Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 23.09.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Zákaz chovu nosnic v klecích od roku 2030 navrhuje Česká republika Evropské komisi v návrhu, který v pondělí představil ministr zemědělství Miroslav Toman na Radě ministrů zemědělství v Bruselu. Podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství Miroslav Toman na jednání ministrů zemědělství prohlásil, že jednostranné zákazy klecových chovů pouze v jednotlivých členských státech vedou k nerovným podmínkám na jednotném trhu, proto by měl být stanoven postup platný pro celou Evropskou unii. Dalšími tématy jednání byly situace s africkým morem prasat (AMP), strategické plány Společné zemědělské politiky (SZP) nebo označování potravin.

„Ve společnosti se stále více ozývají hlasy pro další zvyšování pohody nosnic. Některé státy chov slepic v obohacených klecích zakazují a požadují, aby vejce pocházela pouze z alternativních chovů. Myslím si, že to je možné, ale musí k tomu být jednotný přístup v celé Unii, jinak znevýhodníme ty státy, které přijmou zákaz klecových chovů,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Evropská komise a některé státy český návrh přivítaly, např. Rakousko, Francie, Dánsko, Švédsko nebo Slovensko. Parlament České republiky minulý týden schválil zákaz chovů nosnic v obohacených klecích v Česku už od roku 2027. Česká strana žádá Evropskou komisi, aby provedla analýzu současné situace s chovy v EU a předložila legislativní návrh, kterým by se klecové chovy v celé Unii zakázaly. Je třeba řešit i dovoz vajec ze třetích zemí, ve kterých producenti přísné požadavky na pohodu zvířat dodržovat nemusí.

„Dalším důležitým úkolem bude vyřešit kompenzace pro případné ztráty chovatelů, kteří vynaložili nemalé prostředky, aby zajistili dosavadní legislativní požadavky na pohodu zvířat. V důsledku zákazu klecových chovů budou nuceni ukončit činnost nebo odepsat nesplacené investice, což jim stát bude muset nahradit,“ dodal ministr Miroslav Toman.

Pokud jde o africký mor prasat, pro Českou republiku je závažný zejména vývoj nákazy v Německu, Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Je nutné co nejrychleji zanalyzovat aktuální situaci zesilující hrozby rozšíření AMP v evropských státech.

„Vítám rychlou reakci Německa na nákazu africkým morem prasat. Těší mě, že se při zvládání situace řídí naší metodikou. Jsme i nadále připraveni poskytovat veškeré informace a zkušenosti získané při tlumení moru v České republice,“ uvedl ministr Miroslav Toman.

Ministři dále diskutovali o jednotlivých prvcích Zelené architektury či Biodiverzity. Česká strana vnímá jako důležité, aby nedošlo ke ztrátě nespotřebovaných prostředků pro ekoschémata, proto navrhuje umožnění meziročních převodů financí na environementální a klimatická opatření.

Označování potravin na přední straně obalu je podle České republiky nyní dostačující k tomu, aby si spotřebitel zvolil vhodný výrobek. Pokud by měl být vytvořen další systém označování, měl by pro jednotlivé výrobce zůstat dobrovolný.

  • Zdroj: MZe