Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka v neděli 13. září v pořadu Poledne s Moravcem uvedl, že podpoří zavedení karenční doby, čili neplacení prvních tří dní nemoci, které chtějí navrhnout Motoristé. Dodal, že po tom volají zaměstnavatelé. 

Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková proto hned v pondělí 14. září zaslala premiérovi Andreji Babišovi dopis, v němž vysvětluje, jaký dopad by mělo znovuzavedení karenční doby na zaměstnance, zvláště pak ve zdravotnictví a v sociálních službách. 

V Praze 14. 9. 2026
Čj.: 323/2026

Vážený pane premiére,
obracím se na Vás jménem Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR v souvislosti s veřejným vyjádřením ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky, který se pozitivně vyslovil k možnému návratu karenční doby.

Znovuzavedení karenční doby, tedy neposkytování náhrady platu nebo mzdy v prvních dnech dočasné pracovní neschopnosti, zásadně odmítáme. Takové opatření by znamenalo trestání zaměstnanců za to, že onemocněli, a přeneslo by další finanční zátěž na pracující lidi a jejich rodiny.

Dopady by byly zvlášť závažné ve zdravotnictví a sociálních službách. Zaměstnanci zde pracují ve směnném a nepřetržitém provozu, často v dlouhých, například dvanáctihodinových směnách. Při dřívější podobě karenční doby nebyla poskytována náhrada za první tři zameškané směny, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin. U směnových zaměstnanců tak mohl výpadek příjmu zasáhnout několik kalendářních dnů.

Zdravotníci a pracovníci sociálních služeb navíc pracují v bezprostředním kontaktu s pacienty, seniory, lidmi se zdravotním postižením a dalšími osobami, jejichž zdravotní stav je často velmi křehký. Nutit tyto zaměstnance ekonomickým tlakem, aby chodili do práce nemocní, není pouze sociálně nespravedlivé. Je to také vážné ohrožení pacientů, klientů, spolupracovníků i samotných zaměstnanců. Přecházení nemoci může vést ke zhoršení zdravotního stavu, prodloužení léčby a následně i k delší pracovní neschopnosti. U infekčních onemocnění současně vzniká riziko dalšího šíření nákazy na pracovišti. Návrat karenční doby by tedy mohl ve výsledku zvýšit nemocnost, personální problémy i celkové náklady zaměstnavatelů a veřejných rozpočtů.

Považujeme rovněž za nepřijatelné, aby byl návrat karenční doby zdůvodňován pouze tím, že zaměstnavatelé na náhradách mzdy ušetří. Od roku 2024 zaměstnanci sami odvádějí na nemocenské pojištění 0,6 % svého vyměřovacího základu. Zrušení karenční doby v roce 2019 bylo navíc zaměstnavatelům kompenzováno snížením jejich sazby nemocenského pojištění o 0,2 procentního bodu. Nelze proto nyní jednoduše odebrat zaměstnancům náhradu mzdy,
aniž by se zároveň připomněla tato trvající kompenzace.

Překvapuje nás také zásadní změna postoje představitelů hnutí ANO. Zrušení karenční doby prosadila v roce 2019 vláda, kterou jste vedl, a pro její zrušení hlasovali poslanci hnutí ANO, včetně Vás a současného ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky. Důvody, které tehdy vedly ke zrušení karenční doby, nezmizely. Naopak zkušenosti z epidemie covidu-19 ještě zřetelněji ukázaly, jak nebezpečné je, když nemocní lidé pod ekonomickým tlakem docházejí do zaměstnání.

Žádáme Vás proto, abyste odmítl návrat karenční doby a jasně deklaroval, že Vaše vláda nebude podporovat žádný návrh, který by zaměstnance v prvních dnech nemoci připravil o náhradu příjmu.

Zaměstnanci nesmějí být trestáni za nemoc. Ochrana jejich zdraví je současně ochranou pacientů, klientů, spolupracovníků a celé společnosti.

S úctou

Dagmar Žitníková