Zvýšení minimální mzdy o 2000 Kč od 1. července 2022, růst platů a mezd v rámci kolektivního vyjednávání ve firmách, přijetí Národohospodářského plánu České republiky pro následující období, účinný boj vlády s vysokou inflací, aktivace kurzarbeitu a další otázky, které se dotýkají života naší společnosti, o tom všem se jednalo a hovořilo během prvního dne jednání VIII. sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), který se koná ve dnech 29. a 30. dubna 2022 v Praze.

Po krátkém vystoupení dvou hudebnic, vynikajících hráček na elektronické housle, následovalo tradiční, retrospektivní seznámení s tím, co se za uplynulé čtyři roky od minulého sjezdu odehrálo v životě odborů a celé naší společnosti.

Poté předseda ČMKOS Josef Středula představil přítomným delegátům sjezdu jeho hosty sjezdu. K těm nejvýznačnějším patřili předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka, ministr spravedlnosti Pavel Blažek, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj, prezident Konfederace zaměstnavatelských a odborových svazů ČR Jan Wiesner, bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Za odbory se sjezdu zúčastnili zástupkyně generálního tajemníka Evropské odborové konfederace (ETUC) Ester Lynch, prezident Konfederace odborových svazů Slovenské republiky Marián Magdoško a předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek.

Ve svém úvodním projevu předseda ČMKOS Josef Středula nejprve připomněl historii a důvody vzniku odborů, načež přešel do současnosti, kdy zdůraznil, jak vysoce aktuální je otázka je míru a zabránění války, což se nyní ukázalo po 24. únoru v souvislosti s válkou na Ukrajině.

V souvislosti s datem zahájení sjezdu, dále připomněl i datum 28. dubna, kdy se na celém světě koná vzpomínkový den a oběti pracovních úrazů, a kdy ČMKOS tento den každoročně připomíná svojí vzpomínkovou akcí. Přičemž konstatoval, že nejde jen o pracovní úrazy, ale také i o nemoci z povolání. V této souvislosti oznámil, že 9500 zaměstnanců u nás pracuje v karcinogenním prostředí, a tito lidé převážně pracují v průmyslu a ve zdravotnictví. Proto také prohlásil, že ministři průmyslu a zdravotnictví by měli hledat řešení této situace. Dodejme, že společně s odbory a zaměstnavateli. Zároveň nechal promítnout na několik grafů, které charakterizovaly vývoj v počtu smrtelných pracovních úrazů za několik posledních let, které různě kolísaly v počtu přes 100 úrazů ročně. Načež dodal, že v roce 2021 jich bylo 88, což je číslo nejnižší. Tuto část svého vystoupení uzavřel tím, že cílem odborů je dosáhnout toho, aby již nebyl žádný smrtelný pracovní úraz.

Poté se Josef Středula věnoval úspěchům odborů v jejich činnosti za uplynulé čtyři roky. Zdůraznil, že jedním z těch největších, bylo dosažení zrušení karenční doby. Jenom v této návaznosti připomeňme, že šlo o první tři dny nemoci, za které lidé nedostávali nemocenskou, a zaměstnavatel ji platil až do čtvrtého dne. To vedlo často k tomu, že lidé své nemoci často přecházeli. Takže, zrušení karenčním doby, je podle odborů, výrazným pozitivem, neboť zaměstnanci jsou dnes, z tohoto hlediska, spokojenější.

Jako druhý úspěch Josef Středula označil přijetí a schválení kurzarbeitu. Označil to za průlomový počin. Jenom připomeňme, že odbory již řadu let poukazovaly na to, že v sousedním Německu kurzarbeit funguje již nějakou dobu, a že tamější, německé hospodářství ho úspěšně využívá v době krizí. Předseda ČMKOS v této souvislosti ocenil, že v době covidové pandemie, české hospodářství ochraňoval program Antivirus, jak ho přijala předchozí vláda, kdy se ukázalo, že díky němu byla u nás zachráněna řada firem a tím i zaměstnanost.

Dalším úspěchem odborů, podle Josefa Středuly, bylo i přijetí a schválení definice nové nemoci z povolání, a to konkrétně těžké poškození bederní páteře, které je způsobeno obzvláště těžkou prací. Konstatoval, že nejde o obvyklé potíže řady občanů, kteří si stěžují lékařům, že mají problémy s páteří, ale že jde o skutečně vážné poškození bederní páteře, které u nás postihne ročně okolo 20 lidí. Načež dodal, že těchto 20 našich spoluobčanů toto uznání nové nemoci z povolání určitě ocení, a to, podle něho, stojí za to.

Josef Středula dále neopomněl zdůraznit, jakou roli hrají odbory v životě společnosti, kdy poukázal na to, že po listopadu 1089 byly odbory u nás chápány, jako pokračování bývalého ROH. Měl na mysli tu skutečnost, s během let lidé neviděli v členství v odborech perspektivu, či odcházeli z odborů po nátlaku zaměstnavatelů. Jenže, jak se, díky kolektivnímu vyjednávání, ukázalo, zaměstnanci ve firmách, kde působí odbory jsou na tom se svými výdělky mnohem lépe než zaměstnanci ve firmách, kde odbory nepůsobí. Podle Josefa Středuly se to za poslední čtyři roky (od 1. 6. 2017 do 30. 6 2021) ukázalo tím způsobem, že vzrostl počet nových členů ČMKOS o 54.578 a vzniklo 239 nových základních organizací.

V další části svého úvodního vystoupení Josef Středula přešel k otázce, jak se lidem žije v České republice. Připomněl Všeobecnou deklaraci práv, která je v České republice zakotvena i ústavně. Především zdůraznil, že základem je zajištění důstojné práce. V této souvislosti citoval z vládního prohlášení vlády premiéra Petra Fialy, co vše ve svém dokumentu slinuje našim občanům, co si současná vláda vytýčila, a co je v mnoha ohledech v určitém rozporu s realitou života. Přičemž konstatoval, že hrozí, že vláda něco veřejně deklaruje, a přitom si lidé myslí něco jiného. To je, že se vláda o blaho svých občanů nestará. To je potom, podle Josefa Středuly, živná půda pro různé názory, zvěsti, které ukazují nespokojenost lidí.

Poté předseda ČMKOS přešel k problematice vývoje české ekonomiky v současné době. Zdůraznil negativní dopady rostoucí inflace na průmysl, na zemědělství a potravinářství atd. Dále uvedl, že inflace ohrožuje seniory, kdy někteří z nich se snaží si v dnešní době přivydělávat k důchodům. Přitom lidé nemají možnost si zjistit o kolik je zboží, nabízení v obchodech, předražené. Prostě rostoucí drahota sužuje naše občany. Přitom nejde jen o vysoké ceny energie, pohonných hmot, ale i potravin. Načež v této souvislosti ocenil i společný postup s předsedou Asociace samostatných odborů a předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Bohumírem Dufkem, a to v otázce dalšího postupu ke zlepšení situace v zemědělství a potravinářství.

Josef Středula dále připomněl slova premiéra Petra Fialy po posledním zasedání tripartity o potřebě zachovat sociální smír. Ovšem, jak dále podotkl, samotná slova o sociálním smíru sociální smír nezabezpečí. Konstatoval, že lidé u nás jsou rozhořčeni kvůli rostoucí drahotě.

Proto také vyzval přítomného ministra práce a sociálních věci Mariana Jurečku k tomu, aby ve shodě s premiérem Petrem Fialou, našli termín k jednání o řešení tohoto problému. Vždyť naši lidé jsou opravdu rozhořčeni, a necítí se být komfortní. Proto také může dojít k sociálním bouřím. Vždyť válečný konflikt na Ukrajině podtrhl růst inflace a zadlužení republiky roste.

Hovořil o vývoji nezaměstnanosti, poukázal na rozdíly v jednotlivých regionech, okresech. Věnoval se i srovnání kupní síly našeho obyvatelstva ve srovnání s vyspělými západoevropskými zeměmi (EU15), přičemž například poukázal na značné rozdíly v kupní síle obyvatelstva. Připomněl, že před lety, po roce 1989, se u nás hovořilo, že Rakousko doženeme do pěti, osmi let, nyní se ukazuje, že to bude do padesáti, osmdesáti let, dodal. Poukázal přitom na to, že nemůžeme mít stejné mzdy, jako v Německu či Rakousku, ale jde o to, aby mzdy českých zaměstnanců byl důstojné. Proto bude akce „Konec levné práce“ pokračovat. Uvedl, že 15. května vedení ČMKOS projedná formu dalších akcí na toto téma. Znovu připomněl ministrovi Jurečkovi, aby našel termín pro jednání s odbory.

V této návaznosti konstatoval, že například v Rakousku se minimální mzda vyplácí 14x, nikoliv 12x (podle počtu měsíců v roce). Dále prohlásil, že ČMKOS požaduje zvýšení minimální mzdy u nás o 2000 Kč, a to od 1. července 2022. Jde, podle něho, o to, aby reálná mzda u nás neztratila, kvůli inflaci, svoji hodnotu.

Dále Josef Středula připomněl, že v září 1968 byla v Československu schválen pětidenní pracovní týden. Označil to za pozapomenuté výročí. Načež dodal, že odbory požadují zkrácení pracovního týden o 0,5 hodiny bez ztráty mzdy.

Poté se věnoval otázce dřívějších odchodů do důchodů u těžkých profesí. Poukázal na to, že odbory jsou toho názoru, že by do této kategorie měly být zařazeny i další profese, které si to, podle odborů, zaslouží.

Dále zopakoval požadavek odborů na uzákonění pěti týdnů, jako je to například na Slovensku, což je, podle něho, pozitivní příklad. V této souvislosti zopakoval argumenty, které k této otázce odbory vyhlašoval na akcích Konec levné práce v předchozích letech, například to, že ve státní a veřejné správě již existuje pět týdnů dovolené, a že v průmyslu, v rámci kolektivního vyjednávání, to má většina firem u nás také přijaté a schválené.

Také zopakoval další požadavek odborů, aby byl zastaven projekt Evropské unie Green Deal, neboli program snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050, kdy jeho nesprávně nastavená realizace právě vedla ke zdražování energií a v zemědělství a potravinářství vede a povede ke zdražování potravin. Jak ale dodal, zatím s Evropské unii nejsou náznaky, že by se v Bruselu změnil přístup ke Green Dealu.

Podle Josefa Středuly je zapotřebí přeložit do ukrajinštiny legislativu, která se týká pracovního práva. Jde o to, aby některé agentury práce či někteří podnikatelé nezneužívali ukrajinských uprchlíků k náboru pracovníků pro levnou a špatně placenou práci, a to za nevýhodných pracovních podmínek. Poukázal například na inzeráty, že tyto agentury nabízení Ukrajincům práci na šest, sedm dní v týdnu, a to za 120 Kč na hodinu. Dodal, že v rámci tripartity tuto skutečnost oznámil příslušným institucím, aby tuto otázku řešily. V této souvislosti se podivil, že neexistuje překlad z češtiny do ukrajinštiny, protože je to prý drahé.

V závěru svého úvodního vystoupení se opět věnoval ekonomickým otázkám v souvislosti s růstem cen, a s tím, jak stoupá rozhořčení našich občanů ze stoupající drahoty. Poznamenal, že sociální smír je křehký. Připomněl sociální bouře před více než deseti lety. Načež dodal, že názorová hladina k protestům u našich občanů stoupá.

V další části programu vystoupili hosté, a to konkrétně předseda Senátu Miloš Vystrčil, vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj, zástupkyně generálního tajemníka Evropské odborové konfederace (ETUC) Ester Lynch a předseda Konfederace odborových svazů Slovenské republiky Marián Magdoško.

V odpoledním programu jednání sjezdu ČMKOS předložil Josef Středula delegátům sjezdu zprávu o činnosti, přičemž, jak sám poznamenal, zvolil určitou novou formu, a to ve smyslu, je jim na velkou obrazovku promítal, co všechno ČMKOS a jednotlivé odborové svazy zorganizovaly ve prospěch boje za práva zaměstnanců. Zdůraznil to byl především Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, který v době covidové, bojoval nejen za pracovní podmínky a mzdy zaměstnanců ve zdravotnictví, ale i za vytvoření těch nejlepších podmínek pro naše občany v oblasti zdravotní péče pro ně.

V podvečer následovaly volby nejvyššího vedení ČMKOS a revizní komise. Můžeme k tomu dodat, že Josef Středula byl opět zvolen na další období předsedou této naší největší odborové centrály.

Dnes, v sobotu pokračuje druhý den jednání sjezdu. Na jeho programu je přijetí programu ČMKOS na příští čtyřleté období s tím, že odbory v tomto novém programu vytýčí své návrhy, jak by měla vláda a celá naše společnost řešit současnou ekonomickou krizi a jakým stylem by se mělo přispět k tomu, aby se situace u nás co nejdříve a co nejlépe stabilizovala.

Mimochodem, významným hostem dnešního, druhého dne jednání sjezdu má být prezident České republiky Miloš Zeman.