Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
Dle současně platné právní úpravy (§ 338 zákoníku práce) platí, že dochází-li:
přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele.
Kdo je přejímajícím zaměstnavatelem definuje zákoník práce tak, že přejímající zaměstnavatelem je bez ohledu na právní důvod převodu a na to, zda dochází k převodu vlastnických práv, právnická nebo fyzická osoba, která je způsobilá jako zaměstnavatel pokračovat v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu.
V praxi se mělo za to, že typicky k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na přejímajícího zaměstnavatele dochází prakticky jen v případě uzavření smlouvy o prodeji či nájmu závodu či jeho části. V loňském roce však vydal Nejvyšší soud České republiky rozsudek (sp. zn. 21 Cdo 3712/2015), kterým tuto praxi chápání převodu závodu či jeho části změnil. Podle tohoto rozsudku totiž podmínkou převodu činnosti nebo úkolů (jejich části) k jinému zaměstnavateli není, aby na přejímajícího zaměstnavatele byl převeden též majetek potřebný k provozování převáděné činnosti/úkolů. K převodu tak dochází na základě jakéhokoli právního jednání, v jehož důsledku zaměstnavatel přestane zcela nebo zčásti provozovat dosavadní činnost/plnit dosavadní úkoly a místo něj v této činnosti/plnění úkolů nebo v činnosti obdobného druhu pokračuje jiná k tomu způsobilá právnická nebo fyzická osoba. Takovým právním jednáním může být též výpověď z nájmu nebytových prostor, či také dohoda o skončení takového nájmu uzavřená mezi pronajímatelem a dosavadním zaměstnavatelem a na ni navazující smlouva o nájmu těchto prostor uzavřená mezi pronajímatelem a novým nájemcem, pokračuje-li na základě ní nový nájemce v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu, aniž by dosavadní zaměstnavatel a přejímající zaměstnavatel byli ve smluvním vztahu. To platí i v případě, kdy byl prostor předán zcela vyklizený a kdy tedy nedochází k převodu či přechodu zařizovacích předmětů sloužících k provozu podnikání v předmětném prostoru.
To v praxi pro podnikatele znamená, že musí zjišťovat nájemní historii prostor, v nichž se nově chystají provozovat svou činnost, tedy zejména jaký druh činnosti předchozí nájemce v pronajímaném prostoru provozoval a především, zda měl nějaké zaměstnance. Platí totiž, že nelze dohodou zaměstnance a zaměstnavatele ani jednostranně přechod práv a povinnosti z pracovněprávních vztahů na přejímajícího zaměstnavatele vyloučit, ale naopak lze, aby zaměstnanec uzavřel z důvodu převodu činnosti či úkolů zaměstnavatele k jinému zaměstnavateli dohodu o rozvázání pracovního poměru s dosavadním zaměstnavatelem a zároveň pracovní smlouvu s přejímajícím zaměstnavatelem.
V připravované novele zákoníku práce, která je v současnosti v legislativním procesu, je navržena úprava, která by měla do budoucna takovýto rozšiřující výklad soudy omezit, kdy jsou stanoveny podmínky převodu činnosti zaměstnavatele takto:
Za činnost zaměstnavatele se považují zejména činnosti související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Za přejímajícího zaměstnavatele se bez ohledu na právní důvod převodu a na to, zda dochází k převodu vlastnických práv, považuje právnická nebo fyzická osoba, která je způsobilá jako zaměstnavatel pokračovat v plnění činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu.