Studenti vysokoškolských oborů, které firmy potřebují, mají získat motivační stipendium. Novinka, kterou připravuje ministerstvo školství, má zásadně změnit způsob, jakým se státní peníze rozdělují mezi vysoké školy. Dnes je rozhodující počet studentů, do budoucna však má vzrůst právě váha skutečnosti, jak se absolventi uplatní na trhu práce.

Když chce dnes firma získat programátora nebo jiného pracovníka, kterých je na trhu nedostatek, často musí hledat už mezi studenty. A aby si dopředu pojistila, že k ní skutečně po vysoké škole nastoupí, posílá mu měsíční "kapesné". Nově to chce začít dělat i stát. Mladí lidé od něj dostanou zaplaceno, pokud budou studovat obory, jejichž absolventi firmám chybí.

Stipendia pro studenty potřebných oborů by si univerzity mohly dovolit díky změnám, které chystá ministerstvo školství. "Navýšení objemu stipendií je jednou z možností, se kterými ministerstvo v tuto chvíli pracuje," říká náměstek ministryně školství Robert Plaga.

Novinka má zásadně změnit způsob, jakým se státní peníze rozdělují mezi vysoké školy. Dnes je rozhodující počet studentů, do budoucna však má vzrůst právě váha skutečnosti, jak se absolventi uplatní na trhu práce. To nyní hraje zanedbatelnou roli. "Je to dlouhodobé přání zaměstnavatelů," zdůrazňuje ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

Podrobnosti bude řešit se školami, odboráři a firmami už v pondělí. Nová pravidla by měla začít fungovat v roce 2018.

Zaměstnavatelé už několik let žádají, aby vláda zvýhodnila obory, které firmy nejvíc potřebují. Zatím žádnému ministrovi školství se to však nepodařilo prosadit.

Stát počítá také s tím, že bude dotovat i obory, které sice nejsou důležité pro průmysl, ale jsou společensky potřebné. Jde třeba o zdravotní sestry, zubaře, sociální pracovníky, ale i překladatele z některých jazyků.

Firmy očekávají především podporu technických profesí − těch je největší nedostatek. "Stát by do toho měl vstoupit, není možné to nechat takto volně," říká Jan Zikeš, tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

Zikeš by právě stipendia jako motivaci studentů podpořil. "Ale musí se zajistit, aby takový student po dokončení školy neodešel pracovat do zahraničí," zdůrazňuje Zikeš.

Svaz průmyslu a dopravy bude zase požadovat, aby stát zvýhodnil školy, které se zaměřují na počítače. "A také ty, které aktivně spolupracují s firmami," prohlašuje viceprezident svazu Radek Špicar.

Samotní rektoři vysokých škol tvrdí, že změny v rozdělování peněz jsou potřeba. "Je nezbytné, aby v novém modelu financování nějaký parametr zohledňující zaměstnatelnost absolventů byl," míní například rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek.

Ale s tím, že důraz na poptávku po studentech nesmí být podle něj příliš velký. Jak jsou obory pro firmy atraktivní, by se s největší pravděpodobností hodnotilo jen podle nezaměstnanosti absolventů. "Probírali jsme to s rektory několikrát a myslím, že jiný měřitelný údaj, podle kterého by se to dalo spočítat, nemáme," popisuje Bek.

Které studium "vyrábí" nejvíc nezaměstnaných? Problémy mají architekti, stavebníci i horníci - čtěte ZDE
Předseda Rady vysokých škol Jakub Fi­scher ale upozorňuje, že pouhý ukazatel nezaměstnanosti je zrádný.

"Trh práce se mění rychle, reakce vysokých škol jsou naopak pomalé. Jak určíte, které profese budou potřeba za dvacet let?" ptá se Fischer. Školy mají sledovat, co se na trhu práce děje, ale nesmí se tím řídit příliš striktně, prohlašuje.

Podpora škol, jejichž absolventi snadno hledají práci, může mít vedle vyplácení stipendií podle Fischera i několik dalších podob. "Díky penězům navíc může škola zkvalitnit výuku, zaplatit víc odborníků nebo přijmout víc studentů," vypočítává Fischer.

Aby mělo smysl měnit přerozdělování peněz, musí se podle ministerstva i rektorů navýšit rozpočet vysokých škol. "Za posledních pět let se reálné výdaje na vysoké školství v Česku snížily o 17 procent, což Českou republiku v rámci Evropy řadí do skupiny zemí s největším poklesem," uvádí ministerstvo.

Nově chce univerzitám zaručit, že jejich celkový rozpočet neklesne pod 21 miliard korun, které školy dostaly v roce 2014. Letos je to téměř o miliardu a půl méně.