Změna v poskytování pracovněprávního poradenství od 1. 1. 2016

Státní úřad inspekce práce informuje veřejnost, že s účinností od 1. 1. 2016 je poskytováno ze strany orgánů inspekce práce základní pracovněprávní poradenství na následujících pracovištích oblastních inspektorátů práce.

Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 19.06.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Předseda vlády ČR Andrej Babiš prohlásil 18. června během své návštěvy Pardubického kraje, že návrh rozpočtu Evropské unie na příští programovací období je pro českou vládu nepřijatelný. Podle něho, uvádí se ve zprávě ČTK, je stejně nedokonalý, jako ten pro současné období, kdy EU nadiktovala ČR na léta 2014 až 2020 programy, kde je velká část peněz vyčleněna na sociální oblast, ale ty se nedaří vyčerpat.

"Návrh evropského rozpočtu je pro nás naprosto nepřijatelný. V tom, že se Brusel znovu snaží prosazovat tyto představy a my potřebujeme dostat peníze do investic. Proto mapujeme investiční potřeby a chceme vyjednávat na další období 2021 a dál, aby se peníze skutečně našly, aby se to neztratilo na nějakých rekvalifikacích, školeních a tak dále," zdůraznil premiér Andrej Babiš.

Uvedl příklad, že mj. ministerstvo práce a sociálních věcí má v současném programovém období vyčleněno z evropských fondů 58 miliard korun. Podle premiéra Andreje Babiše by ale peníze byly spíše potřeba na investice ve zdravotnictví a školství. "Budeme se snažit peníze v rámci programů MPSV a MŠMT dostat z českého rozpočtu, ale ty evropské by měly jít do investic, aby byly hmatatelné, abychom viděli, kde jsou," řekl premiér Andrej Babiš.

Podle návrhu Evropské komise Česká republika bude moci z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti v příštím finančním období 2021-2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč) v cenách roku 2018. Nová podoba výpočtů spolu se solidním ekonomickým výkonem a nízkou nezaměstnaností mají za následek, že státy jako Česko, Polsko či Maďarsko získají v příštím víceletém finančním rámci méně, než kolik mají v tom nynějším. Při započtení inflace by měl český podíl dosáhnout 20,1 miliardy eur (přes 512 miliard Kč). Podle webu Strukturální fondy, uvádí se ve zprávě ČTK, bylo ve stávajícím finančním období 2014-2020 pro ČR vyčleněno bezmála 24 miliard eur.

Evropská komise chce v rozpočtu na roky 2021 až 2027 omezit peníze na společnou zemědělskou politiku asi o pět procent a zhruba o sedm procent na politiku soudržnosti, tedy na fondy, ze kterých čerpá Česká republika i další méně rozvinuté země ze střední a východní části unie. Naopak posílit chce financování priorit, jako je lepší správa hranic - jde například o výrazné posílení personálu Evropské pohraniční a pobřežní stráže - a bezpečnost a obrana, ale také investice do výzkumu a inovací, vzdělávání či digitální ekonomiky.

Dlouhodobý rozpočet EU na léta 2021 až 2027 je navržen tak, že závazky mají činit 1,135 bilionu eur (zhruba 29 bilionů Kč), což podle komise odpovídá 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) společenství.

Pro české zemědělství by mělo být v letech 2021 až 2027 z rozpočtu unie k dispozici 7,7 miliardy eur (zhruba 199 miliard Kč). V nynějším období by podle údajů českého ministerstva zemědělství z roku 2013 mělo mít české zemědělství možnost získat na dotacích z EU až 8,2 miliardy eur.