Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 02.06.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 157,4 miliardy korun z dubnových 93,8 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Letošní květnový výsledek je nejhorší od vzniku České republiky. Dosud byl ke konci května nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2010, a to 95,4 miliardy korun. Uvedla to v pondělí ve svém zpravodajství Česká televize.

Poslanecká sněmovna 22. dubna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard. Loni ke konci května byl schodek 50,9 miliardy korun.

Podle ministerstva financí - tradičně horší květnový výsledek hospodaření ve státním rozpočtu - byl umocněn propadem ekonomické aktivity a dopady opatření vlády na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám.

Příjmy rozpočtu ke konci května meziročně klesly o 12,6 miliardy na 571,6 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o 23,6 miliardy na 476,3 miliardy. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 93,9 miliardy na 729 miliard.

V případě výdajů rostly především běžné výdaje, a to meziročně o 13 procent na 677,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje rozpočtu, tedy investice, meziročně stouply o 49,6 procenta na 51,6 miliardy korun.

Hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler se domnívá, že i příští rok bude deficit převyšovat 200 miliard korun, protože mírný růst příjmů nepokryje mandatorní výdaje (povinné výdaje vyplývající ze zákona).

Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček k tomu říká, že současná úroveň schodku je již 5,5krát vyšší než za celý loňský rok. Přesto je zřejmé, že se hospodaření státu bude dál prudce zhoršovat a možná nebude udržen ani plánovaný schodek ve výši 300 miliard korun. K tomuto výsledku podle něho přispívá strategie vlády, která spočívá v navyšování výdajů. Naopak žádné významné úspory doposud nebyly ohlášeny.

Podle Štěpána Křečka se na příjmové straně státního rozpočtu prozatím vybralo 571,6 miliardy korun, což je pouze o 12,6 miliardy korun méně než ve stejném období loňského roku. Domnívá se, že v dalším průběhu letošního roku bude docházet k výpadkům příjmů státního rozpočtu z důvodu vyšší nezaměstnanosti. „Rovněž lze očekávat, že se sníží tempo růstu mezd a lidé omezí svou spotřebu. Státní rozpočet proto zaznamená další výpadky u výběru daní a odvodů,“ dodal Štěpán Křeček.

Ekonom Komerční banky František Táborský uvedl, že současná hospodářská krize kompletně přepsala obrázek veřejných financí. Podle něho předchozí čtyři roky přebytků nahradil propad k nejhoršímu výsledku v moderní historii země. V důsledku hlubokého poklesu tuzemské ekonomiky lze očekávat letošní výpadek ve výši 180 miliard na straně příjmů státního rozpočtu. Na výdajové straně ekonom vidí, a to oproti aktualizované verzi rozpočtu v závislosti na průběhu fiskálního stimulu ve zbytku roku a realizaci investic, rizika oběma směry. Státní rozpočet by letos, podle Františka Táborského, měl skončit v rekordním deficitu 340 miliard korun.

Ekonom Jakub Seidler k tomu dále dodal, že „prozatím předpokládáme, že státní rozpočet skončí letos v mírně vyšším deficitu, než činí plán, a to kolem 350 miliard korun. Nicméně patrně nevyhnutelný je i vysoký deficit v příštím roce.“

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda upozornil hlavně na vysoký květnový schodek a současnou nízkou nezaměstnanost. „S růstem míry nezaměstnanosti v průběhu letošního roku lze očekávat další nápor na státní kasu, neboť bude klesat daňové a odvodové inkaso za zaměstnané osoby, přičemž zároveň poroste objem výdajů ve formě sociálních dávek, například podpory v nezaměstnanosti,“ soudí. Z toho usuzuje, že „realisticky je třeba počítat s deficitem přesahujícím 400 miliard korun, který se ale může prohloubit až na 500 až 600 miliard korun“.

Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil také čeká letošní deficit za plánovanou hranicí 300 miliard korun. „Jelikož i v nadcházejících měsících zůstávají v platnosti mimořádná vládní záchranná opatření a po jejich vypršení lze pak očekávat zvýšený tlak na standardní mechanismy, jako je výplata podpor v nezaměstnanosti, či snížený výběr daní a pojistného, předpokládáme, že plánovaný deficit 300 miliard korun bude bezpečně překročen,“ napsal Víta Hradil.

  • Zdroj: Česká televize