Když dříve nájemce neplatil nájem, musel mu pronajímatel dát výpověď s tříměsíční výpovědní dobou a zajistit přístřeší. Od 1. 1. 2014 je výpověď bez výpovědní doby a jakékoliv náhrady.

Předchozí občanský zákoník (platný do 31. 12. 2013) stanovil, že v případě, kdy nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, může mu být ukončen nájemní vztah výpovědí. Výpovědní lhůta činila tři měsíce. Skončil-li nájemní poměr z uvedeného důvodu, zajišťoval pronajímatel nájemci přístřeší, tedy dočasné ubytování do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění jeho bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby, nejdéle však na dobu 6 měsíců. Nájemce navíc nebyl povinen byt vyklidit, pokud podal ve lhůtě šedesáti dnů ode dne doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi a nebylo pravomocně skončeno soudní řízení o něm. Proto bylo vystěhování neplatičů velmi problematické.

Nový občanský zákoník je přísnější. V § 2291 stanoví, že poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal zpět, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu, přičemž považuje za porušování povinnosti nájemce zvlášť hrubým způsobem to, když nezaplatil nájemné a náklady na služby za dobu alespoň 3 měsíců. Bytové náhrady se neposkytují. Dluh tedy musí přesáhnout hodnotu tří měsíčních nájmů (tzn. nezaplacení třeba jen části nájemného i za čtvrtý měsíc).

Jedinou obranou nájemce před neplatnou nebo neodůvodněnou výpovědí z nájmu bytu je návrh na přezkum oprávněnosti výpovědi.

Výpověď nájemní smlouvy při dlouhodobém neplacení nájemného je nejzávažnějším postihem za porušování povinností nájemce.

S postihy je však třeba počítat i při méně závažných porušeních povinností. Jedná se zejména o nedodržování termínu splatnosti nájemného.

Ve většině případů je termín splatnosti nájemného dohodnut v nájemní smlouvě. Nájemce však musí počítat s tím, že nájemné se má za uhrazené až okamžikem, kdy částka dorazí k pronajímateli. U bezhotovostní platby tedy až připsáním na jeho účet, nikoli okamžikem, kdy je zadán příkaz k platbě. Pokud nebude zaplaceno nájemné včas, dostává se nájemce jako dlužník do prodlení s plněním svých povinností. V takovém případě má pronajímatel právo účtovat úrok z prodlení. Výše tohoto úroku se vypočítává součtem repo sazby stanovené Českou národní bankou a osmi procentních bodů, v současné době činí 8,05 z dlužné částky. Tento úrok je počítán ročně, avšak naskakuje každým uplynulým dnem, o který byla platba zpožděna.

Kromě toho může také hrozit i poplatek z prodlení při nezaplacení nákladů služeb spojených s užíváním bytu (např. dodávky vody, tepla, provozu výtahu, osvětlení společných prostor v domě apod.) ani do 5 dnů po jejich splatnosti. Poplatek z prodlení činí za každý den prodlení jedno promile dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc prodlení.

Důležité upozornění na závěr:

Ukončením nájemní smlouvy výpovědí z nájmu není dluh na nájemném v žádném případě smazán. Za nájemcem stále zůstává tento dluh, který je povinen uhradit. Pronajímatel se u soudu může domáhat svého nároku a celá částka dluhu se tak může navýšit o náklady soudního řízení a případné následné exekuce.