Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 10.02.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Problematika sociálních dávek a odchody do důchodu – to byla hlavní témata debaty v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce České televize, které se zúčastnili ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová, místopředseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny PČR a předseda KDU-ČSL Marián Jurečka a ekonom z CERGE-EI a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR Štěpán Jurajda.

Ministryně Jana Maláčová vysvětlila, proč připravila zákon o přídavku na bydlení, k němuž mají v připomínkovém řízení výhrady ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a také obce a řada neziskových organizací, které jsou zaměřeny na vzdělávání a sociální problematiku. Podle návrhu zákona se mají sjednotit dvě současné dávky: příspěvek a doplatek na bydlení. A podmínky pro vyplácení jednotného přídavku se mají výrazně zpřísnit, nedosáhnou na něj například lidé, kteří nebudou aktivní při hledání práce. K zákonu, který je nyní v připomínkovém řízení, mají výhrady ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, dále obce, ale i organizace zaměřené na vzdělávání a sociální problematiku.

Ke kritické připomínce účastníků diskuse, proč tedy prosazuje ministryně práce a sociálních věcí toto řešení, proti němuž vystupují, jak příslušná ministerstva, tak i obce a neziskové organizace, uvedla Jana Maláčová, že „o opatřeních proti chudobě diskutujeme, ale nic se neděje. Pokud přijdou ostatní ministři se systémovým řešením, ráda svůj návrh stáhnu.“

K navrhovanému sloučení obou dávek na bydlení prohlásil ekonom Štěpán Jurajda, že „zatímco příspěvek na bydlení je nástroj bytové politiky, který pomáhá těm, kteří dosáhnou na běžné bydlení, ale nezvládají ho pokrýt ze svého příjmu, tak doplatek na bydlení je nástroj, s nímž může manipulovat Úřad práce ČR, dá se kontrolovat a měnit z měsíce na měsíc.“

„Jenže ty peníze nejdou rodinám, ale obchodníkům s chudobou,“ kontrovala ministryně Jana Maláčová. „Celý problém s vyloučenými lokalitami bobtná a koncentruje se do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Vím, že můj návrh není systémové řešení. To bych si přála od ministerstva pro místní rozvoj v oblasti výstavby bydlení a od ministerstva školství v oblasti základní školní docházky,“ dodala ministryně.

V pořadu dále zaznělo, že podle ministerstva školství, zdravotnictví nebo resortu pro místní rozvoj přitom platí, že bytová nouze má negativní vliv na úspěch dětí ve školském systému. Podle Jany Maláčové ale sloučení dávek na bydlení a jejich zpřísnění pomůže tlačit na sociálně slabé rodiče, aby posílali své děti do škol.

Podle ekonoma Štěpána Jurajdy se to ale nevyplatí. „Budeme trestat děti za chyby jejich rodičů. Možnosti tlačit na rodiče už existují. Ale jestli jsme se něco naučili, tak to, že jenom tlak nepomáhá, to jenom rodiče a děti vytlačíte z jedné statistiky, ale dopad bude ještě horší. Fiskálně se to nevyplatí. Investice státu do dětí za rodiče se vyplatí víc než cokoliv jiného,“ dodal ekonom Štěpán Jurajda.

Kritiku k návrhu připojily už v lednu organizace, které se zaměřují na vzdělávání a sociální problematiku. Podle organizací by sankce – aby o přídavky na bydlení dočasně přišli rodiče dětí, které ve škole zameškají víc než 100 hodin za pololetí – zhoršila situaci chudých rodin a k lepšímu vzdělávání dětí by nepřispěla.

Jana Maláčová v této souvislosti připustila, že návrh zákona o sloučení dávek znamená především represi. Zároveň konstatovala, že těch 100 hodin prosadila sama, a to navzdory negativním stanoviskům úředníků ministerstva práce a sociálních věcí. Zdůraznila, že by chtěla systémové řešení. Současně poznamenala, že návrh stáhne, pokud přijde řešení od ministerstev místního rozvoje a školství.

To se ale nelíbilo předsedovi KDU-ČSL Marianu Jurečkovi. „Přece nemůžete tlačit na politické partnery a na vládu tím, že předložím blbý zákon. Místo, abyste se dohodli, vynakládáte obrovské množství času a energie na zákon, o kterém víte, že nemůže projít,“ prohlásil v pořadu.

Jana Maláčová ale trvá na tom, že zákon sněmovnou projde. „Mám poptávku desítek poslanců, kteří, pokud návrh neprojde na vládě, ho podají jako poslanecký návrh,“ uvedla.

Podle Mariána Jurečky ale mezi nimi není KDU-ČSL. Sám by si přitom představoval pomoc rodinám ve formě slev na dani. „To je teoretické expozé, to funguje jen u běžných lidí, ne u těžkých případů,“ reagovala na jeho slova Jana Maláčová.

V další části pořadu se přítomní účastníci televizní debaty věnovali otázce stárnutí obyvatelstva a odchodům do důchodu, což vyznělo tak, že moderátor Václav Moravec znovu nastolil otázku diskuse k možnému prodloužení věku odchodu lidí do důchodu. Ekonom Stěpán Jurajda navrhl „rozostření“ věku odchodu do důchodu s tím, že řada lidí může, vzhledem k jejich zdraví, odejít do důchodu později, na což by měl stát pamatovat i jejich finančním zvýhodněním v penzi. Marián Jurečka k tomu podotkl, že dnes existují těžké profese, které naopak vyžadují opatření, aby lidé, pracujících v těchto těžkých profesích, odešli do důchodu dříve. Ministryně Jana Maláčová v této souvislosti zdůraznila, že si nepřeje zvýšení věku pro odchod do důchodu. Připustila, že se na tom neshodne s předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody Danuší Nerudovou.

  • Zdroj: Česká televize