Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 19.09.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

*V úterý 11. září 2018 se uskutečnil Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) s cílem vytýčit požadavky odborů pro kolektivní vyjednávání pro rok 2019. Pokud jde o růst mzdových tarifů, vyhlásila Konfederace odborových svazů požadavek na růst mzdových tarifů v roce 2019 v soukromém sektoru o 7 až 9 procent. Je tom podle vás, reálné?

Jako předseda Asociace samostatných odborů, tedy druhé největší odborové centrály u nás, to vidím, jako reálný požadavek, a to zejména u velkých společností, zejména u nadnárodních firem, která u nás působí a zaměstnávají značnou část českých zaměstnanců. Na druhé straně si musíme říci, že v České republice působí i řada středních a malých firem, kde odborové organizace většinou nejsou, a majitelé těchto podniků vidí daný problém v jiném světle. Podle mého názoru, v těchto středních a malých firmách se může růst mzdových tarifů pohybovat na úrovni 5 až 7 %, přičemž v řadě z nich se výše navýšení mzdových tarifů může pohybovat jen na úrovni inflace.

Majitelé těchto středních a malých firem budou argumentovat tím, že je to pro ně únosné vzhledem k produktivitě práce u nás. Ale celkově by to pro naše zaměstnavatel a podnikatele neměl být problém, takto zvýšit mzdové tarify.

*Stálým evergreenem je boj odborů za vyšší minimální mzdu. Letos toto téma ČMKOS nastolil opět s tím, že požaduje zvýšení minimální mzdy o 1500 Kč, což by znamenalo, že v roce 2019 činila 13.700 Kč. Jaký je váš názor?

Na rozdíl od Českomoravské konfederace odborových svazů, která vidí zvyšování minimální mzdy, jako optimistickou záležitost z doby vlády ČR pod vedením premiéra Bohuslava Sobotky, jsem toho názoru, že by se mělo přihlédnout k analýze, kterou vypracovalo ministerstvo financí pod vedením ministryně Aleny Schillerové, a které zastává i premiér Andrej Babiš, že v současné době na takovýto růst minimální mzdy není česká ekonomika dostatečně připravena.

Podle nás, tj. Asociace samostatných odborů, tento požadavek ČMKOS zvýšit minimální mzdu o 1500 Kč neodpovídá realitě života. Jsme toho názoru, o čemž vypovídají různé ekonomické expertizy, že chtít zvýšit minimální mzdu o tolik procent oproti loňsku by znamenalo, že by se ve mzdových tarifech přeskočila druhá a třetí třída a výše mezd by se posunula mezi současnou třetí a čtvrtou třídu mzdových tarifů. To je, podle nás, obrovský nárůst. Ukázalo by se, že řada firem, zejména těch menších, by nebyla schopna toho dosáhnout.

Takže, podle nás, tj. Asociace samostatných odborů, doporučení, aby minimální mzda pro rok 2019 byla zvýšena o 1000 Kč, je reálná i pro malé podniky, které působí na našem trhu. Zároveň k tomu chci dodat, že máme představu, aby minimální mzda rostla každoročně o těch 1000 Kč, aby se postupně dostala na úroveň 50 % průměrné mzdy během funkčního období současné vlády ČR, což je logický požadavek odborů.

*Dalším požadavkem ČMKOS je zkrácení pracovní doby o 0,5 hodiny denně bez ztráty mzdy a uzákonění pěti týdnů dovolené pro všechny. Co k tomu můžete říci?

Jako předseda Asociace samostatných odborů mohu k tomu říci, že jde o správný požadavek odborů. Mimochodem, v rámci kolektivního vyjednávání na úrovni odvětví či podnikového kolektivního vyjednávání je tento požadavek odborů již splněn vař e českých podniků a firem. Jako předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů mohu potvrdit, že na základě Kolektivních smluv vyššího stupně (KSVS), které platí pro celé odvětví zemědělství, naši zemědělští pracovníci již dávno pracují po dobu 37,5 hodiny týdně.

Pokud jde o pět týdnů dovolené, tak opět musím říci, že v řadě odvětví našeho hospodářství, již na to pamatuje i řada KSVS, případně i mnoho podnikových kolektivních smluv, tam, kde KSVS nejsou uzavírány. Takže požadavek odborů, by byla pětitýdenní dovolená uzákoněna v zákoníku práce je logický a myslím se, že je otázkou času, kdy to nakonec projde a bude schválena.

*Znovu na mítinku ČMKOS požadovali odboráři zrušení karenční doby. Ale vždyť se na tom shodly obě strany vládní koalice – hnutí ANO a ČSSD, že bude zrušena k 1. 7. 2019, a to na úrovni 60 % úrovně průměrné mzdy. V čem je tedy problém, že se tato otázka znovu objevila jako požadavek odborů?

Máte pravdu v tom, že se na tom nakonec v rámci dohadování shodly vládní strany současné vládní koalice, že by měla být karenční doba zrušena k 1. červenci 2019. Ale ukázalo se, že při projednávání tohoto vládního návrhu v Poslanecké sněmovně došlo k určité rezonanci v názorech některých poslanců hnutí ANO. Výsledkem je, že Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny tento návrh, díky poslancům za hnutí ANO, nechválil, zatímco Výbor pro sociální politiku, kdy poslanci ANO hlasovali pro návrh, to doporučili k přijetí Poslanecké sněmovně. Takže, na pořadu dne je otázka, jak vláda ČR prosadí přijetí tohoto návrhu. Myslím, si, že to vláda ČR nakonec prosadí.

Jenom chci k tomu podotknout, že podnikatelé chtějí, aby dříve, že začne platit zrušení karenční doby, u nás byla zavedena elektronická neschopenka, aby každý zaměstnavatel byl informován o tom, že jeho zaměstnanec odchází se léčit. Mohu říci, že tento požadavek je pochopitelný. Ti zaměstnanci, kteří jsou poctiví, a to je většina z nich, by neměli mít z tohoto opatření obavu, neboť jestliže náhle onemocní, tak se jdou léčit. Neschopenku jim vydá lékař, který zná jejich zdravotní stav. Přirozeně, že na tento stav podnikatelé poukazují, to je například na to, že zaměstnavatel dostane v současné době neschopenku, až když je na pracoviště daného zaměstnance doručena, což někdy z technických důvodů může trvat i pár dní. Takto, díky elektronické neschopence, by to věděl okamžitě! Myslím si, že ministerstvo práce a sociálních věcí, že na zavedení elektronické neschopenky by mělo začít urychleně pracovat, aby byl problém zrušení karenční doby vyřešen.

*Při mítinku ČMKOS jeho účastníci věnovalo hodně času i otázce ochraně zdraví při práci, pracovním úrazům a nemocem z povolání…

Tato problematika, která sice není v našich médiích příliš popisována, je pro nás, pro odboráře, velice závažná. Jde o problém, který je nutný postupně řešit. Je dobré, že se počet smrtelných úrazů při pracovní činnosti postupně snižuje, ale to nestačí. Je zapotřebí se podívat i na to, aby se snižovalo riziko vzniku nemocí z povolání u zaměstnanců. Mohu podotknout, že inspektoři BOZP (bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) Asociace samostatných odborů dělají až 100 prověrek ročně, při kterých zjišťují nedostatky v rámci ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Je to správné, a jako odbory, to plně podporujeme. Jde o to, že musíme upozorňovat zaměstnavatele, aby odstraňovali nedostatky na takových pracovištích, kde dochází k poškozování zdraví zaměstnanců.

Mimochodem, Státní zdravotní ústav nás nedávno seznámil se statistikou, která vypovídá o tom, že je v České republice přes 9500 pracovišť, které lze nazvat, že jsou karcinogenní, neboť zaměstnancům, kteří tam pracují, hrozí, že by mohli v budoucnu touto nebezpečnou nemocí onemocnět.

Můj názor, jako dlouholetého odboráře, je přirozeně takový, že by zaměstnavatelé a podnikatelé měli vyvinout značné úsilí k tomu, aby taková pracoviště byla co nejdříve z pracovního procesu odstraněna. Myslím si, že podnikatelé mají dost finančních prostředků, aby tak postupovali a tyto pracoviště postupně odstraňovali. Mimochodem, pokud jde o významné zahraniční společnosti, tak by neměli odvážet tolik miliard korun, jako svých zisků, ale také investovat do zlepšování pracovního prostředí jejich zaměstnanců, kteří jsou také našimi občany, a proto odbory budou hájit jejich zájmy.

*Letošní, čtvrtý ročník mítinku ČMKOS probíhal pod heslem „Společně silnější“. Proč odbory zdůrazňují právě tuto myšlenku?

Ano, je to správná myšlenka. Musím zdůraznit, že vrcholem odborové práce je solidarita mezi členy a odborovými organizacemi. K tomu směřuje naše činnost. Jenom připomenu, že v letech, kdy byly u moci pravicové vlády Mirka Topolánka a Petra Nečase, odbory organizovaly různé protestní akce, ať již na Václavském náměstí či na Náměstí Jana Palacha nebo Palackého náměstí, kdy jsme jako odboráři jednotně, to je všechny odborové svazy, vyjadřovali podporu požadavkům na růst mezd, ať již ve státní a veřejné správě, nebo dalším požadavkům odborů na zabezpečení lepších pracovních a sociálních podmínek našich zaměstnanců.

*V pátek proběhlo jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR, neboli tripartity, k návrhu státního rozpočtu pro rok 2019. Jak jsou odbory spokojeny s tímto návrhem?

Již jsme, jako Asociace samostatných odborů, deklarovali, že návrh státního rozpočtu pro rok 2019 je připraven velmi zodpovědně a je, až na některé detaily, na velmi slušné úrovni z hlediska odborů. Konstatuji, že nemáme problém s tím, že v rozpočtu je navržen čtyřiceti miliardový deficit, neboť veřejné rozpočty jsou v plusu, a to je podstatné. Navíc, ještě pořád se v těchto letech dohánějí v naší ekonomice škrty ve státním rozpočtu, které zavedla především pravicová vláda Petra Nečase, kdy je ve vládě a posléze i v Poslanecké sněmovně prosadil tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Vždyť tyto škrty znamenaly opožděný nástup české ekonomiky k jejímu dalšímu rozvoji. Odmítáme doporučení některých ekonomů, kteří požadují snížení deficitu státního rozpočtu se zdůvodněním, že je nutné takto umořit státní dluh. V době ekonomického růstu, a v této době se stále ještě nacházíme, je zapotřebí investovat do rozvoje ekonomiky, to je do průmyslu a do stavebnictví, zejména z pohledu co nejrychlejšího dobudování naší dálniční a silniční sítě. Návrh státního rozpočtu pro rok 2019 je k tomu do značné míry zaměřen, i když pro budoucnost by to chtělo, na tomto úseku, ještě přidat.

*Kromě návrhu státního rozpočtu pro rok 2019 jste na tripartitě jednali i o dalších věcech…

Ještě bych upozornil na dva problémy. Je důležité, aby byly v rozpočtu peníze na zadržování vody v krajině. To je budoucí úkol této vlády. Vždyť sucho, které jsme letos v létě, ale i v letech předchozích, zažili, nás musí varovat. Je o to, abychom k tomu napnuli veškeré naše úsilí. Myslím si, že vláda ČR, potažmo ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí, tuto situaci berou vážně.

Dalším problémem, o kterém jsme jednali, byla otázka urychleného dobudování vysokorychlostní železnice u nás. Hovořili jsme urychlení přípravy projektových prací na trasách Praha - Drážďany, Praha – Mnichov a potom i železniční spojky, která bude na trase Brno – Vídeň. Zároveň jsme se bavili o možnosti vybudovat vysokorychlostní železnici na druhou stranu, tj. do Varšavy.

Jenom podotknu, že jsme se přirozeně bavili i o dalších tématech, které zajímají naše občany. Ale k tomu se snad dostaneme v příštích rozhovorech.