Ve dnech 25. – 26. listopadu se uskutečnilo 74. zasedání zástupců zemědělských komor zemí Visegrádské skupiny v městečku Kazimierz Dolny v Polsku. Na společném zasedání zemědělských komor Visegrádské skupiny se sešli zástupci Slovenské zemědělské a potravinářské komory (SPPK), Národní rady zemědělských komor v Polsku (KRIR), Maďarské agrární komory (NAK) a Agrární komory České republiky (AKČR). Uvádí to Agrární komora ČR na svých webových stránkách.

Zástupci zemědělských komor skupiny zemí V4 hovořili o současné situaci na trzích zemědělských a potravinářských výrobků. Zemědělská produkce je vystavena stále častějším extrémním povětrnostním jevům a udržování současné výše úrody bude obtížné, a to i vzhledem k rostoucím omezování dostupnosti přípravků na ochranu rostlin.

Problémy zemědělců v zemích V4 jsou obdobné

Jedním z největších problémů Polska je výskyt Afrického moru prasat (AMP). Poslední případ byl na západě země, a to ve významném chovu prasat. Výroba vepřového masa přitom v Polsku poklesla za posledních 5 let až o 50 %. Z původní roční produkce 20 mil. prasat je to v současnosti asi 11 mil. kusů. Pokles chovu prasat má negativní vliv na cenu krmného obilí, která poklesla o více než 20 %. Vliv na ceny obilí mají i ukrajinské kvóty na obiloviny, protože většina produkce pak zůstává v Polsku. Sucho v letošním roce mělo vliv na snížení produkce ovoce a zeleniny, ale i na ostatní plodiny, a to zejména ve střední části země.

Prezident Agrární komory (AK) ČR Zdeněk Jandejsek představil situaci v České republice a srovnal současné výsledky v zemědělství s rokem 2018. Z celkové produkce obilí se vyváží asi 40 % objemu a 60 % se spotřebuje doma. Roste produkce mléka (asi o 1,8 %), produkce hovězí masa (o 7,4 %) a drůbežího masa o 3,4 %. U vepřového masa došlo k obratu vývoje, kdy do konce května byly ceny jenom 1.05 euro/kg a v současnosti je to zhruba 1,89 euro/kg. Stavy prasnic se sice snížili až o 9 %, ale produkce masa zůstala na stejné úrovni. Zdeněk Jandejsek dále upozornil na vysoké škody způsobené výskytem hrabošů, a to ve 48 ze 64 okresů republiky. Zhruba ve 30 okresech pak je výskyt hrabošů kalamitní. Předpokládá se, že celková výše škod přesáhne 3,5 mld. Kč. Hraboši v současné době likvidují řepku a ozimy.

Obdobný problém s výskytem hrabošů je i na Slovensku. Nejvyšší výskyt hrabošů je v Trnavském kraji. Taky na Slovensku se sucho na produkci plodin projevilo negativně. Zároveň pokračuje pokles dojnic, i když produkce mléka je stabilní a mírně roste. Nákupní ceny komodit jsou nejnižší ze všech zemí V4. Poslední případ Afrického moru prasat v chovech byl potvrzen 19. srpna 2019 a pro letošní rok bude pro zemědělce zprostředkována státní pomoc v objemu 55 mil. eur (cca 1,37 mld. Kč).

Maďarská delegace konstatovala, že situace je obdobná jako v dalších zemích V4. Došlo ke změnám cen u vepřového masa z důvodu výskytu AMP, jehož případy se vyskytly i blízko Budapešti. Ceny komodit jsou stabilní, předpokládá se růst cen u drůbeže.

V centru pozornosti zemědělců je nyní především SPZ EU

Pokud jde o Společnou zemědělskou politiku (SZP) po roce 2020, zástupci agrárních komor V4 se domnívají, že SZP je a musí zůstat důležitou strategickou politikou podporující zemědělce, kteří zajišťují potravinovou bezpečnost a veřejné statky. SZP musí nadále sektor podpořit, aby se vypořádal s výzvami změny klimatu a ochranou životního prostředí. To je důvod, proč musí zůstat silnou, společnou a řádně financovanou politikou. Aby SZP mohla i nadále přispívat k udržitelnému rozvoji zemědělství, produkci potravin a venkovských oblastí, měly by být její cíle zaměřeny na udržitelnost příjmů zemědělců, účinnější provádění politiky v oblasti životního prostředí a klimatu, stejně jako rozvoj venkovských oblastí.

Prezident AK ČR Zdeněk Jandejsek představil postup, který je potřebný v rámci SZP prosazovat. V první řadě je nutné zajistit financování této oblasti. Požadavky na zemědělce rostou, stejně tak jejich náklady, ale ceny komodit stagnují a klesají. V podstatě přitom podpory poskytované zemědělství neslouží potřebám prvovýroby, ale podporují konečného spotřebitele. Příkladem jsou ceny potravin. Ty se od roku 1990 zvýšili o 60 %, ale ceny vstupů vzrostli 15 až 20 krát a u vody dokonce 80 krát.

Dalším zásadním požadavkem je vyrovnání dotací na plochu. Když nové země vstupovaly do EU, měly se jim do 10 let vyrovnat dotace s původní EU15. Ani 15 let od vstupu nových členských zemí k tomu ale stále nedošlo. Nadále tak nejsme konkurenceschopní, protože existují rozdíly ve výši dotací z rozpočtu EU i u národních dotací. Staré země poskytují zemědělcům 3 až 5 násobně vyšší dotace z vlastních rozpočtů a tím deformují společný trh. Dále je nutné prosazovat podpory na citlivé komodity. Příkladem různé úrovně dotací citlivých komodit je Finsko, které dává podpory asi 19,2 % svého rozpočtu, avšak v legislativě EU je přitom stanoven strop podpory citlivých komodit na úrovni 15 %. Důležitá je taky definice skutečného zemědělce. V ČR je 32 tisíc žadatelů o dotace, ale z tohoto počtu zhruba 1.850 podniků dělá 80 % veškeré produkce. AK ČR proto navrhuje systém, který byl již diskutován se zástupci zemědělců z Německa. Princip je takový, že bez dotací by měl zemědělec vyprodukovat ročně objem 500.000 Kč.

Dále přítomní zástupci komor diskutovali o nesmyslném požadavku majetkové a personální propojenosti podniků a osob, které vrcholné orgány EU vnesly do návrhu Společné zemědělské politiky. Hodnoceni zemědělské činnosti má význam jenom vzhledem ke konkrétnímu IČ. Každý stát si musí sám určit, co je pro něj podle vlastních podmínek důležité. To lze ilustrovat na situaci v Německu. Východní část má průměr 234 ha podnik, v Bavorsku je to přitom jen 16 ha. V České republice je to 130 ha a na Slovensku 90 ha. Půda nesmí být spekulativním kapitálem, ale měla by být národním bohatstvím, na tom se shodly všechny delegace agrárních komor V4.

Agrární komory V4 se věnovaly i mezinárodním obchodním dohodám

Pokud jde o mezinárodní obchodní dohody, vyvolalo mnoho sporů nepochopení rozdílů mezi zeměmi Mercosuru (sdružení některých zemí Latinské Ameriky) a Evropské unie, které mají odlišné normy na jednotku produkce včetně jejich dopadů na klima. Od zemědělců v EU se požaduje, aby používali postupy integrované ochrany před škůdci a zajišťovali vysokou úroveň dobrých životních podmínek zvířat, což je také jedním ze zájmů evropských spotřebitelů. Stejné požadavky by pak logicky měly být kladeny i na dovozy z okolního světa.

Pokud jde o bezcelní kvóty pro obiloviny a kukuřici z Ukrajiny do Evropské unie, přítomní upozornili na nedostatek podrobné kontroly kvality v oblasti reziduí pesticidů, např. atrazinu, EPTC, karbofuranu, linuranu, propachloru a simazinu a reziduí mykotoxinů. Výše uvedený požadavek je monitorován v případě zemědělských produktů každého členského státu v rámci úředních kontrol, zdá se však, že stanovené kvóty osvobozené od cla těmto kontrolám nepodléhají.

Zásadním úkolem je také hájit zájmy zemědělců V4 v Bruselu

Zástupci agrárních komor V4 se dohodli na užší spolupráci založené na vzájemných prioritách s cílem posilnit pozice při rozhodování a zastupování zájmů zemědělců na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Z dalších oblastí diskutovali také o společném postupu u nadcházejících voleb do vedení organizace zemědělských družstev COGECA, kde podpořili kandidaturu zástupců Polska a Slovenska. Přítomní se věnovali také setkání zemědělských komor z regionu Tří moří. K výše uvedeným požadavků bylo podepsáno společné komuniké. Příští společné zasedání jednání zemí V4 se bude konat v březnu v Maďarsku.