Česká lékařská komora (ČLK) nedávno, v souvislosti s blížícími se říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny, uspořádala předvolební konferenci se zástupci poltických stran a hnutí, které mají reálnou šanci překročit pětiprocentní hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Česká lékařská komora, na stránkách svého měsíčníku Tempus Medicorum, postupně zveřejňuje odpovědi představitelů těchto politických stran na otázky, které jim položila.

Jedním z politiků, kteří odpověděli na otázky ČLK, je Adam Vojtěch, z hnutí ANO, který, za toto hnutí, aspiruje na funkci ministra zdravotnictví v příští vládě, to je po říjnových volbách.

Jak zajistit ekonomickou udržitelnost zdravotnictví

Na otázku redakce měsíčníku Tempus Medicorum, to je, jak zajistit ekonomickou udržitelnost zdravotnictví, Adam Vojtěch odpověděl, že, vzhledem k deficitnímu hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění v posledních letech, daného zejména nastavením úhradových vyhlášek, bude zjevně nutné systém z krátkodobého hlediska stabilizovat, a to prostřednictvím valorizace platby za státní pojištěnce. Podle něho je však nutné udělat následně další kroky tak, aby se systém opět nedostal do stejné situace a byl skutečně ekonomicky udržitelný. Musí se dát znovu smysl dohodovacímu řízení, které má být nastaveno ve prospěch dohody, nikoliv nedohody.

Zároveň konstatoval, že klíčem k ekonomické udržitelnosti systému, je rovněž udržitelná struktura péče, kde musejí hrát mnohem aktivnější roli zdravotní pojišťovny, aby nebyla ze státních prostředků hrazena péče, která nepřináší přidanou hodnotu ani pacientům, ani systému, jako takovému. Přičemž upozornil, že s tím souvisí i silná role primární péče, to je u praktických lékařů, která zajistí, že pacient nebude nucen využívat dražší formy péče, pokud to není nutné. Podle něho to samé platí například o domácí péči versus péči ústavní. Využívejme efektivnější způsoby péče. Klíčová je, podle něho, rovněž i podpora prevence, která povede k tomu, že se zastaví nárůst počtu pacientů s chronickými chorobami, které představují největší břímě pro zdravotnictví. „Pokud se nám toto povede, pokud dosáhneme toho, že lidé budou stárnout ve zdraví, pak to bude znamenat i udržitelnost celého systému,“ dodal.

Kde se dá ušetřit?

Následovala otázka, kde se dá ušetřit. Adam Vojtěch zopakoval základní tezi z předchozí odpovědi, to je, že největší úspora se zajistí, pokud bude pacient směrován do efektivnější formy péče, a pokud se bude investovat do prevence. Podle něho je potřebné, to je v rámci nastavení posuzování nákladové efektivity nejen léků, ale i zdravotnických prostředků či výkonů, vidět i potenciál úspor tak, aby byly hrazeny jen takové technologie a výkony, které splňují nákladovou efektivitu. „Jsem i pro společné nákupy ve státem řízených nemocnicích, a to včetně centrální správy nemovitostí a centralizovaného řešení obslužných služeb, jako je úklid, ostraha apod,“ řekl Adam Vojtěch.

Jak zajistit personální udržitelnost zdravotnictví?

K další otázce, která se týkala personální udržitelnosti zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že je jednoznačně pro to, aby se u nás pokračovalo v programu, který byl zahájen, za jeho předchozího působení ve funkci ministra zdravotnictví, to je, aby se dále posílilo financování lékařských fakult směrem k navýšení počtu studentů v češtině, a snížení počtu anglicky mluvících studentů. Načež dodal, že také podporuje i navýšení počtu studentů v nelékařských oborech.

„V případě sester jsem přesvědčen o tom, že nemají dělat papírování, to mají dělat administrativní pracovníci či nástroje umělé inteligence, které jsou již dnes k dispozici a je třeba je začít šířeji využívat. V moderních systémech zdravotnictví vidíme, že sestry, respektive nelékařští pracovníci, mají výrazně více kompetencí. Jsem přesvědčen, že u nás bychom měli jít stejnou cestou tak, abychom využili cenný čas lékaře tam, kde je jeho odbornost nenahraditelná,“ zdůraznil Adam Vojtěch nutnost posílení role zdravotních sester a nelékařských pracovníků v systému českého zdravotnictví.

Načež pokračoval s tím, že pokud jde o motivaci mladých lékařů k výběru potřebných oborů, je nutné začít již v rámci pregraduálního vzdělávání. Uvedl, že z výzkumů plyne, že čím dříve se medici dostanou k určitému oboru, tím větší je šance, že si daný obor poté zvolí, v rámci své specializace. To, podle něho, může být řešením například pro obor psychiatrie. Přičemž dále konstatoval, že v rámci specializačního vzdělávání, je nutné maximálně využít potenciál rezidenčních míst. Ať z hlediska oborů, nebo lokalit. Načež dodal, že je pro systém, kdy se budou více diferencovat dotace na rezidenční místa, a to na základě jejich nedostupnosti. „V místech s horší dostupností je nutné výrazně navýšit dotaci a zajistit, že peníze půjdou za mladým lékařem. Výměnou za čerpání takovéto finanční podpory by se měl mladý lékař zavázat, že v daném regionu po atestaci určitý čas zůstane,“ prohlásil Adam Vojtěch.

Jak zvýšit atraktivitu práce ve zdravotnictví?

Na otázku, jak zvýšit atraktivitu práce ve zdravotnictví, Adam Vojtěch reagoval, že podporuje, aby byli zdravotníci adekvátně odměněni, ale považuje za značně problematické, aby stát ukládal soukromým poskytovatelům, jak mají platit své zaměstnance. Vidí v tom i potenciální konflikt s ústavním pořádkem. Podle něho je mnohem lepší variantou klást důraz na kolektivní vyjednávání, jak je to vidět ve vyspělých zemích, jako je například Finsko. „Platí, že bychom měli usilovat o to, aby byl dodržován zákoník práce. K tomu bude nutné změnit strukturu poskytované péče v nemocnicích, a stejně tak pracovat na zlepšení pracovních podmínek pro ženy-matky, například skrze flexibilnější pracovní úvazky či vytváření dětských skupin a školek při nemocnicích. Pokud jde o lepší právní ochranu a benefity pro zdravotníky, jsem otevřen debatě nad konkrétními návrhy,“ vysvětlil Adam Vojtěch.

Jak změnit specializační vzdělávání lékařů?

Následovala otázka odborného charakteru, a to, jak se má změnit specializační vzdělávání lékařů. Adam Vojtěch řekl, že specializační vzdělávání potřebuje především stabilitu a predikovatelnost (předvídatelnost). Načež řekl, že „není dobře, pokud dochází k častým změnám. Obecně však podporuji, aby specializační vzdělávání bylo více prováděno v regionálních nemocnicích, aby byl silnější vztah mezi školitelem a školencem, a rovněž aby byla snadnější prostupnost mezi obory. Za zásadní považuji zaměřit se zejména na kvalitu specializačního vzdělávání, aby mladý lékař skutečně získal potřebné kompetence. K tomu je nutné vyhodnocovat na základě zpětné vazby od mladých lékařů kvalitu specializačního vzdělávání na jednotlivých akreditovaných pracovištích. Proces je rovněž nezbytné elektronizovat, abychom opustili, archaické, papírové desky. Zapojení ambulantních specialistů do vzdělávání je zajímavá myšlenka.“

Jak zlepšit dostupnost zdravotní péče a jak mírnit regionální rozdíly?

Na otázku, jak zlepšit dostupnost zdravotní péče a jak mírnit regionální rozdíly, Adam Vojtěch reagoval slovy, že obecně podporuje sbližování úhrad. Načež dodal, že zahájení úhrad akutní lůžkové péče, podle CZ DRG (systém klasifikace hospitalizačních případů v akutní lůžkové péči – pozn. red.), za jeho působení na Ministerstvu zdravotnictví ČR, bylo jedním z důležitých kroků v tomto směru. Na druhou stranu, podle něho, je zřejmé, že je třeba nechat prostor pro individuální úhradovou politiku, například v případě nutnosti bonifikace poskytovatele v místech se zhoršenou dostupností.

Pokud jde o seznam zdravotních výkonů, je v prvé řadě nutné nastavit standardizovaný proces hodnocení nákladové efektivity u výkonů stávajících i nově vstupujících do seznamu výkonů. „Do té doby není možné hovořit o ceníku, pokud výkony neprojdou takovýmto posouzením, abychom věděli, že to, co hradíme, je skutečně nákladově efektivní,“ konstatoval.

Adam Vojtěch dále sdělil, že plně podporuje spolupráci a dělbu práce, v rámci regionálních nemocnic, stejně tak jako rozvoj jednodenní péče. Podle něho to obecně souvisí s tématem ekonomické udržitelnosti, kdy je zřejmé, že vzhledem k setrvale klesající produkci v akutní lůžkové péči, musí dojít k transformaci sítě nemocnic. Tedy nikoliv rušení, ale změně struktury péče tak, aby odpovídala potřebám pacientů, demografickému vývoji a přesunu těžiště z hospitalizací do ambulantního řešení léčby, stacionářů, jednodenní péče apod. Jde ostatně o trend, který vidíme ve všech vyspělých zdravotnických systémech, a mohli bychom tak vyřešit i otázku nežádoucích přesčasů. Souhlasí s vytvořením sítě lékařské pohotovostní služby, která má fungovat při urgentních příjmech, podobně je namístě mít i síť pohotovostních lékáren.

Jak reagovat na stárnutí populace?

Na otázku, jak reagovat na stárnutí populace, Adam Vojtěch řekl, že, v souladu s jeho předchozí odpovědí, je nutné zdůraznit potřebu transformace lůžek akutních na lůžka následné a dlouhodobé péče, a samozřejmě podporovat rozvoj zdravotněsociálních služeb. Zároveň je přesvědčen, že základem musí být domácí péče, neboť je zřejmé, že v souvislosti se stárnutím populace, bude velmi složité pokrýt veškeré potřeby skrze institucionální péči. Naopak, domácí péče je, podle něho, výhodná pro pacienta, neboť zůstává v prostředí domova, i pro systém, neboť tato péče je výrazně efektivnější. Přičemž zdůraznil, že namístě je podpořit i osoby pečující.

Jak zlepšit zdravotní stav populace?

Na otázku, jak zlepšit zdravotní stav populace, Adam Vojtěch odvětil, že pro zlepšení zdravotního stavu populace je nezbytné začít již od školy či od předškolního vzdělávání, a to výukou ke zdravotní gramotnosti, ale i pohybem, který k tomuto patří. Nemusí jít nutně jen o více hodin tělocviku, ale obecně o přirozený pohyb, aktivní přestávky apod. Osobně je zastáncem zdravotní daně, ale, podle něho, je nutné objektivně přiznat, že takováto daňová asignace vždy naráží na odpor Ministerstva financí ČR. Je zásadní podporovat preventivní programy, a především motivovat občany, aby se těchto programů prevence účastnili, a to i skrze finanční bonusy ze strany zdravotních pojišťoven. Do podpory prevence chce více zapojit i zaměstnavatele. Podpora sekundární a terciární prevence, skrze úhradové mechanismy, je zcela namístě.

Jak zvýšit zdravotní bezpečnost občanů?

Na otázku, jak zvýšit zdravotní bezpečnost občanů, Adam Vojtěch řekl, že hygienická služba potřebuje reformu a centralizaci řízení, byť samozřejmě bude nutné zachovat vazby na region, ve kterém se příslušná krajská hygienická stanice nachází. Za stejně zásadní však považuj rovněž nutnost restrukturalizace Státního zdravotního ústavu tak, aby šlo o moderní instituci pro veřejné zdraví 21. století, tak jak je to vidět v řadě jiných zemí. To je v instituci, která bude pracovat s daty, analyzovat je, a navrhovat opatření a intervence, jak v případě infekčních chorob, tak u chorob nepřenosných, které představují zásadní dopady na veřejné zdraví. Takováto instituce musí být vybavena, jak finančně, tak personálně.

V případě zdravotnické záchranné služby považuje za užitečné, aby skrze metodické řízení docházelo ke sjednocování postupů, vybavení apod., ovšem nevidí velký rozdíl v tom, pokud bude financována ze strany krajů, či ze strany státu. Stále jde o stejné veřejné prostředky, jen přerozdělené. Digitalizace je zcela zásadním předpokladem pro efektivitu zdravotního systému u nás. Na příkladu elektronické preskripce je vidět, že nejde o žádného „strašáka“, ale pokud bude dobře provedena, je ku prospěchu pacientů, zdravotníků i celého systému, a to z důvodu většího komfortu, bezpečnosti, transparentnosti a úspory finančních prostředků. „Po vzoru vyspělých zemí bychom měli směřovat k bezpapírovému zdravotnictví. Důsledné dodržování principů medicíny založené na důkazech považuji za conditio sine qua non,“ řekl Adam Vojtěch.

A co Česká lékařská komora?

Pokud o další vývoj či změny v České lékařské komoře, jak se o tom ve zdravotnické veřejnosti, nyní hovoří, Adam Vojtěch je toho názoru, že i nadále bude zachováno povinné členství v ČLK, ale i v dalších profesních komorách. Proto není namístě rušit povinné členství pouze v ČLK. Nepovažuje však za nutné posilovat kompetence ČLK. Důležité je, aby důsledně využívala kompetence, které aktuálně má, ze zákona, k dispozici.

Proč by občané měli volit ANO?

Na otázku, proč by občané měli volit hnutí ANO, Adam Vojtěch odpověděl, že zdravotnictví zůstává, pro hnutí ANO, jednoznačnou prioritou, stejně jako jím bylo, když hnutí Ano vedlo rezort zdravotnictví mezi lety 2018 a 2021. Načež dodal, že, navzdory bezprecedentní krizi, způsobené pandemií covidu-19, se, hnutí ANO, i v době největší zátěže našeho zdravotnictví, podařilo nastartovat klíčové změny, včetně digitalizace, zvýšení dostupnosti zdravotní péče a preventivních programů a do té doby bezprecedentního růstu v odměňování zdravotnických pracovníků. Tyto kroky, podle něho, položily základ pro udržitelný rozvoj zdravotnictví. Zároveň však upozornil, že systém našeho zdravotnictví čelí dnes zásadním výzvám, jako je stárnutí populace, nárůst chronických a duševních onemocnění, stále ještě nedostatečné podpoře prevence a vnitřní neefektivitě systému. Zdůraznil, že na tyto problémy je třeba reagovat komplexně a inovativně. „Jsme připraveni nabídnout zkušenosti s řízením resortu zdravotnictví, naslouchat a činit rozhodnutí ve prospěch pacientů, zdravotníků a celého systému,“ prohlásil Adam Vojtěch.

Miroslav Svoboda

Zdroj: ČLK – Tempus Medicorum