Malé regionální nemocnice nejsou diskriminované, když dostávají až dvakrát nižší platby oproti velkým nemocnicím. V rozhovoru s místopředsedou Asociace českých a moravských nemocnic Michalem Čarvašem to uvádí zpravodajský server Aktuálně.cz. Podle něho to rozhodl Ústavní soud ČR, s tím, že jako důvod uvedl, že pokud ministerstvo zdravotnictví zvýhodňuje velké nemocnice, dělá to kvůli zlepšení kvality poskytované péče. Nikoliv svévolně!

Michal Čarvaš k tomu dále poznamenal, že například slepé střevo malé nemocnice lidem odoperují stejně, ale zaplaceno za to dostanou jinak. Načež dodal, že rozdíly v tom, jaké sumy peněz platí zdravotní pojišťovny různým českým nemocnicím, jsou až dvojnásobné. Za některé výkony jsou navíc malé nemocnice penalizované, protože je mohou provádět jen vybraná centra. A to i přesto, že si tuto péči u malé nemocnice objednala samotná zdravotní pojišťovna.

Ústavní soud ČR odmítl argumentaci senátorů i malých nemocnic!

Proto se skupina 31 senátorů, ve spolupráci s Asociací českých a moravských nemocnic, obrátila na Ústavní soud ČR, a požádala o nápravu, to je sjednocení úhrad. Soud ale jejich argumenty, že jsou malé nemocnice diskriminované, odmítl. Pokud ministerstvo zdravotnictví zvýhodňuje velké nemocnice, dělá to, podle Ústavního soudu ČR, kvůli zlepšení kvality poskytované péče, nikoliv svévolně!

„Výsledkem tohoto rozhodnutí tedy bude, že některé obory z malých nemocnic zcela zmizí,“ říká k tomu Michal Čarvaš.

Na otázku redakce, zda by uvedl konkrétní případ výkonu, za který jsou malé nemocnice placené méně, odpověděl, že jde například o totální endoprotézy kyčelního kloubu. Pokud lidem kloub vymění běžná regionální nemocnice, tak za to dostane zhruba 144 tisíc korun. Velká fakultní nemocnice ale za stejný výkon ve stejné kvalitě obdrží 255 tisíc korun. To je skoro dvakrát tolik. Odlišně je placená třeba i léčba srdečního selhání. I tam je rozdíl, podle něho, téměř dvojnásobný.

Podle Michala Čarvaše, ale Ústavní soud ČR se bohužel spokojil s tvrzením ministerstva zdravotnictví, že je rozdíl v platbách je „jen“ 23 procent. Přičemž námitku Asociace českých a moravských nemocnic, že do výpočtu vstupují i nerovně nastavené individuální sazby, které se historicky, a bez ekonomického důvodu, liší mezi nemocnicemi a zdravotními pojišťovnami, již neřešil, s tím, že nebyl schopen ani ochoten do tohoto detailu zajít. Platby proto zůstanou v regionálních nemocnicích nižší, a některá zařízení už s nimi nevyjdou. Poznamenal k tomu Michal Čarvaš.

Díky, této ministerské politice, budou mizet zdravotní výkony!

Na otázku redakce, co to bude znamenat pro pacienta, to je, zda budou, některé zdravotní výkony, z malých nemocnic postupně mizet, odpověděl, že ano, to se přesně stane! Podle něho toto rozhodnutí Ústavního soudu ČR způsobí, že budou menší zařízení přicházet o část výkonů, které již budou moci dělat jen velké fakultní nemocnice. Přestane platit dosavadní přirozená dělba práce, podle níž by měly dělat menší nemocnice běžné výkony, zatímco velká centra by se měla zaměřit na vysoce specializovanou péči. To již nebude fungovat, a bude to ke škodě pacientů.

Fakultní nemocnice jsou dnes, základní péčí již zahlcené!

Podle Michala Čarvaše, velké fakultní nemocnice jsou totiž již dnes zahlcené i základní péčí a rozhodně nedělají jen specializované operace. Přitom se ale běžné péče nechtějí vzdát, protože je pro ně finančně výhodná, kdy vstupní náklady na tuto péči jsou poměrně malé, a přičemž úhrady od zdravotních pojišťoven dostávají velmi dobré. „Jak jsem řekl, pojišťovny jim za to platí až dvakrát víc peněz než malým regionálním zařízením. Vzhledem k tomu, že některých výkonů obecně ubývá, je tu poměrně tvrdý ekonomický boj o to, kdo bude tuto péči poskytovat. Chybí ekonomický stimul, abychom základní péči ponechali v levnějších malých nemocnicích a specializovanou péči centralizovali do fakultních nemocnic,“ řekl Michal Čarvaš.

Ministerstvu zdravotnictví jde o redukci sítě malých nemocnic!

Poté mu redakce položila otázku, v níž uvedla, že ministerstvo zdravotnictví otevřeně přiznalo, že by chtělo síť nemocnic zredukovat, s tím, že malé nemocnice by se měly postupně buď specializovat, nebo přeměnit na léčebny dlouhodobě nemocných. Přičemž další variantou je udělat z nich polikliniky.

Michal Čarvaš na to odpověděl, že se sice o tom mluví, nebude to ale tak jednoduché. Vždy bude záležet na potřebách každého regionu. „Nemůžete udělat z nemocnice léčebnu dlouhodobě nemocných, pokud široko daleko žádná akutní péče není. Dostupnost péče musí být vždycky zajištěna. Hodně přitom záleží na tom, jak je daný region zalidněný a jaká je tam dopravní infrastruktura, to je, jestli se lidé snadno dostanou do vzdálenější nemocnice. Obecně budou mít výhodu kraje, kde jsou nemocnice sdružené v nějakých klastrech nebo holdinzích. Tyto nemocnice si budou moci pacienty vzájemně předávat podle potřeby,“ konstatoval.

Asociace odmítá argumenty o komplikacích v pooperační péči!

Redakce ale dále uvedla, že jsou vznášeny i argumenty v neprospěch malých nemocnic. Například Kancelář zdravotního pojištění tvrdí, že tyto nemocnice vykazují mnohem více komplikací, s tím, že pacienti v těchto malých nemocnicích prý častěji trpí třeba pooperačními infekcemi. Takže, zda právě toto, není důvodem, pro centralizaci náročnější péče do větších zařízení, kde tolik problémů není.

Michal Čarvaš na to odvětil, že již britský politik Winston Churchill říkával: „Nevěřím žádné statistice, kterou si sám nezfalšuji.“ Podle Michala Čarvaše není tato statistika Kanceláře zdravotního pojištění pravdivá. Menší nemocnice více komplikací nevykazují. Některé odborné společnosti to sice tvrdí, dělají to ale právě proto, že se snaží péči soustředit do velkých center. Tomu podřizují veškerou svoji argumentaci.

Redakce se ho poté dotázala, zda to nemůže být i tak, že si některé menší nemocnice snaží, vykázanými komplikacemi, přivydělat? Načež dodala, že Kancelář zdravotního pojištění připouští, že může být část vykázaných komplikací falešná. To je, že nemocnice účtují pojišťovnám něco, co se nestalo, aby dostaly od pojišťoven víc peněz.

Michal Čarvaš na to reagoval slovy, že toto musí jednoznačně odmítnout! „Je možné, že je tady nějaká jedna nemocnice, která takové praktiky používá, rozhodně se to ale neděje plošně. Většina nemocnic vykazuje pojišťovnám péči poctivě, a dělá svoji práci dobře. Navíc pokud má pojišťovna pocit, že nemocnice cokoliv nesprávně vykazuje, nebo to vykazuje dokonce účelově, může zasáhnout. Má na to své revizní lékaře a kontrolní mechanismy. Naprosto nic jí nebrání danou nemocnici zkontrolovat,“ prohlásil Michal Čarvaš k tvrzení Kanceláře zdravotního pojištění, zda se některé malé nemocnice nedopouštění nesprávného výkaznictví, kvůli vyšším platbám.

Malé nemocnice jsou poškozeny i nerovnostmi v platbách!

Poté redakce uvedla, že ministerstvo zdravotnictví opakovaně prohlásilo, že se nerovnost v platbách nemocnicím zlepšuje, protože se, ministerstvo, snaží tyto platby sbližovat. Na a otázku zde se to ministerstvu daří, Michal Čarvaš odpověděl, že nedaří. Podle něho, Asociace českých a moravských nemocnic, ještě před podáním ústavní stížnosti, mapovala, jak se úhrady vyvíjejí v čase, a to mezi lety 2019 a 2023. Načež dodal, že výsledek tohoto jejich šetření asociace poskytla i Ústavnímu soudu ČR. Z těchto, nasbíraných dat, jednoznačně vyplynulo, že nominálně k žádnému sblížení nedošlo. Platby se přiblížily jen proporcionálně, což ale skoro žádný dopad v praxi nemá.

Přičemž dodal, že se to pokusí vysvětlit názorněji.

Michal Čarvaš dále konstatoval, že ministerstvo zdravotnictví přidalo jeden rok malým nemocnicím pět procent a velkým čtyři procenta. Podle něho se, díky tomuto opatření ministerstva, na první pohled, zdá, že jsou na tom malé nemocnice lépe, skutečnost je ale, podle něho, jiná. Přidaná procenta se totiž počítají ze základní sazby. A ta je u malých nemocnic jen 60 tisíc korun, zatímco u velkých fakultních nemocnic je to 90 tisíc. Opět proto malé nemocnice dostaneme méně. „I my přitom musíme platit podobné náklady, to je zaměstnance, materiál a energie,“ dodal.

Přesun lékařských pohotovostních služeb z krajů na pojišťovny!

Redakce poté položila důležitou otázku, jak s rozpočty jejich nemocnic zahýbá nová povinnost, to je zajištění lékařských pohotovostí. Protože od ledna 2026 již nebudou pohotovosti zřizovat kraje, ale zdravotní pojišťovny. Přičemž ty se rozhodly soustředit lékařskou pohotovostní službu již jen na urgentní příjmy nemocnic. Takže se redakce zeptala, zda jsou tyto malé nemocnice schopny, tuto povinnost, splnit.

Michal Čarvaš odvětil, že si myslí, že budou. Podle něho je totiž tato povinnost zahrnuta do úhrad. Nemocnice na to, určitou sumu peněz, dostanou. „Nicméně doufali jsme, že pokud budou mít za fungování pohotovostí odpovědnost pojišťovny, projeví se to i na ochotě soukromých lékařů zapojit se do služeb, tudíž, že je k tomu pojišťovny dotlačí. To se ale nakonec nestalo. Pojišťovny to hodily na nemocnice. Máme si poradit, jak umíme,“ upřesnil.

Na otázku redakce, zda si s tím malé nemocnice poradí, kolik hodin denně budou moci nemocnice pohotovosti držet, Michal Čarvaš odpověděl, že to přirozeně nemocnice zatím nevědí. Ale, ještě o tom budou se zdravotními pojišťovnami jednat. „Ale mohu říct, že se budeme snažit péči pacientům zajistit,“ dodal.