Aktuálně platné spotřebitelské a marketingové právo EU sice plní svůj účel, je však potřeba jej vhodně a správně aplikovat, náležitě vymáhat a přizpůsobit digitálnímu světu. Prostor pro legislativní změny se otevírá zejména v oblastech digitalizace, nových obchodních modelů či online maloobchodu. Například zákazníci nakupující online stále čelí nejistotě, zda vstupují při online koupi do vztahu obchodník – spotřebitel (B2C), nebo zda se jedná o smlouvu mezi dvěma spotřebiteli (C2C). Evropská komise má nyní plné ruce práce při posuzování stávající legislativy, jakým způsobem ji zlepšit a přizpůsobit současným výzvám.

Analýza spotřebitelského práva EU

V květnu letošního roku předložila Evropská komise analýzu pravidel EU v oblasti ochrany spotřebitelů a marketingu. Komise v této souvislosti posoudila šest horizontálních směrnic: směrnici o nekalých obchodních praktikách, směrnici o prodeji spotřebního zboží a zárukách, směrnici o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, směrnici o označování cen, směrnici o klamavé a srovnávací reklamě a směrnici o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů. Souběžně a v souvislosti s kontrolou účelnosti Komise provedla hodnocení směrnice o právech spotřebitelů. Analýza prováděná v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) je pravděpodobně nejrozsáhlejším hodnocením spotřebitelské legislativy od roku 2007, kdy byla předložena Zelená kniha o přezkumu spotřebitelského acquis. Cílem bylo zjistit, zda je stávající legislativa stále odpovídající, zda v ní nejsou nedostatky, jestli o ní panuje dostatečné povědomí, a zda je řádně prosazována a vymáhána.

Výsledky analýzy poukazují na potřebu větší transparentnosti při elektronickém obchodování, rozšíření práv spotřebitelů na smlouvy o „bezplatných“ digitálních službách, dále potřebu individuálních opravných prostředků v oblasti nekalých obchodních praktik a také potřebu harmonizované úrovně sankcí a zjednodušení některých pravidel pro předsmluvní informace a právo na odstoupení od smlouvy.

Následující kroky

Komise se v příštím roce zaměří na zacílené pozměnění legislativních aktů s cílem dát obětem nekalých obchodních praktik právo na smluvní a/nebo mimosmluvní prostředky nápravy (např. právo ukončit smlouvu a právo na vrácení peněz ve výši uhrazené ceny) a rozšířit ochranu podle směrnice o ochraně spotřebitelů (např. právo na informace před uzavřením smlouvy a právo na odstoupení od smlouvy) na služby online, za něž spotřebitelé platí svými osobními údaji. Dalšími oblastmi v hledáčku Komise je lepší harmonizace úrovně sankcí a lepší informovanost zákazníků při používání platforem online. Komise také posoudí postup podávání hromadných žalob napříč EU. V kontextu lepší ochrany spotřebitele Evropská komise předložila 26. září pokyny vysvětlující příslušné požadavky legislativy EU v oblasti potravin a spotřebitelského práva v EU, které musí orgány uplatňovat při analýze možného problému dvojí kvality výrobků.

Názory zástupců institucí a různých zájmových skupin na možné vylepšení spotřebitelského práva EU se v mnoha ohledech liší, zejména pak na harmonizaci úrovně sankcí. Většina se však shoduje na potřebě lepší informovanosti zákazníků. Shoda panuje také v přesvědčení, že zvyšování právního povědomí u zákazníků ale i u firem je zcela zásadní v procesu získávání důvěry k evropské spotřebitelské legislativě. Tomuto účelu dobře poslouží měkké právní nástroje jako např. pokyny vysvětlující stávající předpisy či projekty zaměřené na informovanost spotřebitelů a samotných obchodníků.  

Plánované legislativní změny spotřebitelských právních předpisů budou předloženy Komisí na začátku příštího roku, a to na základě posouzení počátečních dopadů platné legislativy a po zpracování podnětů vzešlých z veřejné konzultace, která běžela do 8. října.