, Řecko, Bulharsko a Rumunsko ve srovnání s průměrem EU ve svém digitálním rozvoji stále zaostávají. Profily jednotlivých zemí jsou k dispozici online. Komise již předložila všechny hlavní iniciativy, které jsou součástí strategie pro jednotný digitální trh. Evropský parlament a členské státy by měly tyto návrhy přijmout co nejdříve, aby mohla Evropa v co největší míře využívat digitálních příležitostí.

S ohledem na výsledky indexu DESI Komise v květnu představí přezkum strategie jednotného digitálního trhu v polovině období, v němž nastíní další úsilí nebo legislativní návrhy nezbytné k řešení budoucích úkolů.

Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) uvádí:

Konektivita se zlepšila, ale stále nepostačuje k řešení budoucích potřeb.

• 76 % evropských domácností má přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení (o rychlosti alespoň 30 Mb/s) a v některých členských státech má velký podíl těchto domácností již přístup k sítím poskytujícím rychlosti 100 Mb/s nebo vyšší. Více než 25 % domácností si rychlé širokopásmové připojení předplatilo.
• Počet předplacených mobilních datových připojení je rovněž na vzestupu: zatímco v roce 2013 mělo připojení předplaceno 58 obyvatel ze 100, v roce 2016 to již bylo 84.
• Mobilní služby 4. generace (4G) pokrývají 84 % obyvatel EU.

To vše ale nestačí k uspokojení rostoucích potřeb týkajících se rychlosti, kvality a spolehlivosti propojení v budoucnosti. Internetový provoz roste o 20 % ročně a v mobilních sítích dokonce o více než 40 %. Evropský parlament a Rada v současné době projednávají návrhy Komise na přepracování předpisů EU v oblasti telekomunikací a na podporu investic do sítí s velmi vysokou kapacitou, které mají uspokojit stále větší nároky Evropanů v oblasti propojení, jakož i strategické cíle pro gigabitovou společnost v roce 2025. Členské státy by rovněž měly znásobit své úsilí o splnění cílů, pokud jde o harmonizované přidělování spektra, které nyní zahrnuje pásmo 700 MHz, aby příští generaci komunikačních sítí (5G) bylo možno všeobecně zavést od roku 2020. K zajištění bezdrátového pokrytí a nových přeshraničních služeb má zásadní význam koordinace spektra v EU. Kromě toho budou obce z celé Evropy v rámci iniciativy Komise WiFi4EU moci brzy žádat o finanční prostředky na zavedení bezplatného připojení Wi-Fi na veřejných prostranstvích.

EU má více specialistů v digitální oblasti než kdy předtím, ale mezera v dovednostech stále přetrvává.

• EU má více absolventů v oblastech přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky než kdy předtím (19 absolventů na 1 000 obyvatel mezi 20. a 30. rokem věku).
• Trh práce nabízí více specialistů v oblasti IKT (3,5 % v roce 2015 oproti 3,2 % v roce 2012).
• Téměř polovina Evropanů (44 %) nemá ani základní digitální dovednosti, jako je používání elektronické pošty, editačních nástrojů nebo instalace nového zařízení.

Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa, která byla zahájena v prosinci 2016 jako součást agendy dovedností pro Evropu, spolupracuje s členskými státy, průmyslem a sociálními partnery na významném rozšíření zdrojů digitálního talentu a na tom, aby jednotlivci i obecně pracovní síla v Evropě byli vybaveni potřebnými digitálními dovednostmi. 

Evropané stále více využívají digitálních služeb.

• 79 % Evropanů používá internet alespoň jednou týdně, což je ve srovnání s rokem 2016 nárůst o 3 procentní body:

o 78 % uživatelů internetu hraje nebo stahuje hudbu, filmy, fotografie či hry,

o 70 % evropských uživatelů internetu čte zprávy online (v roce 2013 to bylo 64 %),

o 63 % používá sociální sítě (ve srovnání s 57 % v roce 2013),

o 66 % nakupuje online (61 % v roce 2013),

o 59 % používá internetové bankovnictví (56 % v roce 2013),

o 39 % používá internet k telefonování (33 % v roce 2013).

Komise v rámci strategie pro jednotný digitální trh pracuje na zvyšování důvěry ve svět online. V květnu 2018 vstoupí v platnost nová pravidla EU o ochraně údajů, jež budou doprovázet nová pravidla o ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací. Komise rovněž pracuje na tom, aby bylo přes hranice zpřístupněno více obsahu na internetu. Od počátku roku 2018 budou Evropané navíc moci využívat své předplacené online služby a sledovat filmy, poslouchat hudbu, hrát videohry a číst e-knihy při cestování v rámci EU. Komise rovněž předložila návrh, který má vysílacím společnostem usnadnit přenášení programů online v jiných členských státech EU.

Podniky se stále více digitalizují, ale objem elektronického obchodování roste pomalu.

• Evropské podniky stále více využívají digitálních technologií, jako je podnikový software pro elektronické sdílení informací (26 % podniků v roce 2013 a 36 % v roce 2015) nebo zasílání elektronických faktur (10 % v roce 2013 a 18 % v roce 2016).
• Došlo rovněž k mírnému zvýšení objemu elektronického obchodování (ze 14 % malých a středních podniků v roce 2013 na 17 % v roce 2016). Méně než polovina těchto podniků však prodává své výrobky do jiných členských států EU.

V roce 2016 navrhla Komise nová pravidla na posílení elektronického obchodování zaměřená na řešení problému zeměpisného blokování, zajištění cenově dostupnějšího a efektivnějšího přeshraničního doručování balíků a posílení důvěry spotřebitelů lepší ochranou a prosazováním pravidel. Navrhla rovněž zjednodušit prostředí v oblasti DPH pro podniky provozující elektronický obchod v EU. Jakmile budou tyto iniciativy přijaty Evropským parlamentem a členskými státy, bude prodej a nákup přes hranice pro obyvatele a podniky jednodušší.

Evropané více využívají veřejných služeb online.

• 34 % uživatelů internetu podalo formuláře veřejné správě namísto podání v tištěné podobě elektronicky (nárůst z 27 % v roce 2013).

Online je k dispozici stále více sofistikovaných služeb, například služby umožňující lidem používat internet k informování úřadů o novém bydlišti, narození dítěte a dalších významných událostech. Komise v rámci akčního plánu „eGovernment“ spustí jednotnou digitální bránu, která umožní jednoduchý přístup online k informacím o jednotném trhu, iniciativu k další digitalizaci práva obchodních společností a správy a řízení společností a rovněž aktualizovaný Evropský rámec interoperability.

Souvislosti

Index DESI je souborný index k měření pokroku členských států EU na cestě k digitální ekonomice a společnosti. Shrnuje řadu relevantních ukazatelů o aktuální kombinaci digitálních politik EU. Index DESI má za cíl pomoci zemím EU určit oblasti, jež vyžadují prioritní investice a opatření, aby byl vytvořen skutečný jednotný digitální trh, který je jednou z hlavních priorit Komise.

V květnu 2017 Komise ve své zprávě o digitálním pokroku, která doplňuje evropský semestr, využije zjištění indexu DESI a představí hloubkové posouzení toho, jak EU a členské státy pokračují v digitálním rozvoji, a vymezí možná opatření ke zlepšení výsledků v digitální oblasti v jednotlivých členských státech.