Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 03.10.2019
  • Autor: Mgr. Ing. Jarmila Dubravská, PhD., výkonná ředitelka pro SZP, AK ČR

V úterý 1. října 2019 se v Evropském parlamentu uskutečnilo veřejné slyšení pana Janusza Wojciechowskeho, kterého nominovala Polská vláda na eurokomisaře pro zemědělství. Nejdřív se kandidát představil a poté následovali otázky europoslanců. Kandidát následně odpověděl na otázky přítomných europoslanců. Z odpovědí vybíráme základní informace:  

Úkolem eurokomisaře bude dohlédnout na správné provádění systému a následně neustále monitorovat situaci tam, kde dojde k nekalým obchodním praktikám ze strany prodejců a bude nutné použit právní nástroje a spolupracovat s komisařkou pro hospodářskou soutěž.

Za jednu z priorit považuje kandidát zlepšení životních podmínek zvířat a chce vycházet ze zkušeností, které získal v EDA (Evropský dvůr auditorů). EDA zjistila, že systém je efektivnější, když bude vyšší motivace zemědělců, nežli trestat zemědělce za nedodržení požadavků. Podle pana Wojciechowkseho je nutné motivovat zemědělce, aby využívali letní pastvy, aby byla menší intenzita chovu hospodářských zvířat, aby byla využívaná sláma jako podestýlka u prasat, apod. Podle něho je lepší mít 100 farem s 1000 zvířaty, jako mít 100 farem se 100 tis. zvířaty.

Je si vědom, že zemědělci nejsou dostatečně chráněni před vlivy zahraničního trhu, bude proto spolupracovat zejména s komisařem pro obchod, aby EU chránila zemědělce před těmito dopady a aby se zemědělci EU nestali obětí obchodu. Bude mít odvahu bránit zemědělce, je to funkce advokáta za zájmy zemědělce.

K otázce, která se týkala velikosti chovů řekl, že ví, že existuje intenzivní chov dobytka, existují rozdíly, ale je důležité, aby byly akceptované všechny typy chovů.

V odpovědi opět zdůraznil, že je nutné podporovat zemědělce, aby se zvířaty zacházeli dobře dobrovolně. Prvním ekologem je zemědělec, je nutné jej podporovat a nebojovat proti němu.  

Europoslanec Petr Jahr uvedl, že by měly být odstraněny rozdíly mezi členskými státy, ptal se na zastropování (nutné podpořit malé podniky, ale nechat podporu i velkým podnikům). Zajímal se o názor k zastropování a degresi. Janusz Wojciechowski uvedl, že je rozdíl mezi intenzivním a průmyslovým zemědělstvím a existují také rozdíly mezi členskými státy. V dlouhodobé vizi chce vyřešit tyto problémy. Neřekl názor ke kompromisu, který byl dosažen v AGRI výboru (dobrovolné stropování při zavedení redistributivní platby). Uvedl příklad ČR 130 ha průměrná velikost, v Rumunsku je průměrná velikost 10 ha, v Polsku je to pod 10 ha. Podle něho trvale udržitelné zemědělství, je zemědělství plnící požadavky vyšších norem, a tohle zemědělství, aby bylo konkurenceschopné, musí být podporované. Je nutná podpora zemědělců, kteří budou chránit životné prostředí.

Vyjádřil se i k přesunu financí mezi pilíři. Bude podporovat rozhodnutí členských států v oblasti flexibility mezi pilíři, a to v obou směrech, z I. do II. a taky z II. do I., protože je různá situace v různých členských státech. Rozhodnutí o výši rozpočtu je však na členských státech.

K cílům Agendy 2030, zejména k cílům č. 14 a 15 (udržitelnost pro import sóji, ekonomické, ekologické a sociální dopady, odlesňování) uvedl, že do EU dovážíme 40 mil. tun sóji ročně, a proto jako eurokomisař chce podpořit zemědělce, kteří nebudou dovážet krmiva, ale budou si je sami vyrábět.

Pan Wojciechowski zdůraznil, že až 50 % příjmů zemědělců jsou dotace. V Polsku ale až 50 % příjmů dotací nedostanou zemědělci, ale vlastníci půdy, kteří na ní nehospodaří. Podle něho potřebujeme definici aktivního zemědělce a je ochoten o tom diskutovat. Uvedl, že existuje stanovisko Účetního dvora, že neproběhlo hodnocení nového mechanizmu u dotací a návrh asi nebyl dobře připraven. Vláda Polska byla proti přijetí definice aktivního zemědělce, avšak nominovaný komisař by chtěl tento pojem definovat.

Další europoslanec otevřel problém odchodu zemědělců. Za deset let přišla EU o 4 mil. zemědělců, protože neměli zisk. Je nutná reforma v platbách, 125 tisíc zemědělců dostává 13 mld. eur (10 % rozpočtu) a zajímal se o systém korporátního sektoru. Navrhl povinné zastropování a uvedl, že je nutné zakázat prodávat zemědělské produkty za dumpingové ceny. Nominovaný eurokomisař je připravený na diskuzi se zemědělci. Uvedl, že 20 % zemědělců dostalo 80 % dotací, což je nutné řešit. Nemá však zatím jednoduchý návrh, možná to vyřeší zastropování, možná definice aktivního zemědělce. Je nutná diskuze k dlouhodobé zemědělské vizi. Podle něho je důležité zakázat nákupy pod dumpingové ceny. Co se týká zastropovaní, je nutné najít politické řešení z důvodu různých podmínek. Je navrhované dobrovolné zastropovaní, návrh EK bylo povinné zastropování, ale nominant rozumí postoji, aby bylo zastropování dobrovolné. Je však nutné, aby se nevytvářela další administrativní a byrokratická pravidla. Na závěr zdůraznil, že je připraven k dialogu. Bude diskutovat jednak s jednotlivci, ale i s výborem a se všemi zainteresovanými stranami, které projeví zájem. Bude společně pracovat ve prospěch zemědělství a rozvoji venkova. Chce vytvořit vizi pro zemědělství, tedy toho, co chceme pro zemědělce.

Následně proběhlo hlasování koordinátorů politických frakci, kteří nedoporučili kandidáta na post eurokomisaře. Dohodli se, aby kandidátovi byly zaslány vybrané otázky a následně bude další kolo slyšení. Vystoupení kandidáta tedy bylo hodnocené jako neuspokojivé a nepřesvědčivé.