Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 23.06.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Téma odměn za práci pro zaměstnance v takzvané první linii v době epidemie COVID-19 stále rezonuje. Zaslouženého ocenění se dočkají záchranáři a zaměstnanci v sociálních službách. Vláda ocenila jejich mimořádné nasazení a v červencové výplatě se zřejmě mimo potlesku dočkají i finanční částky. Odměny pro sociální služby si totiž vzala za své ministryně Jana Maláčová. Oznámila to na webových stránkách Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) jeho předsedkyně Dagmar Žitníková.

Právě tato skutečnost, jak vypadá současná situace s oceněním lidí, kteří ve zdravotnictví a sociálních službách pomohli zvládnout několikaměsíční pandemii koronaviru COVID-19, nás inspirovala k tomu, že jsme předsedkyni OSZSP ČR Dagmar Žitníkovou požádali o rozhovor.

Pandemie ukázala, že situace v sociálních službách byla opravdu velmi složitá, v některých případech až tristní. To, že ministryně Jana Maláčová prosadila pro jejich personál odměny je v pořádku. Není však potřebné se zamyslet i nad tím, jak do budoucna zvýšit ocenění jejich práce a nikoliv jim dát odměnu jen v době krize?

Situace v sociálních službách je problematická. Důvod je prostý. Sociální služby, stejně jako zdravotnictví, dlouhodobě trpí nedostatkem peněz. Podfinancování se odráží samozřejmě na odměňování zaměstnanců. Energie, potraviny a další náklady se platit musí, takže bohužel „zůstává na ráně“ jen zaměstnanec. Nicméně musím být objektivní, platy se v sociálních službách za poslední léta zvyšovaly a to výrazně. Problém je bohužel ten, že zvyšování probíhalo z nízkých základů a proto jsme v odměňování stále poslední z hlediska ostatních zaměstnanců veřejných služeb. Nad „vyrovnáním“ se s dalšími obory je určitě nutné zapracovat a tady si myslím máme partnery. Sociální služby podporuje jak ministryně Jana Maláčová, tak premiér Andrej Babiš. Paní ministryni Janě Maláčové za mimořádné odměny pro zaměstnance určitě patří poděkování. Spolupráce s ní, a se zaměstnavateli, přinesla své ovoce a zaměstnanci v sociálních službách se zasloužených odměn dočkají už příští měsíc.

Přejděme ke zdravotnictví. Jak vypadá situace s odměnami pro lékaře, zdravotní sestry a ostatní zdravotnický personál v nemocnicích, kteří prožívali v uplynulých měsících největší nápor na to, aby tuto kritickou situaci dobře zvládli?

Nejprve musím ocenit, že odměny pro záchranáře na vládě ČR vyboxovali někteří poslanci, zejména členové Výboru pro zdravotnictví. Zvláště se v tom angažoval MUDr. Milan Brázdil (ANO), který neúnavně atakoval ministra zdravotnictví, přičemž právě, pod „jeho dozorem“, vše došlo ke zdárnému cíli. Vládě patří za odměny poděkování, a to nejen pro záchranáře. Vláda myslela na většinu veřejných služeb, ocenění „svých“ zaměstnanců prosazovali téměř všichni ministři.

Najdou se ovšem, jako vždy výjimky a k nim bohužel patří „náš“ ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Být po jeho, neřešily by se zřejmě ani odměny pro záchranáře. Proč? To nikdo neví. Jeho filozofie a přístup k lidem, zvláště z nemocnic, je jiný. Zkrátka, je to tak. Nic jiného se v tomto případě nedá konstatovat. Omluvou tady není neznalost. Ministr Adam Vojtěch dobře ví, že bez konkrétních nařízení a dodání financí většina zdravotníků a dalších nedostane nic. Zná ekonomickou situaci nemocnic a konkrétně i těch jeho, které řídí přímo ministerstvo zdravotnictví. Přesto problémy zaměstnanců, a to ani po opakovaných naléhavých výzvách odborů, neřeší. Jako zdravotnické odbory to musíme prostě konstatovat.

Zkušenosti máme, jím avizované odměny ve fakultních nemocnicích dopadly neslavně. Ministr tvrdí, že teď to vyřeší v kompenzační vyhlášce. Mediální prohlášení ministra o odměnách a kompenzacích pro nemocnice jsou od pravdy stejně daleko jako jeho tvrzení, že dělá vše pro stabilizaci zdravotních sester. S ministrem, který principiálně odmítá odměny pro zaměstnance nemocnic, nedohodneme nic, a proto žádáme o jednání premiéra.

Zdravotníci, kteří sloužili v první linii, odměny dostanou, ale proč by měli mimořádné odměny dostat zaměstnanci všech nemocnic, jak požadujte?

Ptáte se proč. Lidem ze zdravotnictví a sociálních služeb, je to naprosto jasné! Nemocnice v období epidemie COVID-19 fungovaly na výbornou. Zdravotníci, a všichni ostatní, a to i přes významná rizika, prostě dělali svoji práci. Zdravotníci přes nedostatek osobních ochranných pomůcek poskytovali pacientům péči, rodily se děti, kuchaři vařili, uklízečky uklízely, údržbáři, stejně jako IT pracovníci, chodili po nemocnici po jednotlivých odděleních, i když v tu chvíli nemohli vědět, zda se nepotkávají s lidmi nemocnými COVID-19. Dělali vše, co bylo třeba, a to na úkor sama sebe, svých rodin. Kolečka do sebe zapadala, týmy jely.

Pro vyplacení mimořádných odměn máme samozřejmě také další argumenty. Zaměstnanci ve zdravotnictví, a zvláště zdravotníci, jsou skupinou, která jednoznačně vede v počtu nakažených COVID-19. Ministr a vláda prostřednictvím mimořádných opatření uložila zdravotníkům povinnosti nad rámec. Připomeňme si některé:

Všem poskytovatelům akutní lůžkové péče se zaprvé ode dne 19. března přikázalo vyčlenit lůžka pro potřebu zajištění akutní lůžkové péče o pacienty s onemocněním COVID-19, a to přednostně lůžka s možností umělé plicní ventilace a lůžka s možností oxygenoterapie, operativně dle potřeby vyvolané aktuální epidemiologickou situací. Za druhé zajistit personální zabezpečení, a to i převedením zaměstnanců z jiných pracovišť, a věcné a technické vybavení k zajištění péče o pacienty s onemocněním COVID-19 na lůžkách vyčleněných pro pacienty s onemocněním COVID-19. Za třetí dále stanovit hygienicko-epidemiologická opatření k zabránění šíření infekčního onemocnění COVID-19 uvnitř zdravotnického zařízení, a tato hygienicko-epidemiologická opatření aktualizovat v návaznosti na aktuální vývoj epidemiologické situace. To vše jsou, podle nás, důvody, že na zvládnutí této pandemie se nepodíleli jen zdravotničtí pracovníci v první linii, ale že, aby nemocnice v době krize bezchybně fungovaly, a tak se musel do tohoto procesu zapojit veškerý personál v nemocnicích. Jinak, by vše kleklo. To by si vláda, ale také i celá naše veřejnost, měla uvědomit!

Při vašich jednáních o odměny zdravotníkům také poukazujete na to, že zejména lékaři a zdravotní sestry byli mnohdy „mobilizováni“ a přeloženi na pracoviště v první linii, a to i když původně pracovali na jiných pracovištích v nemocnicích. Na základě čeho se tak dělo?

Ministerstvo zdravotnictví v proběhu pandemie vydalo vyhlášku, kterou akceptovala vláda ČR, v níž stanovilo řadu organizačních opatření k tomu, aby zdravotnický personál vše zvládl. Takže z těchto opatření vyplývalo, že všichni zdravotníci musí v případě potřeby pracovat kdekoliv, nesmí čerpat dovolenou a v případě kontaktu s COVID pozitivním pacientem zůstávají v práci a nejdou do karantény, což může velmi negativně v případě nákazy dopadnout na jejich zdravotní stav. Zde musím poznamenat, že tato opatření k personálnímu zabezpečení a karanténě trvají dosud.

Takže, vláda toto nařízení vydala plošně, všichni zaměstnanci v lůžkové péči byli v ohrožení a my si myslíme, že všichni si zaslouží finanční ocenění své práce. Transparent na ministerstvu zdravotnictví, který je tam vyvěšen, podle nás k ocenění jejich práce nestačí.

Co konkrétně pro zaměstnance nemocnic navrhujete a co jste zaslali jako návrh premiérovi?

Náš návrh na mimořádné odměny pro zaměstnance lůžkových zdravotnických zařízení za plnění mimořádných pracovních úkolů v období epidemie COVID-19, je strukturovaný a vychází z toho, jak moc byli zdravotníci a další zaměstnanci virem ohroženi a z toho, v jak náročných podmínkách pracovali. Odměny navrhujeme vyplatit ve třech výších. Ti zdravotníci a např. také uklizečky, kteří byli nejvíce hroženi a zatíženi by měli obdržet mimořádnou odměnu 45.000 Kč měsíčně. Zdravotníci, kteří pracovali v nemocnicích a mohli se setkat a také se v mnoha případech s pacienty nakaženými virem setkali, by měli dostat měsíčně mimořádnou odměnu ve výši 30 000 Kč měsíčně. Všichni ostatní zaměstnanci, kteří se podíleli na chodu nemocnic, nezůstali doma a obětavě pomáhali, by měli dostat mimořádnou odměnu ve výši 20.000 Kč měsíčně.  Odměny by se vyplatily za měsíce březen, duben a květen. Jsme toho názoru, že v předchozích otázkách jsme vašim čtenářům vysvětlili, proč si tito lidé, kteří v nemocnicích pracují, tyto mimořádné odměny zaslouží. Vždyť, nebýt jich, jejich plného pracovního nasazení, mohly by náš zdravotní systém zkolabovat, a v tom případě by to u nás dopadlo, jako tomu bylo v Itálii či ve Španělsku. Jak znovu podotýkám, vláda ČR i naše veřejnost by tuto skutečnost měla vzít na vědomí a pochopit, že ti lidé odvedli kus poctivé práce ve prospěch nás všech. Hovoříme-li u nás o tom, že máme vyspělou demokracii, tak by takovéto mimořádní pracovní, a také osobní, nasazení mělo být automaticky oceněno!

Doufejte, že to nakonec vláda i naše veřejnost pochopí, a že tito lidé budou náležitě odměněni. Jenže, blíží se letní období, na pořadu dne bude za chvíli i stanovení úhradové vyhlášky pro rok 2021. S čím asi přijdou zdravotnické odbory do procesu vyjednávání o úhradové vyhlášce?

Tady v prvé řadě musím sdělit, že odbory bohužel nejsou součástí dohodovacího řízení. Je to paradoxní situace. V nemocnicích tvoří mzdy a platy z celkových nákladů zásadní položku. Jednání o nárůstu úhrad, ale probíhá bez účasti zástupců zaměstnanců a navíc v porovnání s jinými odvětvími velmi brzy. V polovině roku je velmi těžké odhadovat makroekonomické predikce, není ani započato vyjednávání o nárůstu platů a mezd. Poslední informace, které máme, jsou, že zdravotní pojišťovny nabídly poskytovatelům péče meziroční růst úhrad o 2,4 procenta. V penězích to představuje částku přes 13 mld. a ministr zdravotnictví se vyjádřil, že s takovým navýšením souhlasí. Je to neuvěřitelná situace. Vláda navrhla a Poslanecká sněmovna schválila v historii nejvyšší růst plateb za státní pojištěnce (nárůst o 50 mld.), peníze tedy jsou, dojdou do zdravotních pojišťoven a tam by podle ministrova vyjádření měly zřejmě také zůstat. Nemocnice jsou přitom dlouhodobě podfinancované, to zjistí každý, kdo se podívá na data UZIS. Kvůli regulacím pacienti čekají na vyšetření a ošetření. Dalším zásadním problémem je nedostatek sester, kdy jsou zavřená některá oddělení. To vše bez peněz řešit nepůjde. A peníze teď jsou, ale vlastně nejsou. A ministr? Za odbory jsme opakovaně doporučili premiérovi, aby se zaměřil na jeho práci a návrhy, které připravuje. Co tím konkrétně myslíme? Před pár lety se také hromadily peníze na účtech pojišťoven a cíl tehdejších pravicových vlád byl jediný, dosáhnout změny systému. Jednalo se o změny v přístupu ke zdravotní péči, zavedení nadstandardů, připojištění, změny v pojišťovnách. To se nepodařilo, a to i díky práci odborů. Proto je nutné kontrolovat členy vlády, a jejich záměry, i dnes. První návrhy nám již ministr předložil. S pravicovými recepty, ale odbory nesouhlasí. Peníze, které půjdou do systému, mají sloužit ke zlepšení dostupnosti a kvality poskytované zdravotní péče a také ke zlepšení pracovních podmínek a odměňování zaměstnanců. Spokojený zdravotník = spokojený pacient.