Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 21.06.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

V seriálu článků a rozhovorů Parlamentních listů, který je věnován „Potravinové soběstačnosti a suverénnímu státu“ byl v tomto týdnu zveřejněn rozhovor se členem Představenstva Agrární komory ČR Zdeňkem Jandejskem, který byl v uplynulých třech letech jejím prezidentem. Významný producent v rostlinné a hlavně v živočišné výrobě Zdeněk Jandejsek (předseda představenstva akciové společnosti RABBIT Trhový Štěpánov) se v tomto rozhovoru věnuje ostré diskusi, která se u nás v posledních týdnech rozvinula v souvislosti s projednáváním novely zákona po potravinách v Poslanecké sněmovně.

V úvodu svého rozhovoru říká, že zásadní odpůrci novely straší zákazníky, že pokud tuto novelu poslanci přijmou, potraviny okamžitě zdraží a v obchodech bude jen minimální výběr potravin. Agrární komora ČR s tímto jejich tvrzením zásadně nesouhlasí! Již více než dva roky komunikují představitelé agrární komory jak s poslanci, tak i s ministerstvem zemědělství, ministerstvem průmyslu a obchodu, Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR a dalšími zainteresovanými organizacemi nejen o potravinové novele, ale také o další velmi těžké novele zákona o významné tržné síle. „Svůj záměr primárně nabízet našim spotřebitelům chutné, kvalitní a bezpečné potraviny prosazujeme dlouhodobě,“ říká k tomu Zdeněk Jandejsek.

V další části rozhovoru Zdeněk Jandejsek reagoval na otázku redaktora Parlamentních listů, co vlastně znamená strategie „Z farmy na vidličku“, o níž se v současné době intenzivně hovoří v orgánech Evropské unie. Podle něho z obsahu Zelené dohody, což je jeden ze současných strategických cílů EU, vyplývají preference především takových oblastí, jako je ochrana životního prostředí, tedy zkrácení uhlíkový stopy. Což je nejen reakce na Green Deal (tedy v oficiálním překladu Nová zelená dohoda pro Evropu), ale zejména zaměření na ochranu životního prostředí, po které tak mocným hlasem volají neziskové organizace a ochranáři.

Samozřejmě, podle Zdeňka Jandejska, jde také hlavně o zdraví obyvatel České republiky prostřednictvím zabezpečení kvalitních a čerstvých potravin, které jsou u nás pod přísnou kontrolou dozorových orgánů. Pro krajinu, a samozřejmě s přínosem pro celou naši společnost, jde také tyto priority, jako je zadržování vody v půdě, celkové hospodaření s vodou, zabezpečení kvality půdy prostřednictvím vyvážené rostlinné a živočišné výroby a také o ochranu půdního fondu. V dalších rovinách se musí hovořit o stabilizaci cen potravin pro občany (při dovozech není možné ovlivnit konečné ceny), o zajištění zaměstnanosti na venkově, o zaměstnanosti v navazujících sektorech včetně potravinářského průmyslu, techniky a technologií, ale třeba i v produkci obalových materiálů, dopravě, infrastruktuře, službách apod. „Jako zásadní zde vidíme vytváření hodnot v našem domácím prostředí a ekonomice a ve zpracování surovin na konečné výrobky s přidanou hodnotou doma. Dnes totiž vyvážíme surovinu a přidaná hodnota se tvoří v zahraničí nikoliv u nás,“ uvedl Zdeněk Jandejsek.

Zároveň Zdeněk Jandejsek k otázce Parlamentních lisů, že oponenti novely zákona o potravinách tvrdí, že touto novelou chtějí zemědělci snížit marže, a tím i zisky obchodníkům, bývalý prezident Agrární komory ČR odpovídá, že cílem je snížit závislost na dovozech a postupně vybudovat vlastní potravinovou bezpečnost a soběstačnost. Podle něho se v posledních měsících, a to během tvrdých dopadů nouzového stavu a krize, ukázalo, že právě potravinová soběstačnost a bezpečnost je základem suverénního státu, který se dokáže o své občany postarat. Dále k tomu říká, všechny výše uvedené cíle, je možné řešit právě tímto zákonem o potravinách. „Náš návrh není tlakem na maloobchodní prodejce ve vztahu k jejich menším profitům, ke zvyšování cen pro spotřebitele, či v omezování obchodní činnosti ani jakýmkoliv diktátem. Jde nám o to, abychom dokázali co nejvíce reagovat na aktuální výzvy Evropské unie, a zároveň chceme vytvořit takové prostředí, aby fungovala domácí zemědělská prvovýroba a zpracování, stejně tak, jak již funguje maloobchodní prodej,“ konstatoval Zdeněk Jandejsek.

V další části rozhovoru vyjmenoval Zdeněk Jandejsek konkrétní změny, které Agrární komora ČR do novely zákona navrhla. V první řadě jde o to, zvýšit zájem maloobchodu o české domácí potraviny. V současné době často dochází k tomu, že přesto, že domácí producenti nabízejí čerstvé a kvalitní zboží, není o něj zájem. Důvodem je nákup přebytků ze zemí, kde jedno procento jejich produkce znamená v našich podmínkách až 18 procent, to znamená u nich téměř žádná ztráta u nás likvidace trhu s konkrétní komoditou. 

Za druhé jde o to, stabilizovat ceny potravin. V diskuzi o výši cen se často objevují nepravdivé tvrzení o růstu cen v případě, že bude vyšší procento domácích českých potravin. Podle Zdeňka Jandejska je pravda právě opačná. To dnes jasně dokazují ceny komodit výhradně z dovozu, jako je například květák, silnostěnná paprika a další potraviny, u kterých jde téměř o stoprocentní dovoz těchto potravin na český trh. Zatímco u produktů vyráběných v ČR nedošlo k zásadním změnám cen. Příkladem je hovězí, drůbeží nebo vepřové maso. Stejná situace je u mléka a mléčných výrobků. U vepřového dokonce došlo k velkému snížení nákupních cen, přesto ceny v maloobchodě v posledních týdnech výrazně rostly a neodpovídají cenám nákupu, dodal Zdeněk Jandejsek.

Za třetí stanovit základní doma vyráběné potraviny. Dnes jich Agrární komora ČR navrhuje 155 (u kterých bylo v minulosti běžně dosahováno 100 procentní soběstačnost) z více než 15.000 položek běžně prodávaných. Celkově jde o jedno procento z prodávaných potravin. U těchto 155 položek by mělo postupně docházet, podle původního návrhu, ke zvyšování podílu v maloobchodním prodeji z 55 procent na 85 procent v průběhu následujících 8 let. Jde ale o průměrné procento všech komodit dohromady, nikoliv u každé komodity samostatně, přičemž výpočet vychází z celkového množství zboží prodaného v kilogramech, resp. V tunách. Podle Agrární komory ČR by to neměl být problém, vždyť už dnes mnohé maloobchody uvádějí minimálně 60procentní podíl českých potravinářských výrobků.

Za čtvrté jde o výjimku u specializovaných obchodů či v případě prodejen do 200 m2 prodejní plochy. Například jde o specializované prodejny francouzských sýrů či italských těstovin a dalších potravin, kterých by se uvedený zákon netýkal.

Na otázku Parlamentních listů, jaký má tento zákon význam, a zda se změní věci k lepšímu, Zdeněk Jandejsek prohlásil, že určitě ano! Vždyť zákon se zatím jenom připravuje a už v Čechách na nejvyšších místech proti němu lobují velvyslanci z Německa, Rakouska, Belgie, Polska, Řecka a Nizozemska. Tedy země, které mají soběstačnost v základních potravinách a svoje přebytky prodávají na trzích zemí EU a taky mimo EU. Odvážili by se naši velvyslanci v uvedených zemích také lobovat na nejvyšších místech za české potraviny? Rádi bychom znali konkrétní příklad, konstatoval v závěru svého rozhovoru bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek.

  • Zdroj: Parlamentní listy