Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 18.06.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

V pátek 19. června by měla Poslanecká sněmovna projednat pozměňovací návrhu k novele zákona na ochranu zvířat, který by u nás vedl k úplnému zákazu klecových chovů slepic, a to od roku 2027. Před několika dny se proti tomuto návrhu, který v České republice, obdobně jako jinde v EU, prosazují ochránci zvířat, vyslovili poslanci – členové zemědělského výboru PS, kteří hlasovali proti tomuto zákazu. Předseda tohoto výboru Jaroslav Faltýnek sice poté připustil, že hlasování přímo na plénu Poslanecké sněmovny může dopadnout jinak, to je, že uvedený návrh, který v podstatě prosazují vrcholné orgány EU, nakonec projde.

V minulém týdnu se v Praze uskutečnila tisková konference Zemědělského svazu (ZS) ČR, během níž představitelé Agrární komory ČR, tj. předseda ZS ČR Martin Pýcha a předsedkyně ČMDU Gabriela Dlouhá, vysvětlili přítomným novinářům stanovisko našich chovatelů drůbeže k navrhovanému zákazu klecových chovů. Ti sice uznávají, že postupný přechod od klecových chovů slepic k volnějšímu chovu ve voliérách se nejspíše nakonec v celé EU prosadí, ale mají k tomuto procesu přeměny chovů řadu připomínek z odborného hlediska, ve kterých upozorňují i na negativní důsledky této změny chovu, a to přímo v samotných chovech slepic, tak i pokud jde možnosti vyšší pravděpodobnosti kontaminace snesených vajec.

Právě proto jsme požádali předsedkyni ČMDU Gabrielu Dlouhou o rozhovor, aby nám v něm celou záležitost objasnila a vysvětlila.

*Nejprve se musím zeptat, co našim chovatelům drůbeže přinesly zásadní změny v chovu slepic v roce 2012, kdy EU prosadila přechod k obohacenému klecovému chovu slepic?

Orgány Evropské unie tehdy prosadily, že k 1. Lednu 2012 vstoupilo v platnost ustanovení směrnice na ochranu nosnic a začal platit zákaz chovu nosnic v neobohacených klecích. Pro chovatele drůbeže v celé EU, a také pro naše české a moravské chovatele, to znamenalo dokončit v roce 2011 započatou výměnu technologií pro chov nosnic a ukončit chov nosnic v neobohacených klecích. Výsledkem tohoto opatření, které tehdy vstoupilo v život, byla skutečnost, že nyní naši chovatelé využívají pro chov nosnic více systémů. Jedná se nejčastěji o různé typy v obohacených klecích, o různé způsoby chovu nosnic v halách, jako jsou voliérové systémy a podlahové chovy.

Víte, pro naše chovatele nosnic to nebyla vůbec jednoduchá záležitost. Vždyť díky této změně legislativy, byli nuceni investovat nemalé peníze do výměny klecí. Dá se říci, že většina chovatelů to tehdy stihla, ale nikoliv všichni. Někteří z ekonomických důvodů na to nemohli přistoupit a tak určitou část klecí odstavili. O něco později se do přebudování zbylých klecí také pustili a chovu nosnic i nadále pokračovali.

Jenže mezitím nastal jiný problém. U významných zahraničních obchodních řetězců v zemích původní EU15, dnes EU14, nejspíše díky obrovskému mediálnímu vlivu ochránců zvířat, vznikl požadavek na další zlepšení prostředí pro chov drůbeže s tím, že budou prodávat vejce od slepic, které se budou pohybovat v podlahových a volných chovech, nikoliv těch slepic, které jsou nyní chovány v obohacených klecích. Samozřejmě, že této myšlenky se zpětně, a je to vzájemně propojená vazba, chytli ochránci zvířat, kteří zesílili tlak na další změny v systému chovu nosnic. To je, aby se od obohacených klecových chovů přešlo od klecí k alternativním způsobům ustájení.

*V čem vlastně spočívá podstata problému přechodu od obohacených klecí k voliérám?

Vtip spočívá v tom, že myšlenky lepšího chovu slepic se chytli lidé, kteří jsou v podstatě laici a chovu drůbeže z ryze odborného hlediska nerozumějí. Ale mají svůj subjektivní dojem, že touto změnou chovu oněm nosnicím prospějí. Protože mají pocit, že jsou slepice v klecích namačkané. Tím, že by měly volnějších pohyb, jako je tomu na vesnicích, kdy pár slepiček pobíhá po dvorku u hospodářského stavení.

Mimochodem, tento tlak ochránců zvířat se netýká jen České republiky, jak by si někdo z článků v našich médiích mohl myslet, ale prakticky všech členských zemí EU, tedy nejen dalších středoevropských a východoevropských států, ale i původních západoevropských zemí, kde v řadě případů chovatelé drůbeže tomuto tlaku ochránců zvířat a obchodních řetězců již ustupují.

Pravdou tedy je, že v obohacených klecích jsou u nosnic omezené pohybové aktivity, což se ovšem týká pouze létání a běhání. Když se však podíváte na volný výběh slepic, zjistíte, že tohoto létání a běhání využívají de facto slepice asi jen z jednoho procenta. V podlahových chovech s volným pohybem nosnic po hale, dochází k omezení potravinového chování, což může mít za následek výšení příjmu krmiva, a tedy i jeho vyšší spotřebu s menším využitím živin. Nedostatek živin pro tvorbu vajec vede k nižší užitkovosti, Indikátorem nepohody slepic je sociální agrese, jejichž projevy jsou právě mnohem větší v podlahových chovech. Tato vyšší agrese, jejímž nejvyšším stupněm je i kanibalismus, je výsledkem sociálního stresu.

Podle odborníků je zřejmé, že systém ustájení ovlivňuje i kontaminaci vajec a má tedy vztah k bezpečnosti produkce konzumních vajec. Vejce z podlahových chovů jsou více než 100násobně kontaminovaná, než z klecí. Vyšší kontaminace znamená vyšší penetraci neboli vniknutí mikroorganismů do vejce a tím i větší riziko přenosu patogenních mikroorganismů na člověka.

Navíc, i když se to u nás z veterinárního hlediska velmi ostře sleduje, někteří odborníci upozorňují, že na to, že právě volnější způsob chovu slepic, zejména ten na dvorku, ale i ve voliérách, díky ptactvu, je náchylnější na onemocnění ptačí chřipkou. Je sice pravda, že v těchto dnech jsme slavnostně vyhlásili, že ptačí chřipka u nás není. Ale, člověk nikdy neví. Zda nepropukne u sousedů a nemůže se sem i znovu dostat.

*Teď jste popsala otázku zdravotních rizik přechodu chovu nosnic z obohacených klecí k voliérám, ale určitě má tato změna i ekonomické důsledky pro chovatele drůbeže. Jaké?

Pokud jde o výrobu vajec z alternativních systémů, kde je převaha chovu v halách s podestýlkou, je oproti obohaceným klecím nákladnější. Podle dostupných informací a hodnocení ministerstva zemědělství je další navýšení podílu prodeje vajec z neklecových technologií otázkou nejen poptávky obchodníků, ale také ochoty zákazníků přistoupit na vyšší cenovou úroveň takového zboží. Dovozy lacinějších vajec do obchodních řetězců snižují cenu domácí produkce dlouhodobě pod hladinu rentability a způsobují nestabilitu celého odvětví. V současné době se do ČR dováží asi 60 % konzumních vajec především z klecových technologií z okolních států a za nižší ceny, než jsou produkovány v ČR.

V České republice se v současné době chová asi devět milionů nosnic. Na tuzemské produkci vajec se asi z poloviny podílejí drobní chovatelé. Vejce do obchodů dodávají zemědělští výrobci. Pro představu ekologické chovy jsou, k 31. březnu 2020, zastoupeny cca 0,3 %, tj. 21,8 tis, ks nosnic, slepice z výběhu 0,6 %, tj. 44,9 tis. ks nosnic, slepice a podlahových chovů a voliér 28,8 %, tj. 1.997,0 tis. ks, a slepice z obohacených klecí 70,3 0, tj. 4.878,9 tis. Ks nosnic.

K tomu můžeme také dodat, že podle dostupných informací ministerstva zemědělství je další navýšení prodeje vajec z neklecových chovů nejen otázkou poptávky obchodníků, ale i ochoty zákazníků přistoupit na vyšší cenovou úroveň takovéhoto zboží. Protože je tento způsob chovu nákladnější. Tak je zde další hledisko, že dovozy lacinějších vajec do obchodních řetězců snižují cenu domácí produkce dlouhodobě pod hladinu rentability. V současné době se do ČR dováží asi 60 % konzumních vajec především z klecových technologií z okolních států a za nižší ceny, než jsou produkovány v ČR. To vytváří cenou nestabilitu celého odvětví.

I přes tyto skutečnosti, které jsem vám v předchozích slovech popsala, chovatelé nosnic v České republice chápou požadavky trhu a snaží se k tomu přizpůsobit své technologie chovu. Takže, shrnu-li to, aktuálně je v alternativním způsobu chovu ustájeno okolo 30 % nosnic. Chovatelé nosnic čekají na mimořádné 10. kolo Programu rozvoje venkova a nové programové období Společné zemědělské politiky. Jen nejsou schopni odhadnout, zda stihnou předělat své technologie do roku 2025, kdy obchodní řetězce deklarují konec prodeje vajec z obohacených klecí. Proto nevidí důvod zakazovat ještě národní legislativou, pokud to nebude zakázáno i v okolních státech EU. To je náš hlavní argument, proč jsou chovatelé nosnic proti tomu, aby poslanci odhlasovali zákaz chovu nosnic v obohacených klecích u nás, když zatím to není stanoveno a pevně zakotveno pro celou EU.

*Ještě se vás musím zeptat, co říkáte akci ochránců zvířat, kteří tajně pořídili filmové záběry klecových chovů nosnic, v němž tvrdili, že se míchají vejce z klecových a podestýlkových chovů?

Tvrzení aktivistů nám přijde podivné a pochybné. Nemohu potvrdit věrohodnost jejich videí, jelikož nevím, jak bylo pořízeno. Jejich videa jsou tajně natáčena v neprospěch chovatelů hospodářských zvířat a tendenčně sestříhána. Je vyloučeno, aby docházelo v ČR k míchání vajec, a nemůže se jednat o systémovou chybu. Vše je přesně evidováno, počet nosnic v jednotlivých systémech ustájení, počet snesených vajec i jejich distribuce. Je přesně dohledatelné, kam které vejce bylo dodáno. Ostatně jak bylo v reportáži uvedeno, v jedné z firem proběhla hloubková neohlášená kontrola Státní veterinární správy (SVS), která neodhalila jakékoli pochybení. Veškeré registrované chovy pravidelně kontroluje SVS, a i toto podezření prošetřuje, proto bych Vás odkázala na vyjádření a výsledek těchto kontrol Státní veterinární správu. Není ani důvod, proč by se producenti vajec takto měli chovat, když je na trhu dostatek vajec z podlahových chovů a chovatelé dle smluvních závazků s obchodními řetězci reagují přestavbami technologií. V aktuální chvíli je již v podlahových systémech ustájení přes 30 % nosnic.