Komise zveřejnila novou interaktivní mapu regionální konkurenceschopnosti

·         Jeden z nejzajímavějších pohledů na to, jak je na tom ČR s konkurenceschopností

·         Praha a Střední Čechy se vyrovnají úspěšným regionům západní Evropy

·         Nejhůř dopadá v rámci ČR region Severozápad – i ten však vykazuje vyšší skóre než většina východních regionů EU

·         Celkově vychází z porovnání ČR oproti "novým" státům EU o něco lépe, za úspěšnými "matadory" EU ale výrazně zaostává

·         Dobře jsou na tom regiony v ČR např. v oblasti technologické připravenosti. Naopak na štíru jsou v inovacích.

Komise dnes zveřejnila již třetí edici indexu regionální konkurenceschopnosti pro 263 regionů EU – studii poskytující regionům užitečný přehled, který může zlepšit jejich hospodářskou výkonnost.

Regionální konkurenceschopnost je schopnost regionu nabízet firmám a obyvatelům atraktivní a udržitelné prostředí pro život a práci.

Novinkou edice 2016 je interaktivní internetový nástroj, který umožňuje podrobnější analýzu a srovnání jednotlivých regionů, a to buď vůči regionům s podobným HDP na osobu, nebo vůči všem regionům EU. Uživatelé si teď budou moci snadněji najít, jak si jejich region stojí v oblasti inovací, veřejné správy, dopravy, digitální infrastruktury, zdravotnictví nebo lidského kapitálu. Nástroj je navržen tak, aby také pomohl regionům určit jejich silné a slabé stránky a stanovit investiční priority při přípravě jejich rozvojových strategií.

Komisařka pro regionální politiku Corina Crețuová uvedla: „Tento index je cenný nástroj pro lepší tvorbu politik. Podporuje úsilí, které Komise vyvíjí v podobě investování prostředků z politiky soudržnosti, pokud jde o posílení strukturálních reforem a kapacit pro inovace v regionech EU. Jelikož je každý region jedinečný, poskytujeme jim podporu šitou na míru, aby se zlepšilo jejich postavení a mohly těžit ze svých silných stránek a předností. Jde zejména o naše regionální strategie pro inteligentní specializaci.“

Obecně vzato jsou výsledky z roku 2016 v souladu s výsledky z roku 2013. Opět lze vysledovat polycentrický vzorec, v rámci kterého jsou hlavní hnací silou konkurenceschopnosti silné oblasti hlavních měst a metropolitní oblasti. Ve většině zemí severozápadní Evropy je vidět efekt přelévání, který je mnohem méně znatelný v regionech na východě a jihu EU. V řadě případů byly zaznamenány výrazné vnitrostátní variace, které způsobuje rozdíl mezi výrazně nejvýkonnějším regionem hlavního města a ostatními regiony v dané zemi.

V porovnání s předchozími dvěma edicemi, jež byly zveřejněny v letech 2010 a 2013, zlepšily své skóre Malta a několik regionů ve Francii, Německu, Švédsku, Portugalsku a Spojeném království, zatímco na Kypru a v regionech v Řecku, Irsku a v nedávné době i v Nizozemsku se skóre zhoršilo. Ve východních regionech EU zůstala konkurenceschopnost převážně na stejné úrovni.

Souvislosti

Index regionální konkurenceschopnosti, který je zveřejňován každé tři roky již od roku 2010, umožňuje regionům monitorovat a hodnotit svůj rozvoj v průběhu času a ve srovnání s jinými regiony. Index je prvním opatřením, které ukazuje konkurenceschopnost regionů EU z evropské perspektivy. Staví na přístupu, jejž využívá index globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra.

Index regionální konkurenceschopnosti je založen na statistických regionech NUTS 2 (společná klasifikace územních statistických jednotek), přičemž regiony NUTS 2, které jsou součástí stejné funkční městské oblasti, jsou posuzovány jako jeden celek. Díky tomu index regionální konkurenceschopnosti plně zachycuje dovednosti dostupné na místním trhu práce.

Index regionální konkurenceschopnosti je složen z 11 pilířů, které popisují různé aspekty konkurenceschopnosti. Prostřednictvím těchto pilířů index posuzuje přednosti a slabiny každého regionu.

Jsou rozděleny do tří skupin: základní, efektivita a inovace. Do „základní“ skupiny patří pět pilířů: 1) instituce; 2) makroekonomická stabilita; 3) infrastruktura; 4) zdravotnictví a 5) základní vzdělávání. Jsou to pilíře, které jsou základními hnacími prvky všech typů ekonomik.

S tím, jak se regionální hospodářství rozvíjí a zvyšuje svou konkurenceschopnost, přicházejí na řadu faktory související s kvalifikovanější pracovní silou a efektivnějším pracovním trhem, které jsou součástí skupiny „efektivita“. Ta obsahuje tři pilíře: 6) vyšší vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení; 7) efektivita pracovního trhu a 8) velikost trhu. V nejrozvinutější vývojové etapě regionální ekonomiky se pozornost soustřeďuje na hnací mechanismy zlepšení soustředěné ve skupině „inovace“, jejíž součástí jsou tři pilíře: 9) technologická připravenost; 10) sofistikovanost podnikání a 11) inovace.