Oblíbené zaměstnanecké benefity, jako permanentky na sport, vstupenky na kulturu, příspěvky na rekreaci či zdravotní péči, by již, podle zpravodajství serveru Novinky, nemusely být od 1. ledna 2026 automaticky osvobozeny od daně, čímž by pro zaměstnavatele ztratily smysl. Podle Novinek, vládní koalice totiž, kvůli obavám ze zneužívání benefitů při daňových optimalizacích, přišla v květnu v Poslanecké sněmovně s rozporuplným návrhem, který by v důsledku mohl znamenat jejich konec. Po zásahu Senátu, podle Novinek, však mají poslanci šanci na opravu svého původního rozhodnutí a své rozhodnutí o změně zákona, v neprospěch zaměstnanců, tak napravit.

Uvedený pozměňovací návrh poslance ODS Jiřího Havránka, který poslal do třetího čtení novely rozpočtový výbor, reagoval, podle ministerstva financí, na nedávnou judikaturu Nejvyššího správního soudu.

Ten loni v říjnu dospěl k závěru, že stávající právní úprava umožňuje využití daňového osvobození i u takzvaného naturálního neboli nepeněžního plnění vypláceného místo mzdy, na niž vzniká nárok podle zákoníku práce.

Novinky vzniklý problém zdůvodnily tím, že v některých firmách, mohou tyto benefity nahrazovat klasickou mzdu. Přičemž finanční správa, se tak začala obávat toho, že nově by se takto firmy mohly snáze vyhýbat placení daní.

Havránek a poslanci rozpočtového výboru tomuto chtěli zabránit upřesněním v zákoně, že osvobozené nepeněžní volnočasové a zdravotní benefity poskytované zaměstnavateli jejich zaměstnancům nesmějí být mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem.

Jejich návrh ovšem obsahoval i nesprávnou formulaci, že se nesmí jednat ani o „jiné plnění mající vazbu na výkon práce“. Benefity ale, určitou vazbu na výkon práce, mají vždy, čímž by přišly o daňové osvobození a pravděpodobně velká část zaměstnavatelů by je záhy přestala nabízet.

Senát proto, na popud senátora a daňového experta Tomáše Goláně (ODS), navrhl tuto formulaci vypustit.

„Benefity poskytované nad rámec vyplácené mzdy mají zcela jistě vazbu na výkon práce, neboť bez výkonu práce by zaměstnancům vůbec poskytnuty nebyly. Předchází se tak výkladovým obtížím, které by mohly mít nedozírný dopad na zaměstnance a které by mohly vést i k zániku zaměstnaneckých benefitů jako takových, což smyslem a účelem novelizace zcela jistě nebylo,“ zdůvodnil svůj pozměňující návrh Goláň.

Změna v Senátu byla, díky okamžitému zásahu senátora Goláně, provedena doslova na poslední chvíli, když si, chyby v legislativě, dlouho nikdo nevšiml.

Sněmovna by pravidla pro zdanění benefitů měla opět projednávat 9. září. „Podporu přislíbil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a celá koalice,“ řekl Novinkám senátor Goláň.

Ministerstvo financí uvedlo, že návrh senátora Goláně již podpořilo, když stejně, jako původní návrh, podle něho reflektuje dlouhodobě uplatňovanou koncepci v oblasti zdanění příjmů zaměstnanců. „Návrh v reakci na výše uvedené rozsudky Nejvyššího správního soudu přináší potřebné vyjasnění bez dopadu na standardní zaměstnanecké benefity,“ prohlásil mluvčí ministerstva financí Stefan Fous.

Zároveň doplnil, že ministerstvo financí vnímá rozhodnutí Senátu, jako reakci na možná interpretační nedorozumění. „V původním návrhu šlo o vědomou snahu legislativně vymezit rozsah osvobození tak, aby odpovídal původním záměru zákonodárce a dosavadní aplikační praxi a nebyl eventuálně zneužíván pro účely daňové optimalizace u naturální mzdy. Senátní úprava sleduje stejný cíl jako původní návrh, přičemž navržená úprava textu má za cíl předejít možným výkladovým obtížím,“ dodal Stefan Fous.

Goláňův návrh k benefitům je připraveno podpořit i opoziční hnutí ANO. „Co se týče technické změny navržené Senátem, má naši podporu,“ sdělila Novinkám šéfka jeho poslaneckého klubu Alena Schillerová. Dodala, že hnutí také prosazuje zrušení zastropování daňového zvýhodnění volnočasových benefitů, což bude mít i ve svém volebním programu.

Vláda původně chtěla daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů v konsolidačním balíčku úplně zrušit. Vládní strany nakonec částečně vyslyšely argumenty podnikatelských organizací a odborů a zavedly místo celkového zákazu roční strop, a to jen pro některé benefity. Daňové zvýhodnění u zaměstnaneckých benefitů tedy nakonec zůstalo, ovšem s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období, což nyní vychází na zhruba 23 tisíc korun.

Podle personalistů jsou benefity mezi zaměstnanci velmi oblíbené. Aspoň některý z nich dostává od zaměstnavatele zhruba třetina zaměstnanců, většina ostatních by je pak podle průzkumů ráda dostávala také.

Mezi nejčastější zaměstnanecké benefity v Česku patří stravenky a příspěvky na stravování a dovolená navíc, případně extra dny volna jako sick days. Dále jsou to příspěvky na sport, kulturu a vzdělávání nebo i penzijní či životní pojištění. Někde je i možnost využívat služební vozidlo i k soukromým účelům. Roste pak i zájem o flexibilní pracovní dobu a možnost práce z domova.