Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 21.05.2020
  • Autor: JUDr. Marie Zvolská

Krize spojená s šířením koronaviru je obrovskou lidskou a společenskou tragédií, jež vyvolala nebývalou potřebu hlubokého soucitu se všemi, kdo jí byli zasaženi, a velké uznání všem, kdo během ní stáli v přední linii a plnili základní povinnosti.

Krize spojená s šířením koronaviru také dennodenně mění globální ekonomiku, přičemž je stále otázkou, k čemu to nakonec povede. Zatím bezprostředně způsobila problémy s likviditou a přístupem k financování, narušení dodavatelských řetězců, protekcionismus a následné problémy v přístupu na trh, jakož i překážky bránící volnému pohybu osob, zboží a služeb.

Tato krize zasáhla všechna odvětví, od služeb po průmysl a zemědělství. Nejdříve a nejviditelněji se její důsledky projevily v takových odvětvích, jako jsou cestovní ruch a doprava, kde omezení zasáhla jak zákazníky, tak samotné poskytovatele služeb. S nejzávažnějšími problémy se potýkají malé a střední podniky a mikropodniky, které musely přerušit svou činnost a nacházejí se ve velmi kritické situaci. Krize však zasáhla i větší společnosti v nejrůznějších průmyslových odvětvích, kde mnoho problémů způsobil rozpad evropských a mezinárodních dodavatelských řetězců.

Ekonomické analýzy naznačují a předpovídají obrovský pokles hospodářské činnosti a zaměstnanosti, přičemž škody budou o to větší, čím déle budou omezení a přerušení provozu trvat. Odhaduje se, že každý další měsíc přerušení provozu by znamenal snížení růstu HDP o několik procentních bodů.

Omezení hospodářských i společenských aktivit byla nezbytná kvůli prevenci šíření koronaviru, a to především z důvodu ochrany zdraví a životů lidí. K omezení hospodářských a společenských škod způsobených touto kritickou situací je nezbytná celá řada opatření, nejprve k překonání nouzového stavu a poté k podpoře oživení a obnovy. V současné době je však nejdůležitější, aby byla tato mimořádná opatření prováděna rychle a účinně. Rovněž je načase zajistit, aby byly – v souladu se sdílenou odpovědností EU a členských států – další kroky podnikány společně.

Naléhavá opatření na záchranu podniků a pracovních míst

K tomu, abychom podnikům pomohli přežít, a zachovat tak pracovní místa a udržet lidi na trhu práce, je třeba ještě více posílit přísná mimořádná opatření, která jsou nutná již po několik měsíců. To vyžaduje zajištění likvidity pro všechny podniky, zejména pak pro malé a střední podniky, jakož i pro veřejné rozpočty na krytí nákladů na zaměstnance a nájemné. Je třeba uznat, že za tímto účelem přijaly členské státy rozsáhlý soubor opatření, například v oblasti zdanění, poskytování úvěrů, pracovněprávních předpisů a sociální ochrany. Klíčovou úlohu zde hrají také režimy zkrácené pracovní doby v kombinaci s distančním vzděláváním a odbornou přípravou.

Rovněž EU neustále rostoucí měrou přispívá k řešení jak zdravotní krize, tak i palčivých problémů týkajících se podniků a pracovních míst. Tato podpora měla zatím podobu přidělování evropských finančních prostředků a větší flexibility pravidel EU. Zahrnuje rovněž nástroje Evropské centrální banky, Evropské investiční banky a Evropského mechanismu stability.

Je zásadní, aby byly tyto finanční prostředky co nejdříve využity v praxi, a dostaly se tak k podnikům. Podmínkou pro to je, aby veřejnost byla o možnostech podpory plně informována a měla k ní snadný přístup bez zbytečné administrativní zátěže. Pro orgány EU to znamená, že se musí do fáze provádění zapojit více než za běžných okolností. Zároveň to vyžaduje to důkladné a průběžné sledování účinnosti a přiměřenosti poskytované pomoci. Vytvořil by se tak vhodný základ pro jakékoli následné kroky ze strany EU vůči členským státům.

Pro ekonomiku a společnost, které procházejí krizí, je kromě financí zcela zásadní plynulý tok zboží, služeb a pracovníků. Společnost potřebuje základní zboží a služby (především potraviny, zdravotní péči, vodu a energii), pro zajištění kontinuity jakékoli podnikatelské činnosti je pak nezbytný přístup k surovinám, energii, logistickým údajům a pracovní síle. Proto je nezbytně nutné zachování funkčnosti životně důležitých propojení. To platí jak pro jednotný trh, tak pro mezinárodní propojení. Vzhledem k tomu, že je zahraniční obchod EU ze tří čtvrtin závislý na mezinárodní lodní dopravě, musí si lodní doprava EU zachovat svou strategickou úlohu při zásobování EU základním zbožím, a to jak během krize, tak i později, po restartu unijní ekonomiky.

 Jedním z aspektů solidarity, jenž se týká i podniků, je praktická spolupráce v oblasti zdravotnictví mezi členskými státy, kterou koordinuje Komise. Součástí této spolupráce jsou taková opatření, jako zadávání zakázek či poskytování sanitárního vybavení a služeb pro ochranu, záchranu, léčbu a péči, například v rámci programu pro civilní ochranu RescEU. Další důležitou oblast spolupráce tvoří výzkum zaměřený na léčbu a očkovací látky.

 Řešení krize spojené s šířením koronaviru vyžaduje vedle vlastních opatření EU také mezinárodní spolupráci a opatření podporovaná mezinárodními organizacemi. Globální přístup je nutný nejen kvůli globální povaze samotné pandemie, ale také vzhledem k dominanci globálních dodavatelských řetězců a úzkým vazbám mezi ekonomikami.

Uvolňování omezení

Aby se zabránilo zhoršení dopadu, je třeba podnikat promyšlené, řízené a vzájemně slučitelné kroky k uvolňování zavedených omezení a ke změně obecných omezení na opatření cílená. Zároveň je nutné řádně monitorovat možné důsledky pro zdraví a zajistit dostatečnou kapacitu zdravotní péče. Některé členské státy již tuto fázi uvolňování mimořádných opatření zahájily a Komise vydala společná doporučení, jež by při tom měla být dodržována. Nedílnou součástí strategií členských států pro uvolňování mimořádných opatření by mělo být jasné a předvídatelné otevírání vnitřních hranic EU, které by mělo být koordinováno na úrovni EU, aby se zajistily rovné podmínky.

Mezi kroky, jež se při uvolňování mimořádných opatření týkají občanů, patří bezpečný návrat do zaměstnání a do škol, volnější pohyb a využívání služeb. Tato opatření přispívají rovněž ke kontinuitě podnikatelské činnosti, k řešení otázky nákladů a financování a k otevírání hranic. K minimalizaci rizika spojeného s uvolňováním omezení bude klíčové testování, trasování a ochrana lidského zdraví. Co se týče praktických řešení v této oblasti, mají podniky hodně co nabídnout.

Podniky hrají aktivní úlohu

Podniky musí být úzce a trvale zapojeny do plánování a provádění opatření, neboť mají praktické znalosti a odborné poznatky v oblasti problémů, potřeb a jejich možných řešení. Je rovněž nezbytné zajistit obecnou konzultaci a aktivní zapojení sociálních partnerů ve všech členských státech i na úrovni EU, a to zejména – byť nejen – při zvažování opatření týkajících se pracovní síly. Je třeba zabránit snižování kapacity sociálních partnerů v důsledku rychle se blížící hospodářské krize.

Podniky všech velikostí a ve všech odvětvích v EU vyvíjejí maximální úsilí o překonání krize. Mnoho podniků je zapojeno do poskytování základního zboží a služeb pro zachování každodenního života občanů. Zemědělsko-potravinářské odvětví EU dokazuje od vypuknutí pandemie koronaviru svou odolnost a hraje klíčovou úlohu při zajišťování vysoce kvalitních a bezpečných potravin pro Evropany. Všichni účastníci potravinového řetězce v EU si zaslouží silnou podporu na evropské i vnitrostátní úrovni, aby zvládli obtíže a rostoucí tlak, přičemž potravinová bezpečnost by měla i do budoucna zůstat jednou z hlavních priorit EU.

Krize rovněž vyvolala potřebu praktické solidarity při přeshraničním poskytování sanitárního vybavení a zdravotnických služeb. Kromě toho ukázala, že závislost na dodavatelích ze zemí mimo EU snižuje schopnost vypořádat se s krizí co nejlépe. Řada podniků následně přeorientovala svou činnost a poskytla své odborné znalosti pro zvládnutí potřeby sanitárního vybavení. Podniky prokázaly svou odpovědnost rovněž v rámci svých opatření zaměřených na pracovníky a jejich bezpečný návrat do zaměstnání.

  • Zdroj: EHSV