Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 20.06.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Řada článků v médiích upozorňuje na krizi na světovém cukerním trhu. Přetrvává převis nabídky a exportní tlak velkých producentských zemí - hlavně Brazílie a Indie. Na hlavní světové burze na bílý cukr v Londýně ceny cukru klesly na svá minima, pak prošly určitým oživením, ale po přepočtu se stále obchoduje za ceny po přepočtu nižší jak 9.500 Kč/t. Pěstitelé v Evropě přistupují ke snižování osevních ploch cukrovky. Pěstování cukrové řepy dále vadí sucho, které je v Evropě větší a větší. Pokles světových cen bílého cukru má samozřejmě vliv i na snižování výkupní ceny cukrovky, (která jde až pod úroveň v r. 2017 zrušené minimální ceny). Na čtvrteční tiskové konferenci Zemědělského svazu (ZS) ČR to přítomným novinářům oznámili: předseda ZS ČR Martin Pýcha, dále předseda Svazu pěstitelů cukrovky Čech Otakar Šašek a ředitel cukrovarnické společnosti Tereos TTD v Dobrovicích Oldřich Reinbergr.

Podle představitelů Agrární komory ČR o špatné situaci ve výrobní vertikále cukrovka/cukr v r. 2019 v Lucemburku jednala Rada EU pro zemědělství a rybářství. Evropská komise založila skupinu k řešení problémů v této vertikále, a to včetně pěstitelů cukrové řepy. Od 1. 10. 2017 v EU neexistují cukerné kvóty a producenti cukrovky a cukru musejí být schopni udržet krok se světovou konkurencí. Kvóty fungovaly cca 50 let, poprvé byly zavedeny v roce 1968 v tehdejším Evropském hospodářském společenství (EHS). Avšak, jak se po zrušení kvót, se přirozeně konkurenční boj mezi hlavními producenty cukru ve světě vyostřil, a to i mezi EU a USA. Zatímco v EU se pěstuje cukrovka bez genetických modifikací a za posledních 10 let se vynaložené náklady zvýšily o polovinu, v USA se pěstuje cukrovka GMO (geneticky modifikovaná cukrovka) s nižšími náklady a kromě toho tam zcela dominuje cukr vyráběný z cukrové třtiny. V souvislosti s propady cen cukrové řepy, a z ní vyráběného cukru, byly vznášeny požadavky na bývalého evropského komisaře pro zemědělství Phila Hogana, aby pěstování cukrovky a výrobě cukru v rámci EU pomohl. Komisař to odmítl s tím, že producenti o nových podnikatelských podmínkách v tomto odvětví, tj. zrušení kvót atd., věděli a měli čas se na ně připravit.

Český ministr zemědělství Miroslav Toman v Bruselu opakovaně podrobil kritice to, že ceny cukru dramaticky klesají a apeloval na zavedení přímé pomoci pěstitelům cukrovky. Bílý cukr je velmi levný a táhne to dolů i ceny cukrovky. Může za to mj. zrušení kvót a zároveň i světová nadprodukce cukru. Též se mluví o dotování neboli nadstandartní podpoře vývozu cukru z některých zemí, která následně dělá vývozní ceny neoprávněně nízkými, což se doposud děje i u jiných komodit.

Ve Velké Británii se uvádí základní cena cukrové řepy placená producentům řepy, a to při jednoročním kontraktu, ve výši 22,5 GBP/t, což je po přepočtu cca 660 Kč/t. Britský svaz NFu Sugar znovu podrobil kritice nízké světové ceny cukru i nízkou průměrnou cenu cukru v EU. Mj. upozornil, že společnost Suedzucker v rámci své restrukturalizace uzavře 5 cukrovarů v Evropě.

Novináři se na tiskové konfrenci dále dozvěděli, že ceny cukrovky placené zemědělcům se až na ojedinělé výjimky neuvádějí. Uvádějí se  až ceny cukru); na burzách se s cukrovkou neobchoduje, obchoduje se až s cukrem (na největší světové burze na bílý cukr LIFFE v Londýně a v Americe se třtinovým cukrem). Od roku 2009 až do 30. září 2017 (ukončení kvótového režimu) minimální cena činila 26,3 EUR/t (při cukernatosti 16 %), což je po přepočtu dle vývoje směnného kurzu cca 660 až 720 Kč/t. Skutečné realizační ceny cukrovky bývaly vyšší, ale pak se začaly stále více sbližovat s úrovní minimální ceny. Cena cukrovky ze sklizně roku 2013 byla v Rakousku a Německu cca 35 EUR/t (cca 900 Kč/t), v r. 2014 to bylo 30 EUR/t a pak šla realizační cena cukrovky k úrovni minimální ceny (cca okolo úrovně 700-800 Kč/t). A pak až pod ní.

Jedním z největších pěstitelů cukrovky v Evropě je Velká Británie. Zatímco tam byla kontraktační cena cukrovky v hospodářském roce 2014/2015 po přepočtu přes 1.100 Kč/t, v r. 2015/2016 se snížila na 800 Kč/t. Na r. 2016/2017 byla cena po přepočtu okolo 700 Kč/t. Kontraktační cena cukrovky (dle britského svazu NFU Sugar) na období 2017/2018 po přepočtu byla 650 Kč/t. Na 2019/2020 činí cena po přepočtu 550-600 Kč/t (konkrétní výše mj. podléhá výkyvům kurzu).

Dostupné jsou také slovenské ceny cukrovky (dle Slovenského statistického úřadu) po přepočtu 660 Kč/t v r. 2017 a 659 Kč/t za r. 2018. V r. 2019 slovenská cena cukrovky byla po přepočtu na 655 Kč/t. V r. 2019 cena cukrovky v ČR byla 693 Kč/t. Z toho je zřejmé snižování ceny cukrovky na hranici původní minimální ceny, nebo i pod ní a pod výrobní náklady. Uvádí se, že mezi cenami panuje přímá úměra: nízké ceny bílého cukru = nízká cena cukrovky. Vysoké ceny bílého cukru = vysoká cena cukrovky.

V Británii i v jiných zemích se mnozí zemědělci ptají, má za této situace, to je mj. při rozmachu třtinového cukru a nejrůznějších sladidel, přechodu na levnější GMO cukrovou řepu v USA apod., smysl ve velkém cukrovku v Evropě vůbec pěstovat? V souvislosti se zrušením výrobních kvót se všeobecně předpokládal pokles cen cukrovky o více jak o 20 %. Některé odhady cenového poklesu hovoří i o snížení o jednu třetinu oproti cenovému průměru posledních let.

Např. Svaz pěstitelů v Rakousku upozornil, že v Evropě jsou vyšší náklady než v USA vzhledem k tomu, že zde nepřevládá cukrovka GMO. Rakouský svaz rovněž upozorňuje na těžkou situaci pěstitelů, kdy nákupní ceny poklesly pod vynaložené náklady a doposud se nepodařilo odstranit cenový dumping. Odhaduje se, že tržby rakouských pěstitelů cukrovky se v r. 2015 oproti předcházejícímu roku snížily cca o 35 %.

Představitelé pěstitelů cukrové řepy a výrobců cukru u nás dále uvedli, že získat novější údaje je problematické. O ekonomice pěstování cukrové řepy se toho publikuje málo a většina informací je zpravidla pouze pro vymezené subjekty, např. pro přihlášené a pravidelně platící za informace. V poslední době se více mluví i o tom, že produkci cukru z cukrové řepy v EU znevýhodňují i náročné agro-envi standardy v rámci Společné zemědělské politiky EU, které se - v obdobné míře v zámořských zemích exportujících ve velkém cukr z cukrové třtiny - nepraktikují. Celá řada věcí je podrobována kritice, např. kácení deštného pralesa za účelem získání osevní plochy pro plodiny jdoucí na export i nízké hygienické standardy při výrobě potravin v řadě zemí. V poslední době se předmětem kritiky v Brazílii stalo to, že vůle bojovat s nelegálním kácením a farmařením i s extrémní těžbou nerostných surovin polevuje. Nejen Brazílie, což je největší světový producent cukru, klade velký důraz na agrární export. Jsou obavy, že obchodní dohoda MERCOSUR mezi EU a jihoamerickými zeměmi - v této době čekající na ratifikaci v členských zemích unie - může mj. poškodit evropské výrobce bílého cukru.

Největším producentem cukrové řepy v rámci EU jsou její nejsilnější země - Francie (28 %), SRN (23 %) a také v Evropě Velká Británie, která z unie od února 2020 odešla. Francie je světový leader ve výrobě bílého cukru z cukrové řepy. Mezi největší společnosti zabývající se cukrovou řepou/cukrem/bioetanolem/výrobou krmiv z cukrové řepy v EU patří: Suedzucker Germany, Nordzucker Germany, Tereos France, British Sugar, Danisco Denmark, Pfeifer Langen Germany, Ebro Puleva Spain, Eridania Sadam Italy, Italia Zuccheri, Cosun Netherlands. Na území ČR měla nejvyšší podíl na kvótě cukru společnost Tereos TTD. Např. v hospodářském roce 2014/2015 i 2015/2016 to bylo přes 56 %.

Zásadní změnou u nás byl konec produkční kvóty cukru ČR (372.459,207 t). SOT s cukrem (Společná organizace trhu s cukrem v EU) zcela nezanikl, ale zůstal zachován ve formě sledování vývoje trhu. Po ukončení kvótového režimu se pěstitelé cukrové řepy a cukrovary dohodnou na základní ceně komodity.

Je známo, že Česká republika přestala být cukrovarnickou velmocí a z tisíců hektarů na Hané a ve východních Čechách cukrovka zmizela. Letošní realizační ceny cukrovky dle ČSÚ jsou pod výrobními náklady: 666 Kč/t v lednu 2020 a 599 Kč/t v únoru 2020 a jsou to nižší ceny, než jaké zde byly před čtvrtstoletím, a to např. v r. 1991, kdy cena byla 851 Kč/t, v r. 1992 (835 Kč/t), ale i např. v r. 1996 (930 Kč/t). Objektivně zjištěná výše nákladů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (UZEI) na cukrovou řepu v podnicích s podvojným účetnictvím v ČR činí cca 855 Kč/t.

Na omezování spotřeby cukru má nepochybně vliv i negativní kampaň, která se proti němu vede. Je možné, že negativní zdravotní účinky bílého cukru z cukrové řepy jsou pro běžnou populaci ty nejmenší v porovnání s jinými, a to zvláště umělými sladidly, které mají v jednotce objemu sice větší sladivost, ale jsou opravdu vhodnější i zdravější?

  • Zdroj: Zemědělský svaz ČR